Samizdatové Vokno je kompletně dostupné na internetu

Praha - Kdysi nejznámější undergroundový kulturní časopis Vokno je k dispozici v elektronické verzi. Na stránkách Výboru na obranu nespravedlivě stíhaných www.vons.cz/vokno je možné číst všechna čísla časopisu, který vycházel v letech 1979 až 1989. Časopis s podtitulem "pro druhou a jinou kulturu" patřil spolu s Revolver Revue k nejvýznamnějším samizdatovým tiskovinám. Zanedlouho po revoluci z ekonomických důvodů přestal vycházet.

Časopis začal vycházet v roce 1979 jako zpravodaj kulturního undergroundu, který se formoval kolem skupiny The Plastic People of The Universe. Vydával jej signatář Charty 77 František Stárek.  
 

Ke stažení je zdarma k dispozici všech 14 samizdatových čísel časopisu Vokno. Jejich elektronická verze byla připravena ve spolupráci s knihovnou Libri prohibiti, kde jsou uloženy originály. Webové stránky VONS vznikly v rámci grantového projektu, který mapuje dějiny této nezávislé iniciativy.

„První řadu jsme dělali tematickou, každé číslo mělo nějaké meritní téma - muziku, literaturu, výtvarné umění a další,“ vzpomíná Stárek. V roce 1981 byl spolu s Ivanem Jirousem, Michalem Hýbkem a Jiřím Fričem zatčen a odsouzen k nepodmíněným trestům odnětí svobody.

Po návratu z vězení obnovili činnost. „Ta druhá řada se stala takovou maticí undergroundovou, dělali jsme už řadu knížek a také učebnice pro naši bytovou univerzitu,“ říká Stárek. Postupně začal vycházet bulletin Voknoviny, který ve větším nákladu přinášel zprávy o aktuálním dění. V roce 1987 byl natočen i první videomagazín Vokna. Redakce také pořádala výstavy, přednášky a koncerty. V roce 1989 byl Stárek spolu s manželkou Ivou Vojtkovou opět zatčen a odsouzen v jednom z posledních politických procesů v tehdejším Československu ke dvěma a půl roku vězení.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Kdo film neviděl, ať nehlasuje. Nová pravidla Oscarů překvapila

Hlasující v cenách Oscar musí vidět všechny nominované filmy, než rozhodnou o vítězi. Umělá inteligence nevadí. A kaskadéři a castingoví režiséři se dočkají vlastní sošky. Americká Akademie filmového umění a věd oznámila novinky pro příští ročníky cen. Neobešlo se to bez reakcí.
před 5 hhodinami

Knihou roku 2024 je román Letnice pozdního debutanta Hlauča

Ceny Magnesia Litera vyzdvihly z více než třicítky nominovaných titulů ty nejlepší, které vyšly v Česku minulý rok. Knihou roku 2024 je román Letnice, jímž na prahu šedesátky prozaicky debutoval Miroslav Hlaučo.
včeraAktualizovánopřed 23 hhodinami

Elity převzaly moc v každém režimu a teď i Audioknihu roku

Audioknihou roku 2024 se stalo dokumentární drama Elity. Adaptace původní divadelní hry Jiřího Havelky v režii Bely Schenkové s početným hereckým souborem v čele s Jiřím Vyorálkem sleduje příběh společenských elit minulého režimu, kterým díky jejich šikovnosti zůstal stále ekonomický a politický vliv. Interpretkou roku je Jitka Ježková za načtení románu Dům v Matoušově ulici, nejlepším interpretem se stal Jan Vlasák díky knize Dr. Alz. Ocenění udělila Asociace vydavatelů audioknih v celkem jedenácti kategoriích.
včeraAktualizovánovčera v 19:03

Lékárník z Horažďovic sloužil v Mexiku. Obrazy z jeho sbírek teď vystavují v Londýně

Aktuální výstava v britské Národní galerii propojuje Mexiko s Horažďovicemi. Ze západočeského města totiž pocházel lékárník František Kaska, který v devatenáctém století udělal kariéru v Mexiku, kde se spřátelil s malířem Josém Maríou Velascem. Obrazy výtvarníka, považovaného Mexičany za národní poklad, se z Kaskových sbírek dostaly přes české Národní muzeum až do londýnské výstavní síně.
23. 4. 2025

Naše deska je stejně monstrózní jako Caligula, říkají Deaf Heart

Tuzemská indie rocková skupina Deaf Heart vydala nové album. Nazvala ho Caligula. „V přeneseném smyslu to znamená divokost, hédonismus, ironii, je to brutální věc,“ vysvětlují muzikanti, proč si vypůjčili jméno římského císaře proslulého tyranií. O nové desce s nimi mluvil Petr Adámek. „Je také monstrózní,“ dodávají.
22. 4. 2025

Trabanty nahradila žába. Žlutý obojživelník se vypravil do Mongolska

Cestovatel Dan Přibáň vyměnil žluté trabanty za obojživelné vozidlo stejné barvy. S ním a s česko-slovenskou partou dobrodruhů vyrazil do Ulánbátaru – a od 24. dubna se vydá i do kin. Cestopisný film Žlutou žábou do země modrého nebe dokumentuje téměř osmnáct tisíc kilometrů mezi Prahou a hlavním městem Mongolska. Vznikl v koprodukci České televize.
22. 4. 2025

Hřebejk a Formanová řeší v komedii Na tělo krizi středního věku

Jan Hřebejk natáčí nový seriál podle knižní předlohy a scénáře Martiny Formanové. Ironická vztahová komedie Na tělo o krizi středního věku, dospívajících dětech a třídním srazu po třiceti letech zamíří na obrazovky jako hlavní titul jarní sezony 2026. V obsazení se vedle Ivy Janžurové či Zuzany Bydžovské objeví také Hřebejkovi režisérští kolegové.
21. 4. 2025

Čtení provází fantazie i nešvary, ukazují v Brně divadlo a výstava

Knihy se staly tématem hned dvou kulturních novinek z Brna. Jak inscenace pro děti Berta mezi řádky v divadle Polárka, tak výstava Člověk čtoucí v Památníku písemnictví se snaží návštěvníkům ukázat, jak je literatura v lidském životě důležitá. A také prozrazuje, že některé čtenářské nešvary se nemění ani po stoletích.
17. 4. 2025
Načítání...