Čeští fanoušci se konečně dočkali návštěvy slavného filmového tvůrce Woodyho Allena, který se ovšem představil trochu jinak: jako hudebník, přesněji klarinetista. Repertoár, který režisér s kapelou předvedl, tvoří obvyklou náplň jejich vystoupení. New Orleans Jazz Band zahrál především neworleánský jazz, ale i gospely, pochody a blues. "The best of our Nest - to nejlepší z našeho hnízda," uvedl vystoupení Woody Allen, který ve volných manšestrácích a s vyhrnutými rukávy byl velmi příjemný.
Na klarinet hraje Woody již od svých patnácti a svůj pseudonym (vlastním jménem se jmenuje Allan Stewart Konigsberg) si zvolil podle slavného klarinetisty Woodyho Hermana. Jeho největším muzikantským vzorem (podobně jako u filmu Bob Hope a Ingmar Bergaman) byl ale George Lewis. Ve svých začátcích hrál Woody doma a pouštěl si k tomu Lewisovy nahrávky. Dodnes má doma na poličce Lewisovu fotografii.
Z historie Allenovy jazzové kapely
V roce 1968 pak již v té době celkem známý komik a scenárista založil svou první jazzovou kapelu. Jmenovala se New Orleans Marching and Funeral Band a zpočátku obrážela různé newyorské kluby, než se usídlila v Michael's Pubu (Hospodě u Michaela) na East Side. Kapela zde pak řadu let hrála každý pondělní večer a hlavně díky Woodymu se vždy dostavilo hodně posluchačů. Byly mezi nimi i celebrity jako zpěvák Mel Tormé, trumpetista Bill Davidson nebo jazzman Bobby Hackett. Jednou se na vystoupení přišel podívat i další Woodyho vzor, slavný komik Groucho Marx, který Allenovi poté, co odehrál sólo, vrazil do ruky pár drobných.
V roce 1977 získal Allenův film Annie Hallová 4 Oscary (nejlepší film, nejlepší režie, nejlepší scénář a za nejlepší ženský herecký výkon v hlavní roli pro Diane Keatonovou), Woody se však jubilejního padesátého předávání cen Akademie v losangelském Dorothy Chandler Pavilion nezúčastnil, protože právě hrál se svou kapelou (ostatně Woody se na Oscarech ukázal pouze dvakrát, a to v roce 2002, kdy chtěl vyjádřit podporu svému milovanému New Yorku po teroristických útocích, a v roce 2007). Michael's Pub byl však v roce 1996 uzavřen a tím také skončila éra New Orleans Marching and Funeral Bandu, který se rozpadl. Woody však brzy založil novou kapelu Woody Allen and his New Orleans Jazz Band, se kterou opět vystupuje každé pondělí, tentokrát ovšem v manhattanském hotelu Carlyle.
Jazz jako celoživotní láska
Pro Woodyho je jazz celoživotní láskou, hudbu po roce 1950 neposlouchá a jazzová hudba tvoří doprovod k většině jeho filmů. On sám se podílel na doprovodu pouze u filmu Spáč, kde jeho klarinet doprovázela známá kapela Preservation Hall Jazz Band.
V sobotu 20. 12. 2008 vystoupil Woody Allen and his New Orleans Jazz Band v pražském Kongresovém centru. Kapela vystupovala ve složení: Woody Allen (klarinet), Simon Wettenhall (trumpeta), Jerry Zigmont (trombón), Conal Fowkes (piano), Greg Cohen (basa), John Gill (bicí). Kromě Allena a Cohena také všichni zpívali. Přestože se jednalo o profesionální jazzový koncert, bylo poznat, že publikum přišlo především koukat na Woodyho, spíš než poslouchat hudbu. To se také potvrdilo, když se diváci ke konci nahrnuli před pódium a začali si mistra fotografovat a už ani moc nevnímali znějící přídavek. To určitě plachého Woodyho Allena trochu zaskočilo, stejně jako velikost sálu (v rozhovoru s MF Dnes uvedl, že KCP byl prý zatím největší sál, ve kterém hrál).
Hudební kritici i publicisti
Přijali koncert vesměs kladně, přestože hlavní protagonista má do klarinetového virtuosa daleko. Za všechny je možné citovat jindy přísného Jana Rejžka, který v ČT24 ke koncertu řekl: „Byla to především společenská událost, koncert to byl až v druhé řadě. Sešel se tam klub přátel Woodyho Allena, nikoli klub přátel neworleánského dixilendu. U Woodyho Allena je to podobně jako u Karla Gotta, když maluje - není důležité jak, ale kdo. Atmosféře jistě ubíralo prostředí Kongresového centra, možná kdyby to bylo v nějakém menším hudebním klubu, byl by zážitek ještě lepší. Hudba, kterou Allen se spoluhráči předvedl, je veselá, radostná, zahraná na určité úrovni, já bych se tomu nijak neposmíval. Já říkám, proč ne? Celé vystoupení mne očarovalo. On působí vskutku osobitě a ten jeho projev! Přesto, že mu je 73, vyzařuje z něj starý dobrý Woody Allen, jak ho známe ze všech jeho filmů.“
