Micimutr Šafránková zkrotí draka - v kině i televizi

• jab

17. 11. 201117. 11. 2011, 08:02|Zdroj: ČT24

Micimutr

Zdroj: ČT24/ČT

Princezna doslova k nakousnutí, statečný mládenec, princ na bílém koni, trojhlavý drak a kouzelnice, která pomůže tomu, kdo si pomoc zaslouží. V pohádce České televize s na první poslech trochu záhadným názvem Micimutr je dobro dobrem a zlo zlem a nechybí v ní nic, co diváci od pohádkových příběhů očekávají.

Ač Micimutr byla původně zamýšlená jako televizní pohádka, tvůrcům přišlo škoda ji schovávat „jen“ pro televizi. Od 17. listopadu tak na ni mohou lidé zajít do kina, zároveň jim zpříjemní štědrovečerní program.

Název příběhu dalo jméno kouzelnice, vzhledem zastydlé hippiesačky a povoláním domovnice, která miluje kočky. Na podivném vznášedle se z půdy domu na Malé Straně dostává do království krále Karla (Jiří Bartoška), kterému kdysi pomohla k trůnu, a teď se její čáry mohou hodit budoucímu ženichovi princezny Karolíny (Marika Šoposká).

Reportáž Jiřího Svobody a Ivy Němcové (zdroj: ČT24)

Roli Micimutr si s chutí zahrála Libuše Šafránková. „Vít Karas mi zavolal, jestli bych si nechtěla zahrát babu, které je 500 let. A já řekla, že na takovou roli už 500 let čekám,“ prozradila, proč režisérovu nabídku přijala. Na rozdíl od ní byla Micimutr pro Karase první zkušeností s natáčením pohádky (vlastně vůbec celovečerního filmu), za pochodu se prý učila i scenáristka Irena Dousková. Diváci ji znají spíše jako spisovatelku, mimo jiné je autorkou knihy Hrdý Budžes, podle níž vznikla v příbramském Divadle A. Dvořáka veleúspěšná hra s Bárou Hrzánovou v hlavní roli.

Dousková má prý ráda pohádky, v nichž dobro je dobrem a zlo je zlem. V Micimutr je celkem jasně rozdělené, kdo k jaké straně patří – tedy pro diváka, v příběhu samotném, jak už to tak v klasické pohádce bývá, je odkrývání dobra a zla hlavní zápletkou. A i špatná zkušenost může vést k dobrému konci.

O tom by nejlépe mohl vyprávět loutkář Vítek (Ondřej Novák), který se z lásky k princezně nehlásí k vlastním zásluhám za zneškodnění draka. Raději přihlíží, jak si je bez skrupulí připisuje princ Vladimír (Vojtěch Dyk). Ten skládá poemy o hrdinném drakobijci a nebrání se odměně v podobě celé princezny. I ona uvěří představě, že Vladimír je ten pravý princ na bílém koni (přesněji komoni Krasohlavovi), ale naštěstí pro ni ne na moc dlouho.

Kouzelnice Micimutr šlamastice, kterou tak trochu spískala, přihlíží, nerozdává svou pomoc jen tak z dlouhé chvíle. Pomůže tomu, kdo si její kouzla zaslouží a kdo si uvědomuje, že dobré skutky se nedělají jenom s výhledem na odměnu. Navíc pokud ten druhý nic neudělá, ani ona ne, ovšem udělat se dá vždycky něco. Tolik pohádkové poselství.

„Doufám, že diváci ocení nefalšované dobrodružství. Že se budou bát, až to bude třeba. Že se budou smát, když to bude záměrem. A že budou dojatí a ukonejšení něhou a láskou, až po šťastném konci půjdou z kina domů. A že si třeba spokojeně řeknou: 'To byla ale hezká pohádka, co?'“ přeje si režisér Vít Karas.

Filmaři pohádku natáčeli skromných 22 dní na hradě Zvíkov, v Ledči nad Sázavou, v Praze a v lomu Amerika. Téměř všichni herci se shodli, že lokace byly opravdu povedené. Kromě Libuše Šafránkové se na plátně (respektive na obrazovce) objeví také Marika Šoposká (hrála mimochodem ve studentském snímku Bába, který získal cenu v Cannes) v roli princezny Karolíny, jíž dala, pro zajímavost, Irena Dousková jméno podle své dcery, a Ondřej Novák coby její zachránce Vítek.

Královské rodiče si střihli Jiří Bartoška a Jaroslava Kretschmerová, s níž režiséra spojuje „dlouhá filmařská minulost“. Jako desetiletý se totiž mihnul v komparsu Troškovy komedie Slunce, seno a pár facek. Už zmíněným padoušským princem je Vojtěch Dyk a zas trochu jiným způsobem je nepřehlédnutelný i Martin Dejdar jako temperamentní kuchař Pepe. A ze současnosti si do pohádky pro poučení přijde, nebo spíše přiletí, malý Jirka (Jakub Weinzettel).

Už při natáčení si prý tvůrci říkali, že Micimutr by byla pěkná filmová pohádka. „Když ta dračí bestie zařve, to u televize nezažijete,“ zmínil v nadsázce jeden z důvodů Karas. A mimochodem má pravdu, i když drak se snaží nahnat hrůzu nanejvýš pět minut, než díky kouzelnici doslova zdřevění.

O změně názvu pohádky se s rozhodnutím, že se bude promítat i v kinech, ale neuvažovalo. „V jednu chvíli jsem si říkal, že si to lidé nejsou schopni zapamatovat. Ale pravda je, že si taky vybavuji třeba Rumplcimprcampr. Pokud se pohádka bude líbit, tak si její název lidé rádi zapamatují,“ odhaduje režisér. Jestli se nemýlí, mají diváci příležitost zjistit od 17. listopadu v kinech nebo 24. prosince v 19:00 na ČT1.