Berlín – Německo v současnosti hostí několik pozoruhodných výstav italského renesančního umění. K Berlínu a Kolínu nad Rýnem se nejnověji přidaly Drážďany, které od tohoto týdne lákají na přehlídku obrazů madon od Raffaela Santiho a dalších renesančních malířů. Poprvé mimo Vatikán je zde k vidění i slavná Raffaelova Madona z Foligna, za jejíž zápůjčku do rodného Německa intervenoval sám papež Benedikt XVI.
Po téměř 500 letech se tato tři metry vysoká oltářní malba v drážďanské Galerii starých mistrů potkává se svou „sestrou“, patrně nejznámější Raffaelovou Sixtinskou madonou, kterou má saská obrazárna natrvalo ve svých sbírkách. Obě díla vznikala skoro současně a spolu s Raffaelovými přípravnými kresbami a mědiryty jeho spolupracovníka Marcantonia Raimondiho, které jsou rovněž vystaveny, nabízejí podle organizátorů nevšední pohled do ateliéru renesančního génia.
„Zpodobnění madon a zjevení na nebesích se na nich malířsky tak významně posunulo, jak by si to Michelangelo ani Leonardo nedovolili,“ tvrdí jen z autorů expozice příznačně nazvané Nebeský lesk (Himmlischer Glanz), kterou galerie v drážďanském zámku Zwinger hostí do 8. ledna příštího roku.
Její konání souvisí s nadcházející návštěvou Benedikta XVI. v Německu. Pořadatelé přiznávají, že bez jeho přičinění by se neuskutečnila. „Každé muzeum má díla, která nikdy nepůjčuje. Ve vatikánské pinakotéce k nim patří Madona z Foligna. Vatikán by proto nikdy neopustila, pokud by papež nechtěl osobně udělat gesto, jako tomu bylo v tomto případě. A nemělo by smysl tuto madonu posílat nikam jinam než právě do Drážďan, neboť vlastní Sixtinskou madonu, kterou mimochodem také nepůjčují,“ vysvětlil další z kurátorů Arnold Nesselrath.
Raffaelovy slavné obrazy doplňují ztvárnění madon od jiných významných renesančních malířů jako Albrechta Dürera, Lucase Cranacha staršího nebo Matthiase Grünewalda, kteří působili severně od Alp. Podle organizátorů tak výstava představuje ucelený pohled na náboženské malířství v tehdejší Evropě krátce před vypuknutím reformace.
Portrétní umění té doby prezentuje od konce srpna Bodeovo muzeum v Berlíně instalací nazvanou Tváře renesance (Gesichter der Renaissance). Její tvůrci svezli ve spolupráci s newyorským Metropolitním muzeem do německého hlavního města přes 150 portrétů od Donatella, Verrocchia nebo Botticelliho. Nechybí mezi nimi ani proslulá Dáma s hranostajem od Leonarda da Vinciho.
Hned po svém zahájení se tato výstava stala obrovským magnetem a stály se na ni několikahodinové fronty. Aby muzeum nápor zájemců uspokojilo, prodloužilo v některé dny svou otevírací dobu. Za necelé dva týdny ji už zhlédlo přes 26 tisíc návštěvníků a další mají šanci do 20. listopadu.
Ve stejný den uzavře své brány i expozice italských kreseb z 15. a 16. století, kterou pořádá Wallrafovo-Richartzovo muzeum v Kolíně nad Rýnem k 500. výročí narození Giorgia Vasariho. Florentský malíř a architekt proslul jako životopisec italských renesančních velikánů v čele s Raffaelem, Michelangelem a Leonardem, jejichž práce jsou na západě Německa rovněž k vidění. Německá veřejnoprávní televize ZDF přehlídku pojmenovanou Vasari 500 už nyní označila za výstavu roku.
A to na milovníky umění ještě čeká od příštího týdne v mnichovské Hypo-Kunsthalle expozice 170 portrétů od renesančních malířů z německých zemí – Dürera, Cranacha nebo Hanse Holbeina mladšího.
