Cannes vyhání Triera

Cannes - Dánský režisér Lars von Trier byl dnes na filmovém festivalu v Cannes prohlášen za nežádoucí osobu. Vedení festivalu tak reaguje na Trierovo středeční prohlášení, že má pochopení pro Adolfa Hitlera. Za rozhodnutí festivalu se postavil i francouzský ministr kultury. Režisér, známý skandálním chováním, se už včera za své výroky omluvil. Dnešní rozhodnutí přijal, a v rozhovoru pro americký list Los Angeles Times označil své chování za „idiotské“. Jeho snímek Melancholia v soutěži o Zlatou palmu zůstává. Trier je prý ale žádán o „ diskrétnost a aby, kdyby dostal cenu, si pro ni nechodil.“

Trier ve středu na tiskové konferenci řekl, že Hitler není zrovna „správný typ“, ale že mu hodně rozumí a trochu s ním sympatizuje. Své výroky později vysvětlil tím, že se nechal unést k provokaci a že není ani antisemita, ani rasista, ani nacista.

Vedení festivalu, které mimo jiné zrušilo večírek plánovaný po premiéře Trierova filmu, omluvu přijalo, ale zároveň upozornilo, že nikdy nepřipustí, aby se festival stal místem podobných vyjádření. Dnes vydalo komuniké, v němž se mimo jiné píše: "Správní rada (festivalu) toto vyjádření velmi rozhodně odsuzuje a prohlašuje Larse von Triera na festivalu v Cannes za nežádoucí osobu, a to s okamžitou platností."

Melancholia zůstává, Trier ne

Rozhodnutí bylo přijato na zvláštním zasedání správní rady, které dnes ráno kvůli von Trierovi svolal prezident festivalu Gilles Jacob, který mimochodem zažil druhou světovou válku. Jeho osobní vzpomínku použil ve svém filmu režisér Louis Malle. Sám Jacob ve výrocích vidí spíš projev hlouposti než hlubšího záměru. Proto se také vedení rozhodlo, že bude rozlišovat „mezi člověkem a dílem“ a Trierovu Melancholii v soutěži ponechá.

V komuniké se také uvádí, že festival nabízí umělcům z celého světa výjimečnou tribunu k předvedení svých děl a k obraně svobody slova a tvorby. Vyslovuje se v něm pak hluboké politování nad tím, že Lars von Trier této tribuny využil „k nepřijatelným, netolerovatelným výrokům, jež odporují ideálům humanity a velkorysosti, jež tvoří základ samotné existence festivalu“.

V Bruselu se za rozhodnutí organizátorů postavil francouzský ministr kultury Frédéric Mitterrand. Řekl, že von Trier překročil meze a dopustil se nepřípustné, nedůstojné provokace.

Festivalová mluvčí zatím neví, zda se von Trier bude moci někdy na festival vrátit. Pětapadesátiletý dánský režisér festival v Cannes v roce 2000 vyhrál s filmem Tanec v temnotách. Snímek Melancholia, s nímž přijel letos, byl řazen mezi favority.

„Kulturní radikál“ trest přijímá

Trier v rozhovoru pro dnešní vydání listu Los Angeles Times řekl, že jeho výroky vyvolaly velký ohlas ve Francii proto, že tato země měla s Židy komplikované vztahy, čímž naznačil, že Paříž má vůči nim špatné svědomí. Takže by se prý sice o tom správně nemělo mluvit, ale když je někdo „kulturním radikálem, tak by se těchto věcí dotýkat měl.“ 

Generální zmocněnec festivalu Thierry Frémaux, který se s režisérem dobře zná, vyjádřil nad jeho protižidovským výpadem o to větší podiv, protože von Trier má za ženu Židovku a v této víře jsou vychovávány i jejich děti. "Je tou záležitostí rozhozený. Uznal, že festival byl nucen přijmout tvrdý postoj k jeho výrokům,„ podotkl Frémaux. Podle něj von Trier představitelům festivalu řekl, že “trest přijímá".

Tiskovou konferenci, kde zazněly Trierovy nešťastné výroky, si můžete přehrát na stránkách festivalu.

Další průšviháři

Mel Gibson. V srpnu 2006 hollywoodský herec v alkoholovém opojení počastoval kalifornského policistu antisemitskými výroky. Kromě výhrůžek vůči zatýkajícímu důstojníkovi a pokusu o útěk se Gibson podle protokolu dopustil i výroku: „Židi jsou odpovědní za všechny války světa.“ Nato se policisty otázal: „Jste Žid?“ Později se za své chování omluvil, ale značně mu to společně s dalšími skandály pošramotilo pověst.

Oliver Stone. Známý americký režisér se ocitl pod palbou kritiky kvůli svým výrokům loni v červenci. Umělec, který je po otci židovského původu, je pronesl v rozhovoru s britským listem Sunday Times a mimo jiné si v nich stěžoval na „židovskou převahu v médiích“. „Ve Spojených státech mají velkou lobby. A rozhodně svou práci neflákají,“ uvedl. „Hlídají si každou poznámku, je to nejmocnější lobby ve Washingtonu. Izrael zkurvil zahraniční politiku USA na roky dopředu,“ dodal. Stone se také vyjadřoval o Hitlerovi. „Hitler byl Frankenstein, ale měl také svého doktora Frankensteina,“ uvedl s tím, že na vzestupu diktátora měl podíl německý, britský a americký průmysl. „Hitler mnohem více poškodil Rusy než Židy,“ uvedl také. Již v minulosti přitom Hitlera označil za obětního beránka.

John Galliano. Britský módní návrhář na sebe upoutal pozornost letos v únoru, kdy v podnapilém stavu častoval v pařížském baru jeden pár protižidovskými urážkami. Na videonahrávce, která se po incidentu objevila, říká: „Zbožňuju Hitlera. (…) Lidi jako vy byste byli mrtví. Vaše matky, vaši otcové by kur… všichni šli do plynu.“ Galliano popřel, že by pronesl antisemitský a rasistické výrok, ale omluvil se. Pařížský salon Dior, kde byl uměleckým ředitelem, s ním poté rozvázal smlouvu a později musel Galliano odejít z dalšího salonu, který sice nese jeho jméno, ale který z 92 procent vlastní rovněž Dior. V červnu stane před soudem, který bude projednávat dvě žaloby. Druhou žalobu podala žena, jejímuž vzhledu se prý Galliano loni v říjnu vysmíval a na jejíž adresu prý rovněž pronesl rasistické urážky.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Českého lva pro nejlepší film vyhrál Karavan

Nejlepším filmem roku 2025 podle Českých lvů je road movie Karavan režisérky Zuzany Kirchnerové. Hlavní herecké ceny si odnesli Kateřina Falbrová a německý herec Idan Weiss.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Na cenách Vinyla uspěli Black Tar Jesus, projekt Rivermoans a Miloš Hroch

Deskou roku se na cenách Vinyla stalo album Aftermath projektu Black Tar Jesus, za kterým stojí Tomáš Kopáček. Nahrávka propojuje kytarový minimalismus a temné syntezátorové plochy. Objevem roku porota zvolila projekt Rivermoans multimediální umělkyně Marie Tučkové. Laureátka Ceny Jindřicha Chalupeckého na něm pracuje s vícehlasým zpěvem a inspirací duchovní hudbou. Počinem roku se stala kniha Šeptej nahlas publicisty Miloše Hrocha, mapující historii českého shoegazu (hudba je postavena na kytarové vazbě) v širším společensko-kulturním kontextu. Ceny v pátek obdrželi v pražském kulturním prostoru Archa+.
včeraAktualizovánovčera v 07:31

Asistovaná sebevražda zdravého člověka? V Ostravě o tom rozhoduje Bůh a diváci

Richarda Gärtnera, kterému táhne na osmdesát, přestal těšit život, a žádá proto o možnost zemřít. Etickou komisi, která o výsledku rozhodne, tvoří částečně publikum Národního divadla moravskoslezského. Ostravská scéna uvádí totiž v české premiéře hru Bůh od německého právníka Ferdinanda von Schiracha. Zatímco diváci napříč zeměmi právo hlavního hrdiny na asistovaný odchod ze světa jednoznačně podporují, církev, lékaři či odborníci na etiku už tak jednotný názor nemají.
13. 3. 2026

Na novém albu je hodně smrti i píseň o klimakteriu, říká Ester Pes Kočičková

Zpívající herečka, tak sebe samu označuje Ester Pes Kočičková. Momentálně se věnuje první disciplíně. Ve studiu Sono dokončuje zatím bezejmenné album šansonů. Hudbu složil klavírista a dlouholetý spolupracovník Luboš Nohavica, texty napsala sama.
12. 3. 2026

VideoFilmové premiéry: Pravda a zrada, Made in EU či další Přání k narozeninám

Čtvrteční premiéry přinesly do tuzemských kin snímek Made in EU. Sociální drama bulharského režiséra Stefana Komandareva nabízí s kritickým odstupem pohled na kapitalismus, moderní otroctví a korupci v Bulharsku. Do dob druhé světové války se zase vrací americko-litevský snímek Pravda a zrada založený na skutečném osudu německého mladíka, který se musí rozhodnout, co to znamená být dobrým Němcem. Českou tvorbu zastupuje komediální Přání k narozeninám: Křtiny. Jde o volné pokračování příběhu z roku 2022 od režisérky Marty Ferencové, v hlavních rolích se i tentokrát objevují Eva Holubová, Jaroslav Dušek nebo Simona Babčáková.
12. 3. 2026

Útok na Írán je „cool“, chce Bílý dům ukázat pomocí SpongeBoba či Call of Duty

Prezident USA Donald Trump rád komentuje dění pomocí memů. V nejnovější kampani se takhle Bílý dům pokouší americké veřejnosti „prodat“ útoky, které vedou Spojené státy spolu s Izraelem vůči Íránu. Záběry na skutečné zbraně a exploze ovšem administrativa USA „smontovala“ dohromady se scénami z Irona Mana, SpongeBoba či videohry Call of Duty. Kritici postupu namítají, že válka přece není akční střílečka.
12. 3. 2026

Grand designérem roku 2025 je Krejčiřík, do Síně slávy vstoupila Eisler

Hlavním vítězem Ceny Czech Grand Design 2025 se stal Jiří Krejčiřík za kolekce svítidel a hudební nábytek. Do Síně slávy vstoupila designérka, architektka a pedagožka Eva Eisler. Celkem jedenáct ocenění, o nichž rozhodli porotci Akademie designu ČR, převzali designéři v pražském Stavovském divadle. V letošním dvacátém ročníku měly ceny podobu pečetních prstenů, které navrhl loňský hlavní vítěz, módní návrhář Jan Černý.
11. 3. 2026

Zajímá nás boj za pravdu, environmentální téma i Gen Z, říká ředitel Jednoho světa

Začíná filmový festival o lidských právech Jeden svět. Po pražské premiéře se přesune do šesti desítek dalších měst po celém Česku. Hlavní soutěžní sekce festivalu letos podle pořadatelů propojují naléhavá svědectví z krizových oblastí s osobními sondami do lidského nitra.
11. 3. 2026
Načítání...