Micimutr Šafránková zkrotí draka - v kině i televizi

Princezna doslova k nakousnutí, statečný mládenec, princ na bílém koni, trojhlavý drak a kouzelnice, která pomůže tomu, kdo si pomoc zaslouží. V pohádce České televize s na první poslech trochu záhadným názvem Micimutr je dobro dobrem a zlo zlem a nechybí v ní nic, co diváci od pohádkových příběhů očekávají.

Ač Micimutr byla původně zamýšlená jako televizní pohádka, tvůrcům přišlo škoda ji schovávat „jen“ pro televizi. Od 17. listopadu tak na ni mohou lidé zajít do kina, zároveň jim zpříjemní štědrovečerní program.

Název příběhu dalo jméno kouzelnice, vzhledem zastydlé hippiesačky a povoláním domovnice, která miluje kočky. Na podivném vznášedle se z půdy domu na Malé Straně dostává do království krále Karla (Jiří Bartoška), kterému kdysi pomohla k trůnu, a teď se její čáry mohou hodit budoucímu ženichovi princezny Karolíny (Marika Šoposká).

Nahrávám video

Roli Micimutr si s chutí zahrála Libuše Šafránková. „Vít Karas mi zavolal, jestli bych si nechtěla zahrát babu, které je 500 let. A já řekla, že na takovou roli už 500 let čekám,“ prozradila, proč režisérovu nabídku přijala. Na rozdíl od ní byla Micimutr pro Karase první zkušeností s natáčením pohádky (vlastně vůbec celovečerního filmu), za pochodu se prý učila i scenáristka Irena Dousková. Diváci ji znají spíše jako spisovatelku, mimo jiné je autorkou knihy Hrdý Budžes, podle níž vznikla v příbramském Divadle A. Dvořáka veleúspěšná hra s Bárou Hrzánovou v hlavní roli.

Dousková má prý ráda pohádky, v nichž dobro je dobrem a zlo je zlem. V Micimutr je celkem jasně rozdělené, kdo k jaké straně patří – tedy pro diváka, v příběhu samotném, jak už to tak v klasické pohádce bývá, je odkrývání dobra a zla hlavní zápletkou. A i špatná zkušenost může vést k dobrému konci.

O tom by nejlépe mohl vyprávět loutkář Vítek (Ondřej Novák), který se z lásky k princezně nehlásí k vlastním zásluhám za zneškodnění draka. Raději přihlíží, jak si je bez skrupulí připisuje princ Vladimír (Vojtěch Dyk). Ten skládá poemy o hrdinném drakobijci a nebrání se odměně v podobě celé princezny. I ona uvěří představě, že Vladimír je ten pravý princ na bílém koni (přesněji komoni Krasohlavovi), ale naštěstí pro ni ne na moc dlouho.

Kouzelnice Micimutr šlamastice, kterou tak trochu spískala, přihlíží, nerozdává svou pomoc jen tak z dlouhé chvíle. Pomůže tomu, kdo si její kouzla zaslouží a kdo si uvědomuje, že dobré skutky se nedělají jenom s výhledem na odměnu. Navíc pokud ten druhý nic neudělá, ani ona ne, ovšem udělat se dá vždycky něco. Tolik pohádkové poselství.

„Doufám, že diváci ocení nefalšované dobrodružství. Že se budou bát, až to bude třeba. Že se budou smát, když to bude záměrem. A že budou dojatí a ukonejšení něhou a láskou, až po šťastném konci půjdou z kina domů. A že si třeba spokojeně řeknou: 'To byla ale hezká pohádka, co?'“ přeje si režisér Vít Karas.

Filmaři pohádku natáčeli skromných 22 dní na hradě Zvíkov, v Ledči nad Sázavou, v Praze a v lomu Amerika. Téměř všichni herci se shodli, že lokace byly opravdu povedené. Kromě Libuše Šafránkové se na plátně (respektive na obrazovce) objeví také Marika Šoposká (hrála mimochodem ve studentském snímku Bába, který získal cenu v Cannes) v roli princezny Karolíny, jíž dala, pro zajímavost, Irena Dousková jméno podle své dcery, a Ondřej Novák coby její zachránce Vítek.

Královské rodiče si střihli Jiří Bartoška a Jaroslava Kretschmerová, s níž režiséra spojuje „dlouhá filmařská minulost“. Jako desetiletý se totiž mihnul v komparsu Troškovy komedie Slunce, seno a pár facek. Už zmíněným padoušským princem je Vojtěch Dyk a zas trochu jiným způsobem je nepřehlédnutelný i Martin Dejdar jako temperamentní kuchař Pepe. A ze současnosti si do pohádky pro poučení přijde, nebo spíše přiletí, malý Jirka (Jakub Weinzettel).

Už při natáčení si prý tvůrci říkali, že Micimutr by byla pěkná filmová pohádka. „Když ta dračí bestie zařve, to u televize nezažijete,“ zmínil v nadsázce jeden z důvodů Karas. A mimochodem má pravdu, i když drak se snaží nahnat hrůzu nanejvýš pět minut, než díky kouzelnici doslova zdřevění.

O změně názvu pohádky se s rozhodnutím, že se bude promítat i v kinech, ale neuvažovalo. „V jednu chvíli jsem si říkal, že si to lidé nejsou schopni zapamatovat. Ale pravda je, že si taky vybavuji třeba Rumplcimprcampr. Pokud se pohádka bude líbit, tak si její název lidé rádi zapamatují,“ odhaduje režisér. Jestli se nemýlí, mají diváci příležitost zjistit od 17. listopadu v kinech nebo 24. prosince v 19:00 na ČT1.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Zemřel herec a dabér Jiří Štěpnička

Zemřel filmový a divadelní herec Jiří Štěpnička, bylo mu 79 let. Z filmových rolí si ho diváci v posledních letech pamatují například v roli plukovníka tajné policie ve snímku Ve stínu nebo ze seriálu Vyprávěj. V dabingu svůj hlas propůjčoval mimo jiné Harrisonu Fordovi.
13:17Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Jižní Koreu rozhádal atentát na prezidenta z roku 1974. Může za to film

V Jižní Koreji vyvolal rozruch první hraný film inspirovaný pokusem o atentát na tamního někdejšího prezidenta Pak Čong-hie z roku 1974. Část politiků viní tvůrce ze zkreslování historie, zatímco ministr kultury se jich zastává. Protestuje se před domem populárního představitele hlavního hrdiny a filmaři z obav o bezpečnost oželeli účast na největším jihokorejském filmové festivalu. Ujišťují nicméně, že skutečnost jim posloužila jen jako inspirace pro příběh.
9. 10. 2026‌‌

Zemřel přední sklářský výtvarník a pedagog Vladimír Kopecký

Ve věku 94 let zemřel ve čtvrtek sklářský výtvarník, malíř a vysokoškolský pedagog Vladimír Kopecký. Informovala o tom jeho manželka Eva Kroftová. Kopecký dosáhl mezinárodního věhlasu, přispěl k rozvoji českého moderního sklářského umění. Byl spojen s pražskou Vysokou školou uměleckoprůmyslovou (UMPRUM), kterou absolvoval a na níž učil. Umělecká rada školy Kopeckému podle rektora Jindřicha Vybírala udělila čestný akademický titul.
9. 10. 2026Aktualizováno9. 10. 2026‌‌

Francouzská policie objevila dva Renoirovy obrazy ukradené v září

Obrazy byly odcizeny 8. září z Renoirova muzea v Cagnes-sur-Mer na jihovýchodě Francie. Dle regionálního francouzského serveru Nice-Matin byly nalezeny ve čtvrtek 8. října večer v jedné garáži. V souvislosti s případem zadržela policie několik osob.
9. 10. 2026‌‌

Nobelovu cenu za literaturu obdržela kanadská básnířka Anne Carsonová

Laureátkou Nobelovy ceny za literaturu pro rok 2026 je kanadská básnířka a esejistka Anne Carsonová. Ocenění uděluje Švédská akademie, podle níž „odvážné a nápadité dílo“ Carsonové „vytvořilo v hravém dialogu s tradicí nové formy pro současnou literaturu“. Ve svých knihách často odkazuje na starověkou řeckou a latinskou literaturu, kterou modernizuje a překládá.
8. 10. 2026Aktualizováno8. 10. 2026‌‌

Interiér dolní stanice lanovky na Sněžku proměnila multimediální expozice

V dolní stanici kabinové lanovky v Peci pod Sněžkou vznikla multimediální expozice Sněžka 1603. Na ploše více než 170 metrů čtverečních představuje přírodu, historii i příběhy Krkonoš. Její součástí je přes čtyři metry dlouhý plastický model Sněžky s videomappingem, panoramatická projekce přírodních živlů nebo interaktivní hry.
8. 10. 2026‌‌

VideoFilmové premiéry: Šipkaři, Wirbel či Milovník, ne bojovník

Premiéru má hypnotické drama Wirbel s Davidem Švehlíkem a Judit Pecháček v hlavních rolích. Jde o celovečerní debut režiséra Tomáše Hubáčka, příběh o síle krajiny se odehrává v česko-německém pohraničí. Další prvotina, tentokrát slovenské režisérky Martiny Buchelové, vstupuje do kin s cenou z karlovarského festivalu – ve filmu Milovník, ne bojovník vypráví o mladíkovi, který se rozhodl nedělat hlouposti a hlavně nelézt na vysoké stromy. V bláznivé hudební komedii Rolling Loud: Bez zábran hraje Owen Wilson otce, který vezme dospívajícího syna na hiphopový festival. Česko-slovenský snímek Šipkaři pak kombinuje černý humor, akční scény i kriminální zápletku. Propuštěného vězně v podání Tomáše Maštalíra zavede série nečekaných událostí k šipkařským turnajům.
8. 10. 2026‌‌

VideoNehoráznost a arogance, říká ke Klempířovu vystoupení ve Frankfurtu Denemarková

Čestným hostem knižního veletrhu v německém Frankfurtu nad Mohanem je letos Česko, na úterním slavnostním zahájení vystoupil i ministr kultury Oto Klempíř (za Motoristy). Ten čelil kritice z publika i pódia, pro ČT uvedl, že na to reaguje pozitivně, a ocenil, že česká literatura je slyšet. Proti jeho projevu vystoupila spisovatelka Radka Denemarková. Reagovala například na pasáž z Klempířova vystoupení týkající se autorů z dob komunismu, kteří nemohli vydávat či byli v exilu. Denemarková kvůli Klempířově spolupráci s StB hovořila o „nehoráznosti“, ministrovi vytkla také přístup či „aroganci“ v sále. Rozhovorem v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
8. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.