Dokument o Jarmile Taussigové-Potůčkové - příběh nenápadné strážkyně ideálů

Praha - Životní příběh nenápadné ženy, šedé eminence komunistického režimu, Jarmily Taussigové-Potůčkové zachytil dokument, který dnes ve 20:00 odvysílá Česká televize. Uveden bude v rámci celoročního projektu Osudové osmičky, připomínající zlomové okamžiky českých dějin. K nim podle režiséra dokumentu Karla Fuchsy patří i osud Jarmily Taussigové-Potůčkové, strážkyně ideálů komunismu, která se pro ně nejprve obětovala, ale pak se stala jejich obětí.

Buchty pro dělníky

Dokument Strážkyně ideálů

9. září ve 20:00 na ČT2!

Jarmila Taussigová-Potůčková se narodila ve středostavovské rodině, pro niž byl hlavní autoritou T. G. Masaryk. Mladá Jarmila se ale lépe cítila mezi proletáři. „Nosila buchty do dělnických rodin,“ vypráví režisér Fuchsa. Za proletáře se také vdala - její muž, židovský komunista František Taussig byl za druhé světové války popraven za činnost v odboji.

Balada o ideálech

Jarmila strávila několik let v koncentračních táborech. „Byla to velmi silná žena,“ říká Fuchsa, „nikdy v žádném vězení nepodepsala žádné přiznání a to ji možná i zachránilo život.“ Po válce se - jak sama řekla - dala plně k dispozici komunistické straně, aby ideály komunismu dovedla do života.

Stala se „strážkyní ideálů“ - jejím úkolem bylo v takzvané Komisi stranické kontroly dohlížet na své komunistické kolegy, zda se chovají správně. „Říkalo se jí ďábel v sukních, dokonce i prezident Gottwald z ní měl strach,“ doplňuje Fuchsa. Podle něho ale nezískávala nic ve svůj prospěch, opravdu věřila komunistickému ideálu, pod jehož záštitou se snažila vysoké funkcionáře přivést ke vzornému způsobu života.

Soukolí, na které dohlížela, ale stáhlo i ji. Byla důvěrnou přítelkyní Rudolfa Slánského a po jeho zatčení na počátku 50. let byla i ona ve vykonstruovaném procesu za údajnou velezradu odsouzena. Za mřížemi si odseděla deset let. „Vyšla mezi posledními - až v 60. letech,“ uvádí režisér Fuchsa. "Poznala sama, že ji strana odvrhla, a nejúžasnější je, že byla jedna z prvních, kteří navrhovali rehabilitaci nekomunistů, například doktorky Horákové," dodává.

Politika? Ne, děkuji…

K návratu do politiky ji později přemlouval i Gustáv Husák, Jarmila Taussigová-Potůčková ale odmítla.

Po propuštění z vězení se po nějakou dobu živila jako dělnice a pak se vrátila ke svému původnímu povolání inženýrky-projektantky. Dnes žije v brněnském Domově důstojného stáří, je jí devadesát čtyři let.

  • Jarmila Taussigová-Potůčková na rodinné fotografii autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/5/401/40022.jpg
  • Jarmila Taussigová-Potůčková autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/5/401/40019.jpg

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Czech Press Photo vyhrála fotografie horníka z dolu OKD

Nejlepší fotografií 31. ročníku Czech Press Photo byl vyhlášen snímek ze série s názvem „Práce horníků na dole ČSM – Sever (OKD)“ Lukáše Kaboně z Deníku. Uspěl v konkurenci téměř 300 fotografek a fotografů, kteří do soutěže zaslali 5250 fotografií. „Zavírání dolů v České republice představuje uzavření významné etapy průmyslové historie a proměnu vztahu společnosti k životnímu prostředí. Těžba uhlí po desetiletí formovala krajinu i životy lidí, často s negativními dopady přesahujícími hranice Moravskoslezského kraje. Uzavření posledního černouhelného dolu ve Stonavě je symbolickou tečkou za érou hlubinné těžby na Ostravsku. Fotografovi Lukáši Kaboňovi se podařilo tento přelomový okamžik zachytit s věcnou přesností a silnou výpovědní hodnotou,“ uvedla porota. Ceny se letos udělovaly v devíti kategoriích. Oceněné fotografie budou k vidění v Nové budově Národního muzea od 11. května do 30. listopadu 2026.
před 9 hhodinami

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
před 19 hhodinami

Zemřel italský módní návrhář Valentino Garavani, bylo mu 93 let

Italský módní návrhář Valentino Garavani a zakladatel značky Valentino zemřel ve věku 93 let, informovala tisková agentura ANSA. Zesnul v pondělí pokojně ve svém římském sídle obklopen blízkými, oznámila v prohlášení Nadace Valentina Garavaniho a Giancarla Giammettiho, který byl Valentinovým dlouhodobým společníkem a obchodním partnerem.
19. 1. 2026Aktualizováno19. 1. 2026

Sluhu dvou pánů v Ústí hraje žena a komentuje současnost

Činoherní studio v Ústí nad Labem sáhlo po osvědčené komediální klasice. Nastudovalo commedii dell’arte Sluhu dvou pánů. Titulní roli vychytralého sluhy Truffaldina ale hraje netradičně žena – Marie Machová.
19. 1. 2026

Jihočeské divadlo je první veřejnou kulturní institucí v Česku

Jihočeské divadlo se jako první scéna v zemi stalo takzvanou veřejnou kulturní institucí. Ta oproti příspěvkové organizaci umožňuje víceleté plánování i financování z více zdrojů. Právě divadla často argumentují tím, že obsluhují diváky celého kraje, proto by se na jejich financování nemělo podílet jen město, v němž sídlí.
19. 1. 2026

Nejvíc nominací na Českého lva má Franz, dvojí šanci na cenu mají Trojan i Geislerová

Patnáct nominací na cenu Český lev za rok 2025 získal snímek Franz, který polská režisérka Agnieszka Hollandová natočila v české koprodukci o spisovateli Franzi Kafkovi. S třinácti nominacemi následuje drama Sbormistr, o další dvě méně obdržel snímek Karavan. V hereckých kategoriích mají po dvou nominacích Anna Geislerová, Elizaveta Maximová a Ivan Trojan. Vítězové budou oznámeni 14. března v přímém přenosu České televize.
19. 1. 2026Aktualizováno19. 1. 2026

Evropským filmem roku je Citová hodnota

Cenu Evropské filmové akademie pro nejlepší film získal snímek Citová hodnota dánsko-norského režiséra Joachima Triera. Film vyhrál také ceny za režii a scénář, Stellan Skarsgard a Renate Reinsveová převzali ceny za nejlepší herecké výkony. Výsledky byly oznámeny během slavnostního večera v Berlíně.
17. 1. 2026Aktualizováno17. 1. 2026

Australský festival nechtěl autorku s palestinskými kořeny, desítky dalších také odřekly

V Austrálii museli zrušit literární festival poté, co účast na něm odvolalo více než sto osmdesát hostů včetně bývalé novozélandské premiérky nebo nositele Pulitzerovy ceny. Vyjádřili tak solidaritu s australskou spisovatelkou s palestinskými kořeny Randou Abdel-Fattahovou, které pořadatelé zrušili pozvánku v návaznosti na útok na Bondi Beach. Festival se autorce nakonec omluvil.
16. 1. 2026
Načítání...