„Pro mě to bylo umocněné tím, že se mi narodily dvě zdravé děti. Na snímcích však nejsou jen dobrovolníci, jsou tam učitelky ve školkách a školách, které berou hrozně málo peněz a dělají to. Přitom každý den musí být jiný a nápaditý,“ komentoval své fotografie Jaroš.
Právě přístup k postiženým považuje fotograf za možná nejpozitivnější změnu české společnosti v posledním dvacetiletí. „I když samozřejmě pořád tam zůstává spousta věcí, které je nutné řešit. Jako třeba bezbariérová doprava,“ připomenul fotograf.
Reportáž Petra Viziny
Jeden příklad: bezbariérové okolí Jedličkova ústavu v Praze končí u vstupu do nejbližší stanice metra. Vozíčkář, který chce jet do centra, musí nastoupit do metra v opačném směru. Teprve v příští stanici se totiž dostane na správné nástupiště. V jiné stanici směrem do centra zas naopak nemá kudy vystoupit.
Primátor Prahy Bohuslav Svoboda situaci komentoval: „Pochopitelně je to investice obrovská, v řádech desítek a stovek milionů. Proto jen vítám takovou fotografii, protože bude říkat občanům Prahy, že ty peníze nevyhazujeme zbytečně.“
Milan Jaroš pracuje jako fotograf v Respektu. Fotil pro New York Times, International Herald Tribune, The Wall Steet Journal, l´Hebdo, Courriere International, Chicago Tribune. V roce 2009 získal ocenění UniCredit Bank Young. V roce 2009 vyhrál 1. cenu v soutěži Czech Press Photo za sérii fotoreportáží z každodenního života a 3. cenu za portrét. V roce 2010 v té samé soutěži vyhrál 3. cenu v kategorii Aktualita.
