Zemřel tvůrce českého tanečního swingu Jiří Traxler

Praha – Ve věku 99 let zemřel v neděli 7. srpna v Kanadě spoluzakladatel éry českého swingu 30. a začátku 40. let - pianista, skladatel, textař a aranžér Jiří Traxler. Jménem rodiny to oznámil muzikant, herec a režisér Ondřej Havelka, který o něm v roce 2009 natočil filmový dokument nazvaný Poslední mohykán. Česká televize zařadí mimořádně do vysílání snímek Já nic, já muzikant, a to dnes od 22:00 na programu ČT2. Ve čtvrtek 11. srpna pak ČT odvysílá zmíněný dokument Poslední mohykán (20:00, ČT2).

Traxler napsal spoustu písniček, které zpívalo několik generací a které dodnes žijí. Mimo jiné ho za svého následovníka považoval Jaroslav Ježek, který mu svěřil svůj orchestr k jedné nahrávce. Autor písní Jedu nocí, Hádej, hadači, Bloudění v rytmu či Růžové brýle, které v minulosti zněly z původních šelakových gramodesek v podání orchestrů R. A. Dvorského či začínajícího Karla Vlacha, se v reakci na nástup komunismu v ČSR rozhodl v roce 1949 odejít na Západ.

Jeho písničky se ozývaly i z filmového plátna při projekcích filmů Eva tropí hlouposti, Za tichých nocí či Sobota. Po útěku do Kanady Traxler krátce působil v rozhlasové stanici CBC. Pak se ale začal věnovat dalšímu svému koníčku, kreslení, a jako kreslič se prosadil v letecké společnosti Bombardier v Québecku.

Jiří Traxler se narodil v roce 1912 v Táboře. Učarovala mu moderní hudba, naučil se hrát na bendžo a klavír a ještě během středoškolského studia aranžoval jazzové skladby pro studentský orchestr nazvaný světácky The Red Ace Players.

Ondřej Havelka o Jiřím Traxlerovi

„Jiří Traxler nebyl pouze slavným a úspěšným skladatelem a klavíristou. Byl i chlapem, který si uměl užívat života a radovat se z něj, který dokázal zúročit své talenty s vášní i nadhledem.“

Společně s Kamilem Běhounkem napsal hudbu pro první českou crazy komedii Eva tropí hlouposti z roku 1938. Pro film Za tichých nocí o tři roky později jazzově přepracoval tři skladby Rudolfa Frimla, v té době žijícího v USA. Na návrh majitele Lucernafilmu Miloše Havla dodal spolu s Josefem Stelibským hudbu a texty k filmu Sobota z roku 1944.

Já nic, já muzikant

Rozhodnutí odejít do Kanady, která se pro něj stala druhým domovem, bylo podle Traxlera snadné. „Zakázali mi hraní mých věcí v rozhlase a nemohl jsem konferovat Orchestr Karla Vlacha,“ vysvětlil Traxler v Havelkově dokumentu. Ani v době uvolnění v roce 1968 prý nezatoužil vrátit se. Teprve po 42 letech se poprvé setkal se zbytkem rodiny a spolužáky. Měl prý protichůdné pocity, a když jel zpět, vracel se domů.

Z filmu Poslední mohykán
Zdroj: ČT/Hana Němečková

Jeho paměti nazvané Já nic, já muzikant vyšly v nakladatelství manželů Škvoreckých 68 Publishers. Jeho skladby dnes hraje kapela Ondřeje Havelky Melody Makers. V roce 1996 Sestry Havelkovy nazpívaly Traxlerovo profilové CD, do repertoáru zařadil jeho písně vokální kvartet The Swings a jeho hudba zazněla ve Svěrákově filmu Obecná škola.

V době, kdy už se Jiří Traxler v Kanadě hudbě dávno profesionálně nevěnoval, se prý jeho známí dozvěděli, že býval hudebníkem. Přivedli mu chlapce, aby posoudil, zda je talentovaný. Traxler jim řekl, že talent má. Tím klukem byl malý Paul Anka.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Film o Jacksonovi postrádá skandály, diváci se ale hrnou

Hraný film o králi popu Michael vynesli diváci k návštěvnickému rekordu. Za převyprávění začátku příběhu Michaela Jacksona utratili první víkend jen v severoamerických kinech 97 milionů dolarů (přes dvě miliardy korun). Zato kritici nadšením šetří, mimo jiné tepají do povrchnosti snímku, který ignoruje, že zpěvácká superhvězda čelila obvinění ze sexuálně nevhodného chování. Tvůrci tyto pasáže přetočili, aby se vyhnuli právním problémům.
29. 4. 2026

Do očí se jim propsal život i válka, říká fotograf o lidech z Náhorního Karabachu

Antonín Kratochvíl, Karel Cudlín a Jan Mihaliček fotografovali na přelomu milénia Národní Karabach. V konflikty poznamenané enklávě v jihozápadním Ázerbájdžánu zachytili hrůzy války, uprchlíky, ale také obnovu ve vzácných chvílích klidu. Jejich snímky jsou do poloviny června k vidění na výstavě Když se Bůh nedíval v pražské Leica Gallery. Mihaliček o Náhorním Karabachu mluvil s moderátorkou Terezou Řezníčkovou v Událostech, komentářích.
29. 4. 2026

Mužům se špatně vyjadřují emoce, říká tvůrce seriálu o toxické maskulinitě

Skotský scenárista, komik a herec Richard Gadd na sebe upozornil autobiografickou zpovědí ze zkušeností se stalkingem a znásilněním. Osobní příběh Sobík nejprve uspěl na britských jevištích a jeho televizní zpracování sbíralo jednu cenu za druhou. Teď se pustil do čisté fikce – mrazivého dramatu Poloviční chlap „o dvou zlomených mužích“.
29. 4. 2026

Koloseum chystá obranu proti překupníkům se vstupenkami

Pokud se lidé chystají do Itálie, musí se připravit na komplikace se vstupenkami na nejžádanější památky. Z oficiálních předprodejů je totiž vykupují překupníci a nabízejí za vyšší ceny. Platí to například pro římské Koloseum, které už kvůli tomu chystá změnit podmínky on-line prodeje. Podle redaktora ČT Vladimíra Piskaly většina lidí vstupenky na prohlídku tohoto amfiteátru nekupuje v oficiálním předprodeji, ale u někoho jiného a většinou dráž.
28. 4. 2026

Rocky konečně zdolal „své“ schody. Philadelphské muzeum ale sochu léta odmítalo

Herec, scenárista a režisér Sylvester Stallone už v osmdesátých letech věnoval městu Philadelphia sochu znázorňující nejslavnějšího tamního obyvatele, který nikdy nežil – filmového hrdinu Rockyho Balbou. Stát měla u ikonických schodů, na nichž hollywoodský boxer-outsider trénoval. Jenže ty vedou k Muzeu umění, které se desetiletí stavělo proti umístění kýčovité rekvizity. Názor změnilo až nyní – a spornou sochu rovněž uznalo jako outsidera, který nakonec díky vytrvalosti dosáhl svého.
28. 4. 2026

Touha po dokonalosti nás dohání, upozorňuje Šindelka v Systémech něhy

Dvojnásobný držitel Litery za prózu Marek Šindelka vydal nový román Systémy něhy. Ve své zatím nejrozsáhlejší knize se zaměřil na vztah otce s dcerou a také na posedlost dokonalostí, která člověka může proměnit ve stroj.
27. 4. 2026

VideoRestaurátoři opravují největší sousoší na Karlově mostě

Na Karlově mostě pracují restaurátoři na renovaci barokního sousoší svatého Jana z Mathy, Felixe z Valois a Ivana poustevníka. Jde o největší sochařské dílo na mostě. Kromě kompletního vyčištění také opraví části, u kterých hrozil pád. „Z přední strany se tam vloží nerezová armatura, která to bude fixovat,“ popisuje příklad technického řešení rozsáhlé praskliny restaurátor Jan Brabec. Práce odborníkům potrvají do konce léta a Galerii hlavního města Prahy, která postupně restauruje všech třicet soch a sousoší na mostě, vyjdou na bezmála milion korun.
25. 4. 2026

Major Zeman nebyl „jen“ krimi, jeho případy sloužily propagandě, ukazuje ÚSTR

Seriál 30 případů majora Zemana, vysílaný v sedmdesátých letech, promyšleně propojil populární krimi žánr s politickým zadáním, tedy ovlivnit u veřejnosti vnímání poválečných dějin. „Je to typická esence komunistické propagandy,“ poznamenal náměstek ředitele Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR) Kamil Nedvědický v pořadu 90’ ČT24 moderovaném Marianou Novotnou. Právě ÚSTR připravil ve spolupráci s Muzeem Police ČR a ČT cyklus přednášek, který poodkrývá kontext „českého Bonda normalizace“.
24. 4. 2026
Načítání...