Martin Štoll vydává novou monografii o Janu Špátovi

Praha - Životní příběh, průvodce dílem a řemeslem, dosud nepublikovaný rozhovor i řadu textů nalezne čtenář v reprezentativní monografii věnované klasikovi českého filmu, dokumentaristovi Janu Špátovi. Jeho žák Martin Štoll ji doplnil úplnou filmografií a přidal 112 snímků z rodinného archivu. Publikaci představí na mezinárodním festivalu filmů o životním prostředí Ekofilm, jehož 33. ročník se uskuteční od 8. do 14. října v Českých Budějovicích a Českém Krumlově.

„Knihu jsem koncipoval tak, aby v ní nalezli laici i odborníci to své,“ charakterizoval ji Štoll. Poprvé tak představil životní příběh Jana Špáty (1932-2006) a využil i jeho nikdy nepublikované texty.

Když Špáta koncem 90. let překvapivě ohlásil, že končí s filmováním, spočítal, že jako režisér natočil 107 snímků. Ovlivnil jimi několik generací dokumentaristů a získal za ně kolem šesti desítek cen. Na více než třech stovkách dalších filmů se podílel jako kameraman. „Jen“ s kamerou to vydržel pouhých sedm let; neustále v něm sílila touha nebýt okem jiného režiséra, ale vyjadřovat se sám o jiných i o sobě.

„Nejásám nad tím, jak se člověk ve své většině chová. Proto točím filmy o menšině, u které mně připadá, že natruc tomu, k čemu je člověk zrozen, že tenduje ke zlu a podléhá snadno konzumu a spotřebě, vyznává duchovní hodnoty,“ komentoval to kdysi Špáta. S profesí dokumentaristy se rozloučil v roce 1998 autobiografickým snímkem složeným z ukázek vlastní tvorby nazvaným Láska, kterou opouštím.

„Pro mě patřilo setkání s Janem Špátou mezi ta životní. Málokdo mě tak ovlivnil v pohledu na svět a v přístupu k práci; Špáta mě naučil milovat obor dokumentární film,“ řekl ČTK Štoll. Už v roce 2002 věnoval svému učiteli knížku rozhovorů Okamžiky radosti. O dva roky později připravil další nazvanou Mezi světlem a tmou, v níž soustředil jeho nejlepší novinové sloupky a úvahy.

„Chtěl jsem ještě jednu, odbornější, ale tu jsme už nestihli,“ dodal. A protože materiálů a informací měl dost, rozhodl se k sestavení této obsáhlé monografie. Zařadil do ní i text Špátovy diplomové práce Světlo a atmosféra z roku 1957 včetně jeho docentské i profesorské přednášky.
Martin Štoll je režisérem a dramaturgem dokumentárního filmu, pedagogem a nakladatelem. Filmovou fakultu v Praze absolvoval v roce 1997, o čtyři roky později uzavřel doktorské studium. Natočil na čtyři desítky filmů. V současné době je prorektorem Literární akademie - Soukromé vysoké škole Josefa Škvoreckého v Praze, kde vede obor Komunikace v médiích.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Czech Press Photo vyhrála fotografie horníka z dolu OKD

Nejlepší fotografií 31. ročníku Czech Press Photo byl vyhlášen snímek ze série s názvem „Práce horníků na dole ČSM – Sever (OKD)“ Lukáše Kaboně z Deníku. Uspěl v konkurenci téměř 300 fotografek a fotografů, kteří do soutěže zaslali 5250 fotografií. „Zavírání dolů v České republice představuje uzavření významné etapy průmyslové historie a proměnu vztahu společnosti k životnímu prostředí. Těžba uhlí po desetiletí formovala krajinu i životy lidí, často s negativními dopady přesahujícími hranice Moravskoslezského kraje. Uzavření posledního černouhelného dolu ve Stonavě je symbolickou tečkou za érou hlubinné těžby na Ostravsku. Fotografovi Lukáši Kaboňovi se podařilo tento přelomový okamžik zachytit s věcnou přesností a silnou výpovědní hodnotou,“ uvedla porota. Ceny se letos udělovaly v devíti kategoriích. Oceněné fotografie budou k vidění v Nové budově Národního muzea od 11. května do 30. listopadu 2026.
před 7 hhodinami

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
před 17 hhodinami

Zemřel italský módní návrhář Valentino Garavani, bylo mu 93 let

Italský módní návrhář Valentino Garavani a zakladatel značky Valentino zemřel ve věku 93 let, informovala tisková agentura ANSA. Zesnul v pondělí pokojně ve svém římském sídle obklopen blízkými, oznámila v prohlášení Nadace Valentina Garavaniho a Giancarla Giammettiho, který byl Valentinovým dlouhodobým společníkem a obchodním partnerem.
19. 1. 2026Aktualizováno19. 1. 2026

Sluhu dvou pánů v Ústí hraje žena a komentuje současnost

Činoherní studio v Ústí nad Labem sáhlo po osvědčené komediální klasice. Nastudovalo commedii dell’arte Sluhu dvou pánů. Titulní roli vychytralého sluhy Truffaldina ale hraje netradičně žena – Marie Machová.
19. 1. 2026

Jihočeské divadlo je první veřejnou kulturní institucí v Česku

Jihočeské divadlo se jako první scéna v zemi stalo takzvanou veřejnou kulturní institucí. Ta oproti příspěvkové organizaci umožňuje víceleté plánování i financování z více zdrojů. Právě divadla často argumentují tím, že obsluhují diváky celého kraje, proto by se na jejich financování nemělo podílet jen město, v němž sídlí.
19. 1. 2026

Nejvíc nominací na Českého lva má Franz, dvojí šanci na cenu mají Trojan i Geislerová

Patnáct nominací na cenu Český lev za rok 2025 získal snímek Franz, který polská režisérka Agnieszka Hollandová natočila v české koprodukci o spisovateli Franzi Kafkovi. S třinácti nominacemi následuje drama Sbormistr, o další dvě méně obdržel snímek Karavan. V hereckých kategoriích mají po dvou nominacích Anna Geislerová, Elizaveta Maximová a Ivan Trojan. Vítězové budou oznámeni 14. března v přímém přenosu České televize.
19. 1. 2026Aktualizováno19. 1. 2026

Evropským filmem roku je Citová hodnota

Cenu Evropské filmové akademie pro nejlepší film získal snímek Citová hodnota dánsko-norského režiséra Joachima Triera. Film vyhrál také ceny za režii a scénář, Stellan Skarsgard a Renate Reinsveová převzali ceny za nejlepší herecké výkony. Výsledky byly oznámeny během slavnostního večera v Berlíně.
17. 1. 2026Aktualizováno17. 1. 2026

Australský festival nechtěl autorku s palestinskými kořeny, desítky dalších také odřekly

V Austrálii museli zrušit literární festival poté, co účast na něm odvolalo více než sto osmdesát hostů včetně bývalé novozélandské premiérky nebo nositele Pulitzerovy ceny. Vyjádřili tak solidaritu s australskou spisovatelkou s palestinskými kořeny Randou Abdel-Fattahovou, které pořadatelé zrušili pozvánku v návaznosti na útok na Bondi Beach. Festival se autorce nakonec omluvil.
16. 1. 2026
Načítání...