Varšavské povstání ožilo, fiktivní hrdinové přibližují historické záběry

Povstání proti nacistům v hlavním městě Polska skončilo porážkou a smrtí téměř dvou set tisíc obyvatel a bojovníků Varšavy. Jednu z nejdramatičtějších událostí evropských dějin z roku 1944 přibližuje unikátní celovečerní film Varšavské povstání. „Film ukazuje dějinnou událost nikoliv z minulosti, ale ze současnosti. Díky tomu se nám podařilo přitáhnout mladé diváky, protože je to určitá forma reportáže z povstání,“ říká v rozhovoru pro ČT producent snímku a ředitel Muzea Varšavského povstání Jan Ołdakowski. Do Prahy přijel na debatu Historické muzeum v éře popkultury.

„Pro lidi je to zvláštní film, protože na jednu stranu jsou na něm vidět dokumentární záběry, které byly natočené během Varšavského povstání, ale na druhou stranu snímek díky práci umělců jaksi předstírá hraný film z dnešní doby,“ vysvětluje Jan Ołdakowski s tím, že občas mají staré záběry takovou kvalitu, že je možné si myslet, že byly natáčeny dnes. Filmaři je  digitálně vyčistili a podle dobových svědectví věrně kolorovali i ozvučili. „Takže lidé v něm vidí pokus o spojení něčeho autentického a zároveň historického,“ dodává na adresu snímku režiséra Jana Komasy, který v Polsku zhlédlo už asi šest set tisíc diváků.

PODÍVEJTE SE NA TRAILER FILMU

Minulost ve filmu ožívá v kvalitě novodobých akčních filmů, přesto to ale není fikce. „Všechny historické záběry jsou opravdu z roku 1944. Každý hrdina, kterého vidíme v tomto filmu, opravdu říká slova a věty, která jsme odezírali pomocí kriminalistických techniků,“ vysvětluje Ołdakowski. Kameramani, kteří boje ve Varšavě dokumentovali, ale museli šetřit s filmovou páskou, takže dokumentární záběry se dochovaly jen velice krátké. Autoři filmu Varšavské povstání si proto lámali hlavu tím, jak kusé záběry spojit v jeden celek. A řešení našli. „Zavedli jsme dva fiktivní hrdiny. Jsou to kameramani, kteří mezi sebou hovoří a prochází tak celým povstáním, od 1. června, kdy je Varšava ještě krásná, až do konce povstání, kdy už je zničena,“ dodává producent k postavám, jež posouvají celý příběh dopředu.

Varšavské povstání - 1944
Zdroj: ČT24/ČTK/PAP

Varšavské povstání snad bylo poslední, ale události na Ukrajině jsou zneklidňující

„My, Poláci, doufáme, že Varšavské povstání je poslední, že takový protest už v Polsku nebude potřeba, že žádná moc už nebude Polsko ohrožovat. Film je reportáží z minulosti, ale zároveň nadějí, že nikdy takové záběry, které teď vidíme z Ukrajiny, už neuvidíme z Polska,“ poznamenává ředitel Muzea Varšavského povstání s důrazem, že se ale teď ve východní Evropě dějí velmi zneklidňující věci.

Podle Ołdakowského se dnes mladí Poláci opravdu ztotožňují s tehdejšími hrdiny díky tomu, že se tehdy postavili totalitárnímu zlu. „Celou dobu komunismu jsme v Polsku nesměli ukazovat lidi, kteří byli hrdiny, a naopak za hrdiny byli prezentováni ti nehrdinové. A až po roce 1989 jsme opět začali ukazovat svou pravdivou historii,“ upozorňuje, z čeho podle něj potřeba hledání pozitivních kořenů vyrůstá.

„Varšava je teď obrovským dynamickým městem, má ale problém se svou totožností. Muzeum Varšavského povstání se proto rozhodlo, že bude poukazovat na vlastnosti, které naši hrdinové měli. Že byli neoblomní, důvěřovali tomu, co dělají. A my říkáme, že vy můžete být stejní v době míru, takže využíváme hrdiny z minulosti proto, abychom vyprovokovali dobré sociální chování v dnešní době,“ uzavírá Jan Ołdakowski.