Druhý den na Colours: Řeči o genialitě Kasabian potvrzeny

Pece v ostravských Dolních Vítkovicích se pro návštěvníky festivalu Colours of Ostrava na druhý den proměnily v realitu. Spalující vedro ubíjelo 39 tisíc fanoušků, ale i samotné kapely. Navzdory třicetistupňové výhni se ale na stageích vystřídali interpreti jak české, tak zahraniční produkce. Mezi nejočekávanější sety patřil ten švédského melancholika Josého Gonzáleze, britských rockerů Kasabian, jazzových experimentátorů The Cinematic Orchestra nebo současného „mazlíčka“ hudebních publicistů kytaristky St. Vincent.

Horko, horko, horko. Asi o tom se mimo muziky mluvilo v pátek nejvíc. Venkovní sprchy, fontánky a jiné kratochvíle podobného typu sice osvěžily, během pěti minut se ale člověk vrátil do ostravské saharské reality. První koncerty v podání Xindla X nebo folkařů Jelen tak vydrželi jen ti s azbestovou příměsí v pokožce. Přestože teplákový odpůrce „čecháčkismu“ nepředvedl nic překvapivého, český pokus o Mumford & Sons Jelen naproti tomu rozdováděl podstatnou část těch, kteří se dali všanc pekelnému žáru. 

Akustika a jazz vs. elektrické kytary

První vydechnutí přišlo až se severským písničkářem Josém Gonzálezem, kterého Evropa hltá díky poslední desce Vestiges and Claws. Melancholik se sametovým hlasem zpočátku rozsáhlý dav neukočíroval; dokonce bylo víc slyšet povídání posluchačů než jeho skladby. Zpěvákovo citlivé rozjímání se hodí spíše do klubů (o čemž se tuzemské publikum mohlo přesvědčit už v březnu v pražském Lucerna Music Baru), nakonec ale přišel uklidňující západ slunce, který atmosféře dost pomohl. González začal z rukávu tahat rychlejší kousky i covery (např. Teardropod Massive Attack), a jakmile úsměvem zbořil svou kamennou masku, vyklubal se z jeho setu velice povedený koncert.  

Hlavní stage patřila večer sebevědomým Kasabian. Zpěvák Tom Meighan je proslavený svými velkohubými výroky a namyšlenou prezentaci neodložil ani v Ostravě. To ale nemění nic na tom, že se v Británii musí pít zvláštní voda, po které z lidí vyrůstají skvělí muzikanti. Čtveřice sázela jednu pecku za druhou, tudíž repertoár znali i ti, kteří doposud tvrdili, že nevědí, co jsou zač. Živelné a energické vystoupení prořízlo vzduch elektrickými kytarami a svým výkonem formace podpořila zkazky o nejlepší současné britské skupině. 

Rozjívenost publika však zcela zabili The Cinematic Orchestra. Jejich jazzové melancholie bylo přespříliš, nehledě na improvizace (jimiž jsou ostatně proslulí), jež by se hodily do vinného sklípku při bádání nad smyslem života a vůbec. 

Kde si spravit chuť? Těžko říct, zdali se to povedlo na provokativní modernistce St. Vincent. Hudební kritika nad výkony téhle kytaristky přede blahem a korunovala ji nejlepší interpretkou loňského roku. Annie Erin Clarková působila sebejistě, sympaticky, neokoukaně a sexy. Ve své show neudělala chybu. Fakt, že umí hrábnout do strun, skládá si vlastní materiál a není jedna z dalších „vrtivých“ zpěvaček, hovoří v její prospěch. Ve své hudbě střídá nálady, což v momentech může znít jako sraz pouličních muzikantů, kteří se nemohou dohodnout, kdo se dostane ke slovu, a tak se navzájem zkoušejí a přebíjejí. St. Vincent je sice těžší sousto, neznamená ale, že špatné. Jestli padla do oka i fandům na Colours, nebylo snadné posoudit…

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Do cen Magnesia Litera se nejvíce hlásí próza a překlady

V letošních cenách Magnesia Litera se k posouzení sešlo 631 knih, další si ještě vyžádali porotci. Vyhlášení vítězů se uskuteční 18. dubna v přímém přenosu České televize. O výběru nominací mluvil ve Studiu 6 Pavel Mandys z pořádajícího spolku Litera.
před 1 hhodinou

Norští vědci v praxi ověřili scénu z Obecné školy

Je to jedna z nejikoničtějších scén ve filmu Obecná škola – přes varování ředitele školy se několik žáků titulní instituce rozhodne olíznout v zimě zábradlí, jen aby k němu vzápětí přimrzli. Děti školou povinné stejnou chybu zřejmě dělají na více místech světa. O jak nebezpečnou praktiku jde, se rozhodl prověřit tým mladých vědců v Norsku.
před 21 hhodinami

Magnesia Litera zná své nominace. Přihlášených knih bylo rekordně mnoho

Nominace na Magnesii Literu 2026 za prózu mají Dora Kaprálová za Mariborskou hypnózu, Magdaléna Platzová za Fáze jedné ženy a Ladislav Šerý za Tajný život institucí. Finálové trojice zná všech jedenáct kategorií. Vyhlášení cen včetně Knihy roku 2025 se uskuteční 18. dubna v pražském Stavovském divadle.
včera v 13:07

Jedna bitva za druhou vyhrála Oscary. Cenu má i dánsko-český dokument

V Los Angeles se udělovaly ceny Oscar za rok 2025. Nejlepším filmem se stala politická černá komedie Jedna bitva za druhou. V kategorii celovečerní dokument uspěl snímek Pan Nikdo proti Putinovi natočený v české koprodukci. Nejlepšími herci v hlavních rolích jsou Jessie Buckleyová a Michael B. Jordan.
včeraAktualizovánovčera v 06:24

VideoDílo Laichterova nakladatelství ožívá

Nakladatelství sebral jeho rodině v roce 1949 komunistický režim. Knihy označil za starý papír a nechal je spálit. Prapravnuk nakladatele Jana Laichtera Štěpán Lars Laichter teď pečuje o odkaz nejen svých předků, ale i dalších zrušených nakladatelství. V domě, který navrhnul architekt Jan Kotěra na přání nakladatele, dělá údržbáře i prohlídky pro veřejnost.
15. 3. 2026

Českého lva pro nejlepší film vyhrál Karavan

Nejlepším filmem roku 2025 podle Českých lvů je road movie Karavan režisérky Zuzany Kirchnerové. Hlavní herecké ceny si odnesli Kateřina Falbrová a německý herec Idan Weiss.
14. 3. 2026Aktualizováno15. 3. 2026

Na cenách Vinyla uspěli Black Tar Jesus, projekt Rivermoans a Miloš Hroch

Deskou roku se na cenách Vinyla stalo album Aftermath projektu Black Tar Jesus, za kterým stojí Tomáš Kopáček. Nahrávka propojuje kytarový minimalismus a temné syntezátorové plochy. Objevem roku porota zvolila projekt Rivermoans multimediální umělkyně Marie Tučkové. Laureátka Ceny Jindřicha Chalupeckého na něm pracuje s vícehlasým zpěvem a inspirací duchovní hudbou. Počinem roku se stala kniha Šeptej nahlas publicisty Miloše Hrocha, mapující historii českého shoegazu (hudba je postavena na kytarové vazbě) v širším společensko-kulturním kontextu. Ceny v pátek obdrželi v pražském kulturním prostoru Archa+.
14. 3. 2026Aktualizováno14. 3. 2026

Asistovaná sebevražda zdravého člověka? V Ostravě o tom rozhoduje Bůh a diváci

Richarda Gärtnera, kterému táhne na osmdesát, přestal těšit život, a žádá proto o možnost zemřít. Etickou komisi, která o výsledku rozhodne, tvoří částečně publikum Národního divadla moravskoslezského. Ostravská scéna uvádí totiž v české premiéře hru Bůh od německého právníka Ferdinanda von Schiracha. Zatímco diváci napříč zeměmi právo hlavního hrdiny na asistovaný odchod ze světa jednoznačně podporují, církev, lékaři či odborníci na etiku už tak jednotný názor nemají.
13. 3. 2026
Načítání...