Skladatele Bedřicha Smetanu zabila nehoda z dětství

Praha - Hudební svět si letos připomíná výročí úmrtí skladatele Bedřicha Smetany. Více než 100 let Smetanova hudba okouzluje posluchače svou melodičností, lyričností a svěžestí. Časem nabylo jeho dílo snad až podoby národního symbolu, „posily národa v dobách nejtěžších“. Spolu s Antonínem Dvořákem, Leošem Janáčkem a Bohuslavem Martinů tvoří Smetana klasické čtyřhvězdí doma i ve světě nejhranějších českých autorů. Zakladatel svébytné české národní hudby zemřel 12. května 1884. Až do konce 20. století převládal názor, že důvodem byla syfilis. Až počátkem 21. století přišla česká věda s objevem, že skutečnou příčinou byl zánět kostí.

Smetanovu lebku zkoumal obličejový chirurg Jiří Ramba. „Byl jsem přizván do týmu antropologa Vlčka, abych se podílel na výzkumu ostatků historických osobností našich dějin. Tak jsem dostal ke zkoumání Smetanovu lebku,“ vysvětluje Ramba. Výsledkem práce vědců se stala kniha Bedřich Smetana, fyzická osobnost a hluchota, pod kterou je podepsán právě profesor Emanuel Vlček a jeho spolupracovníci.

„Smetana, když s rodiči žil v Jindřichově Hradci, si s chlapci zahrál takovou hru, kterou později sám nazval hrou osudnou,“ vypráví Ramba. Tehdy jedenáctiletý Smetana s kamarády zakopali na poli za městem skleněnou lahev plnou střelného prachu. Nálož ale zprvu nevybouchla a právě malý Bedřich se šel podívat, co se stalo.

V tu chvíli ale lahev explodovala a Smetana utrpěl těžké zranění. Výbuch vmetl Smetanovi do obličeje střepy, čerstvě pohnojenou půdu a navíc mu ránu vymyli nečistou vodou z nedalekého rybníka. Vznikl zánět, který se postupně stal chronickým. „Domnívám se, že jeho nemoc ho provázela od dětství až do smrti,“ říká Ramba.

Operu považoval za hudební drama

Litomyšlský rodák Smetana se narodil 2. března 1824. Vyrůstal v obrozeneckém období a aktivně se zúčastnil revolučního dění v roce 1848 a jako vlastenec patřil ke generaci umělců Národního divadla. Řídil hudební školu, byl sbormistrem Hlaholu a také jako spoluzakladatel Umělecké besedy podněcoval český hudební život. Opustil snahy o uplatnění na evropské scéně jako klavírní virtuos a soustředil se na kompozici. Těžiště své tvorby přesouval k tvorbě vokální, orchestrální a operní.

Až úspěch Braniborů v Čechách a především dodnes nejhranější Prodané nevěsty, v níž vytvořil zcela nový osobitý typ komické opery, pomohl Smetanovi v roce 1866 konečně do Prozatímního divadla na místo prvního kapelníka. Svými osmi operami, oceňovanými pro vysoké kompoziční mistrovství, znamenal Smetana obrovský převrat v tehdejší domácí tvorbě. On sám považoval operu za hudební drama.

V samotě myslivny hluchý napsal vrcholná díla

V roce 1874 ohluchl. Jako skladatel se ale nevzdal, i když trpěl prudkými bolestmi právě v důsledku zánětu obličejových kostí. K tomu se přidaly psychické problémy. V samotě jabkenické myslivny přesto vytvořil v posledních letech svého života vrcholné skladby. Vedle mnoha dalších skladeb jsou to například klavírní cykly Sny a České tance či smyčcový kvartet Z mého života, poslední tři opery, Hubička, Tajemství a Čertova stěna, především však cyklus šesti symfonických básní Má vlast.

Eva Urbanová jako Milada ve Smetanově Daliborovi
Zdroj: Google/Oldřich Pernica

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

„Vážený soudruhu prezidente.“ Historik zkoumá příběhy skrz normalizační dopisy Hradu

V průběhu normalizace registrovalo oddělení stížností prezidentovy kanceláře stovky tisíc dopisů. Nejvíc jich bylo doručeno prezidentovi Ludvíku Svobodovi v roce 1969. Dopisy odrážejí běžné problémy společnosti, jako jsou bydlení, sociální zabezpečení, cestování do zahraničí a školství. Ve své knize „Vážený soudruhu prezidente“ nabízí historik Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR Tomáš Vilímek desítky příběhů odhalujících jak úsměvné, tak tragické stránky života za normalizace.
před 15 mminutami

Czech Press Photo vyhrála fotografie horníka z dolu OKD

Nejlepší fotografií 31. ročníku Czech Press Photo byl vyhlášen snímek ze série s názvem „Práce horníků na dole ČSM – Sever (OKD)“ Lukáše Kaboně z Deníku. Uspěl v konkurenci téměř 300 fotografek a fotografů, kteří do soutěže zaslali 5250 fotografií. „Zavírání dolů v České republice představuje uzavření významné etapy průmyslové historie a proměnu vztahu společnosti k životnímu prostředí. Těžba uhlí po desetiletí formovala krajinu i životy lidí, často s negativními dopady přesahujícími hranice Moravskoslezského kraje. Uzavření posledního černouhelného dolu ve Stonavě je symbolickou tečkou za érou hlubinné těžby na Ostravsku. Fotografovi Lukáši Kaboňovi se podařilo tento přelomový okamžik zachytit s věcnou přesností a silnou výpovědní hodnotou,“ uvedla porota. Ceny se letos udělovaly v devíti kategoriích. Oceněné fotografie budou k vidění v Nové budově Národního muzea od 11. května do 30. listopadu 2026.
před 10 hhodinami

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
před 20 hhodinami

Zemřel italský módní návrhář Valentino Garavani, bylo mu 93 let

Italský módní návrhář Valentino Garavani a zakladatel značky Valentino zemřel ve věku 93 let, informovala tisková agentura ANSA. Zesnul v pondělí pokojně ve svém římském sídle obklopen blízkými, oznámila v prohlášení Nadace Valentina Garavaniho a Giancarla Giammettiho, který byl Valentinovým dlouhodobým společníkem a obchodním partnerem.
19. 1. 2026Aktualizováno19. 1. 2026

Sluhu dvou pánů v Ústí hraje žena a komentuje současnost

Činoherní studio v Ústí nad Labem sáhlo po osvědčené komediální klasice. Nastudovalo commedii dell’arte Sluhu dvou pánů. Titulní roli vychytralého sluhy Truffaldina ale hraje netradičně žena – Marie Machová.
19. 1. 2026

Jihočeské divadlo je první veřejnou kulturní institucí v Česku

Jihočeské divadlo se jako první scéna v zemi stalo takzvanou veřejnou kulturní institucí. Ta oproti příspěvkové organizaci umožňuje víceleté plánování i financování z více zdrojů. Právě divadla často argumentují tím, že obsluhují diváky celého kraje, proto by se na jejich financování nemělo podílet jen město, v němž sídlí.
19. 1. 2026

Nejvíc nominací na Českého lva má Franz, dvojí šanci na cenu mají Trojan i Geislerová

Patnáct nominací na cenu Český lev za rok 2025 získal snímek Franz, který polská režisérka Agnieszka Hollandová natočila v české koprodukci o spisovateli Franzi Kafkovi. S třinácti nominacemi následuje drama Sbormistr, o další dvě méně obdržel snímek Karavan. V hereckých kategoriích mají po dvou nominacích Anna Geislerová, Elizaveta Maximová a Ivan Trojan. Vítězové budou oznámeni 14. března v přímém přenosu České televize.
19. 1. 2026Aktualizováno19. 1. 2026

Evropským filmem roku je Citová hodnota

Cenu Evropské filmové akademie pro nejlepší film získal snímek Citová hodnota dánsko-norského režiséra Joachima Triera. Film vyhrál také ceny za režii a scénář, Stellan Skarsgard a Renate Reinsveová převzali ceny za nejlepší herecké výkony. Výsledky byly oznámeny během slavnostního večera v Berlíně.
17. 1. 2026Aktualizováno17. 1. 2026
Načítání...