Varšavské povstání ožilo, fiktivní hrdinové přibližují historické záběry

Povstání proti nacistům v hlavním městě Polska skončilo porážkou a smrtí téměř dvou set tisíc obyvatel a bojovníků Varšavy. Jednu z nejdramatičtějších událostí evropských dějin z roku 1944 přibližuje unikátní celovečerní film Varšavské povstání. „Film ukazuje dějinnou událost nikoliv z minulosti, ale ze současnosti. Díky tomu se nám podařilo přitáhnout mladé diváky, protože je to určitá forma reportáže z povstání,“ říká v rozhovoru pro ČT producent snímku a ředitel Muzea Varšavského povstání Jan Ołdakowski. Do Prahy přijel na debatu Historické muzeum v éře popkultury.

„Pro lidi je to zvláštní film, protože na jednu stranu jsou na něm vidět dokumentární záběry, které byly natočené během Varšavského povstání, ale na druhou stranu snímek díky práci umělců jaksi předstírá hraný film z dnešní doby,“ vysvětluje Jan Ołdakowski s tím, že občas mají staré záběry takovou kvalitu, že je možné si myslet, že byly natáčeny dnes. Filmaři je  digitálně vyčistili a podle dobových svědectví věrně kolorovali i ozvučili. „Takže lidé v něm vidí pokus o spojení něčeho autentického a zároveň historického,“ dodává na adresu snímku režiséra Jana Komasy, který v Polsku zhlédlo už asi šest set tisíc diváků.

PODÍVEJTE SE NA TRAILER FILMU

Minulost ve filmu ožívá v kvalitě novodobých akčních filmů, přesto to ale není fikce. „Všechny historické záběry jsou opravdu z roku 1944. Každý hrdina, kterého vidíme v tomto filmu, opravdu říká slova a věty, která jsme odezírali pomocí kriminalistických techniků,“ vysvětluje Ołdakowski. Kameramani, kteří boje ve Varšavě dokumentovali, ale museli šetřit s filmovou páskou, takže dokumentární záběry se dochovaly jen velice krátké. Autoři filmu Varšavské povstání si proto lámali hlavu tím, jak kusé záběry spojit v jeden celek. A řešení našli. „Zavedli jsme dva fiktivní hrdiny. Jsou to kameramani, kteří mezi sebou hovoří a prochází tak celým povstáním, od 1. června, kdy je Varšava ještě krásná, až do konce povstání, kdy už je zničena,“ dodává producent k postavám, jež posouvají celý příběh dopředu.

Varšavské povstání - 1944
Zdroj: ČT24/ČTK/PAP

Varšavské povstání snad bylo poslední, ale události na Ukrajině jsou zneklidňující

„My, Poláci, doufáme, že Varšavské povstání je poslední, že takový protest už v Polsku nebude potřeba, že žádná moc už nebude Polsko ohrožovat. Film je reportáží z minulosti, ale zároveň nadějí, že nikdy takové záběry, které teď vidíme z Ukrajiny, už neuvidíme z Polska,“ poznamenává ředitel Muzea Varšavského povstání s důrazem, že se ale teď ve východní Evropě dějí velmi zneklidňující věci.

Podle Ołdakowského se dnes mladí Poláci opravdu ztotožňují s tehdejšími hrdiny díky tomu, že se tehdy postavili totalitárnímu zlu. „Celou dobu komunismu jsme v Polsku nesměli ukazovat lidi, kteří byli hrdiny, a naopak za hrdiny byli prezentováni ti nehrdinové. A až po roce 1989 jsme opět začali ukazovat svou pravdivou historii,“ upozorňuje, z čeho podle něj potřeba hledání pozitivních kořenů vyrůstá.

„Varšava je teď obrovským dynamickým městem, má ale problém se svou totožností. Muzeum Varšavského povstání se proto rozhodlo, že bude poukazovat na vlastnosti, které naši hrdinové měli. Že byli neoblomní, důvěřovali tomu, co dělají. A my říkáme, že vy můžete být stejní v době míru, takže využíváme hrdiny z minulosti proto, abychom vyprovokovali dobré sociální chování v dnešní době,“ uzavírá Jan Ołdakowski.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Czech Press Photo vyhrála fotografie horníka z dolu OKD

Nejlepší fotografií 31. ročníku Czech Press Photo byl vyhlášen snímek ze série s názvem „Práce horníků na dole ČSM – Sever (OKD)“ Lukáše Kaboně z Deníku. Uspěl v konkurenci téměř 300 fotografek a fotografů, kteří do soutěže zaslali 5250 fotografií. „Zavírání dolů v České republice představuje uzavření významné etapy průmyslové historie a proměnu vztahu společnosti k životnímu prostředí. Těžba uhlí po desetiletí formovala krajinu i životy lidí, často s negativními dopady přesahujícími hranice Moravskoslezského kraje. Uzavření posledního černouhelného dolu ve Stonavě je symbolickou tečkou za érou hlubinné těžby na Ostravsku. Fotografovi Lukáši Kaboňovi se podařilo tento přelomový okamžik zachytit s věcnou přesností a silnou výpovědní hodnotou,“ uvedla porota. Ceny se letos udělovaly v devíti kategoriích. Oceněné fotografie budou k vidění v Nové budově Národního muzea od 11. května do 30. listopadu 2026.
před 7 hhodinami

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
před 17 hhodinami

Zemřel italský módní návrhář Valentino Garavani, bylo mu 93 let

Italský módní návrhář Valentino Garavani a zakladatel značky Valentino zemřel ve věku 93 let, informovala tisková agentura ANSA. Zesnul v pondělí pokojně ve svém římském sídle obklopen blízkými, oznámila v prohlášení Nadace Valentina Garavaniho a Giancarla Giammettiho, který byl Valentinovým dlouhodobým společníkem a obchodním partnerem.
19. 1. 2026Aktualizováno19. 1. 2026

Sluhu dvou pánů v Ústí hraje žena a komentuje současnost

Činoherní studio v Ústí nad Labem sáhlo po osvědčené komediální klasice. Nastudovalo commedii dell’arte Sluhu dvou pánů. Titulní roli vychytralého sluhy Truffaldina ale hraje netradičně žena – Marie Machová.
19. 1. 2026

Jihočeské divadlo je první veřejnou kulturní institucí v Česku

Jihočeské divadlo se jako první scéna v zemi stalo takzvanou veřejnou kulturní institucí. Ta oproti příspěvkové organizaci umožňuje víceleté plánování i financování z více zdrojů. Právě divadla často argumentují tím, že obsluhují diváky celého kraje, proto by se na jejich financování nemělo podílet jen město, v němž sídlí.
19. 1. 2026

Nejvíc nominací na Českého lva má Franz, dvojí šanci na cenu mají Trojan i Geislerová

Patnáct nominací na cenu Český lev za rok 2025 získal snímek Franz, který polská režisérka Agnieszka Hollandová natočila v české koprodukci o spisovateli Franzi Kafkovi. S třinácti nominacemi následuje drama Sbormistr, o další dvě méně obdržel snímek Karavan. V hereckých kategoriích mají po dvou nominacích Anna Geislerová, Elizaveta Maximová a Ivan Trojan. Vítězové budou oznámeni 14. března v přímém přenosu České televize.
19. 1. 2026Aktualizováno19. 1. 2026

Evropským filmem roku je Citová hodnota

Cenu Evropské filmové akademie pro nejlepší film získal snímek Citová hodnota dánsko-norského režiséra Joachima Triera. Film vyhrál také ceny za režii a scénář, Stellan Skarsgard a Renate Reinsveová převzali ceny za nejlepší herecké výkony. Výsledky byly oznámeny během slavnostního večera v Berlíně.
17. 1. 2026Aktualizováno17. 1. 2026

Australský festival nechtěl autorku s palestinskými kořeny, desítky dalších také odřekly

V Austrálii museli zrušit literární festival poté, co účast na něm odvolalo více než sto osmdesát hostů včetně bývalé novozélandské premiérky nebo nositele Pulitzerovy ceny. Vyjádřili tak solidaritu s australskou spisovatelkou s palestinskými kořeny Randou Abdel-Fattahovou, které pořadatelé zrušili pozvánku v návaznosti na útok na Bondi Beach. Festival se autorce nakonec omluvil.
16. 1. 2026
Načítání...