F. M. Dostojevskij odhalil temnou duši člověka

Moskva - Fjodor Michajlovič Dostojevskij se právem řadí mezi největší světové spisovatele psychologické prózy a díky četným divadelním adaptacím patří jeho díla i ke zlatému fondu světové dramatiky. Tento ruský spisovatel, od jehož úmrtí uplyne 9. února 130 let, mistrně popsal nejtemnější stránky lidské psychiky. Jeho romány se hemží zločinci, revolucionáři, alkoholiky a zhýralci či osobnostmi s duševními poruchami.

Dostojevskij vytvořil ve svých dílech jakousi antropologickou laboratoř, v níž komponoval mezní situace a na jejich pozadí pak rozkládal lidskou osobnost jako kubistický malíř. Klíčovými motivy jeho, až psychopatologických, románů jsou konflikt vnitřní čistoty s morálním úpadkem a očistná síla utrpení. Ve složitém vnitřním světě jeho postav se sváří dobro se zlem, láska s nenávistí, pud sebezáchovy se sebedestrukcí, víra se skepsí.

Protagonisté jsou někdy stíháni ranami osudu, někdy jen pocity vlastní nedostatečnosti a ambivalentními postoji. „Ve zbloudilých duších pijáků, tuláků a bezdomovců nacházel hlubiny lidské duše,“ komentuje Dostojevského dílo spisovatel a literární historik Radko Pytlík.

8 minut
Rozhovor s Radko Pytlíkem
Zdroj: ČT24

Fjodor Michajlovič Dostojevskij se narodil 11. listopadu 1821 v Moskvě v rodině despotického lékaře, jehož v roce 1839 zabili jeho nevolníci. Fjodor vystudoval vojenské technické učiliště v Petrohradě, krátce pracoval v projekčním oddělení ministerstva obrany, než se cele oddal literatuře. V roce 1846 debutoval románem v dopisech Chudí lidé, s nímž slavil velký úspěch. Pak ale následovalo kritické přijetí jeho psychologických povídek Dvojník, Pan Procharčin, Bytná či romantické Bílé noci.

Zlom v Dostojevského životě a postoji k životu přinesl rok 1849. Jako člen skupiny liberálních intelektuálů byl odsouzen k trestu smrti, který mu byl až několik minut před popravou změněn na čtyři roky nucených prací a vojenskou službu na Sibiři. Během pobytu v omské káznici nedobrovolně načerpal inspiraci pro svá další díla; bezprostředním odrazem těchto let jsou Zápisky z mrtvého domu, později zhudebněné Leošem Janáčkem.

Po devítiletém pobytu na Sibiři, kde mimo jiné poznal svou první manželku, se Dostojevskij vrátil do Petrohradu, kde s bratrem Michailem vedl literárněpolitický měsíčník Vremja. Filozofickou koncepcí tohoto, později cenzurou zakázaného, časopisu bylo tzv. počveničestvo, jehož představitelé usilovali o spojení inteligence a rolnictva a chtěli se vyhnout „zhoubné kapitalistické cestě“.

Těžké období

začalo Dostojevskému v roce 1864, kdy mu zemřeli žena a bratr, který mu zanechal velké dluhy. Dostojevskij se snažil vydělat hazardem (hráčské vášni však propadl) a psaním. „Byl vášnivý hráč, celé noci strávil v herně, a právě v tom největším propadu lidské duše, kdy byl na pokraji beznaděje, dostal nápad napsat ten skvělý román Zločin a trest,“ osvětluje Radko Pytlík.

Příběh studenta Raskolnikova, který zabije a okrade starou lichvářku s úmyslem zařídit lepší život svým blízkým a se zdůvodněním, že stařena stejně všem jen škodí, dokládá, že zlo nelze ospravedlnit sebelepšími úmysly. Hlavní hrdina nakonec svůj zločin neunese, přizná se a je odsouzen.

Dostojevského dílem prostupují dvě základní roviny: sociální a existenciální. Před sibiřským vyhnanstvím byl Dostojevskij utopický socialista, podle literárních historiků se posléze vyvinul v pravoslavného monarchistu. Zásadně odmítal násilí jako prostředek řešení sociální otázky - kritikou revolučního radikalismu je například jeho román Běsi, jehož filmovou adaptaci vytvořil v roce 1988 režisér Andrzej Wajda.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Začínají Colours of Ostrava, čekají Stinga či Iggyho Popa

Multižánrový festival Colours of Ostrava přivítá mezi 16. a 19. červencem v areálu Dolní oblast Vítkovice více než sto vystupujících. Hlavními hvězdami dvaadvacátého ročníku budou Sting, The Chainsmokers, Iggy Pop nebo kapely Justice a Snow Patrol.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Herec by o sobě měl umět dát vědět, říká castingová režisérka

Vedle režisérů, kameramanů, scenáristů a producentů má na úspěchu filmu velký podíl také castingový režisér. Jeho úkolem je například najít takové herce, kteří budou zářit i v malých rolích. „Patří k herecké profesi, aby herec o sobě uměl dát vědět,“ říká v rozhovoru s Jolkou Krásnou castingová režisérka Kateřina Oujezdská, stojící za databází profesionálních herců Actorsmap.
15. 7. 2025

„Naši chlapci“ vyvolávají v Polsku debaty. Za války sloužili u Němců

Rozruch v Polsku vyvolala první výstava o Polácích a Kašubech z okolí Gdaňska, kteří byli za druhé světové války donuceni sloužit v německé armádě a válečném námořnictvu. Výstavu nazvanou Naši chlapci zkritizoval prezident i ministr obrany. Muzeum Gdaňska, které expozici pořádá, se ohradilo proti nespravedlivým a povrchním soudům, uvedl list Gazeta Wyborcza.
15. 7. 2025

Nový Potter dostal čarodějnickou uniformu

Začalo natáčení seriálu Harry Potter, který má fanouškům přinést podrobnější adaptaci bestselleru J. K. Rowlingové. Produkce při té příležitosti zveřejnila první fotografii Dominica McLaughlina, tedy seriálového čarodějnického učně, v kostýmu.
15. 7. 2025

Kdy začali Češi jezdit do Chorvatska? Kniha líčí začátky moderního turismu

Historik Jan Pezda v nové knize popsal rozvoj moderního turismu od 18. do 20. století. V publikaci Slunce, voda, vzduch například zjišťuje, kdy se lidé přestali bát vysokých hor nebo kdy začali Češi v létě jezdit do Chorvatska.
15. 7. 2025

Tři umělkyně z Mysova Hornu si hrají s významy i s diváky

Za výstavou s možná zvláštním názvem Mysův Horn, již nabízí Galerie Středočeského kraje (GASK), se skrývají tři dámy zvučných jmen: Veronika Bromová, Markéta Othová a Kateřina Vincourová. Všechny se na domácí scéně etablovaly v devadesátých letech, expozice tak, i díky svému pojetí, nabízí zajímavé srovnání.
15. 7. 2025

Ohlédnutí za Vary: Kachna pro Douglase i vzpomínky na Bartošku

K hlavním hvězdám padesátého devátého ročníku filmového festivalu v Karlových Varech, který se konal od 4. do 12. července, patřil Michael Douglas či Stellan Skarsgard. Vzpomínalo se na letos zesnulého festivalového prezidenta Jiřího Bartošku. Nejvýraznější momenty přehlídky shrnuje sestřih Událostí v kultuře.
14. 7. 2025

Filmy z festivalu ve Varech donesou ozvěny do Prahy a do Brna

Filmový festival v Karlových Varech skončil, začínají ale oficiální ozvěny Šary Vary. Vybrané snímky z programu letošního ročníku se od 14. do 20. července promítají v pražských a brněnských kinech. Konkrétní filmy ozvěn představil v rozhovoru s Jolkou Krásnou umělecký ředitel festivalu Karel Och.
14. 7. 2025
Načítání...