Trpká příchuť odvolání Vladimíra Opěly

Praha – Jedním z posledních kontroverzních kroků ministra kultury Jiřího Bessera bylo odvolání dlouholetého šéfa Národního filmového archivu (NFA) Vladimíra Opěly. Důvodem byla podle ministerstva zásadní a opakovaná manažerská pochybení. Akademickou obec i řadu známých umělců to ale pobouřilo a za Opělu se hlasitě postavili.

Vladimír Opěla byl ředitelem Národního filmového archivu dvaadvacet let a ve funkci měl skončit na konci letošního roku. Jiří Besser ho ale odvolal o měsíc a půl dřív. Kromě obvinění z manažerských chyb ministr naznačil, že Opěla plýtval penězi určenými na stavby nových budov archivu. „To jeho odvolání přišlo jako blesk z nebe a všechna zdůvodnění, která jsem četl, nejsou logická. Byť mohlo nastat částečné pochybení, tak jistě nenastalo bez vědomí a možná dokonce na příkaz ministerstva,“ podotýká k celé kauze rektor AMU v Praze Ivo Mathé.

Podle dokumentaristky Heleny Třeštíkové byl způsob odvolání Vladimíra Opěly minimálně neslušný: „Pan Opěla je korektní a poctivý člověk a vůbec si nedovedu představit, že by dělal takové věci, z jakých je obviňován.“ Podklady pro odvolání Vladimíra Opěly připravoval Philipp Štrajt, vedoucí investičního odboru, který měl na ministerstvu zvýšit kontrolu nad tokem investičních peněz v resortu. Štrajt našel dvě podezřelé smlouvy na více než čtyři miliony korun, které ředitel Opěla podepsal s architektem Martinem Kotíkem. Ten na základě smluv řídil přípravu stavby nového skladu barevných filmů na Hradištku.

Štrajta navíc tvrdí, že filmový archiv platil architektovi i za práci, kterou provést nemohl, protože projekt ještě nedošel tak daleko. „Byly vyplaceny peníze za něco, co nemohlo být provedeno,“ zdůvodňuje obvinění Štrajt. Inženýr Kotík ale oponuje, že fakturoval pouze za práci, kterou musel provést navíc, když se povolování stavby zkomplikovalo: „Nemám jakýkoli problém doložit veškeré podklady, veškeré věci, co jsme dělali, za co jsme dostali honorář.“

NFA je Opělovou celoživotní láskou

Odborníci srovnávají význam NFA s Národním muzeem či Národní galerií, ačkoli se o něm tolik nemluví. Zchraňuje více než 150 milionů metrů filmu. „Náš archiv je unikátní v tom, že uchovává prakticky celou českou hranou tvorbu od roku 1930–1991 s jedenácti výjimkami z třicátých let. To jsou filmy, které se nedochovaly. A dále uchovává dvě třetiny české hrané tvorby, což je naprosto unikátní ve světovém měřítku,“ vyzdvihuje odvolaný ředitel NFA Vladimír Opěla.

Video Odvolání šéfa Národního filmového archivu
video

Odvolání šéfa Národního filmového archivu

Když Vladimír Opěla přišel v 60. letech do archivu, našel v něm ohromné filmové bohatství skladované v neuvěřitelných podmínkách. Dříve byly materiály uloženy také na hradě Kost, místy tak byly vystaveny vysoké vlhkosti. Materiály sice nebyly zcela zničeny, spousta práce ale byla například s odstraňováním plísní. „Laboratoře Barrandov s Univerzitou Karlovou vymyslely systém, jakým způsobem odplísňovat filmy, aniž by došlo k destrukci filmové podložky a emulze,“ doplňuje Opěla.

Poté, co Opěla a jeho spolupracovníci vymysleli způsob, jak filmové pásy precizně roztřídit a popsat, musel někdo postavit místnosti, ve kterých by materiál nepodléhal zkáze, například u bývalých garáží koncentračního tábora v Hradištku pod Medníkem. I u toho Opěla asistoval. Filmový archiv si připsal několik světových unikátů. Kromě metody na odplísnění filmů prorazil ve světě také tím, jak filmy restauroval.

Vladimír Opěla se ale do historie zapsal hlavně tím, že po desetiletí v archivu schovával filmové záznamy o sovětské okupaci a další choulostivé materiály. „Takových případů, kdy Vladimír ten materiál pro budoucí generace zachránil, jsou desítky. Snímky s T. G. Masarykem, s Edvardem Benešem, první republika, jaro 1968, srpen, Palachova smrt… To všechno jsou věci, které do toho archivu proudily a které tam zůstaly uchovány. Nemusím vám říkat, že stačilo sebemenší upozornění a ty materiály by tam nebyly,“ líčí pedagožka Filmové akademie Miroslava Ondříčka Milica Pechánková například dobu husákovské normalizace, kdy se režim ze všech sil snažil přepisovat historii a ničit nepohodlná svědectví, která narušovala oficiální dogmata o naší minulosti.

Milica Pechánková:

„Vladimír se s filmovým archivem oženil a doslova a do písmene mu věnoval bezmála padesát let, tedy opravdu to nejlepší, co v něm je. Jinak spolupráce s ním není radostná. My dva jsme se hádali, jak to jen šlo, protože on není muž kompromisu. Nechodil ale po vyšlapaných cestičkách, on si to nezjednodušoval. Měl prostě mravní kredit první republiky: nekrade se, mluví se pravda, bílá je bílá, černá je černá.“


Podle umělecké poradkyně MFF Karlovy Vary Evy Zaoralové získal NFA ve Vladimíru Opělovi neuvěřitelně důkladnou osobnost, která byla schopna za léta, co byl jmenován ředitelem, nejenom sesbírat, ale i popsat a ošetřit neuvěřitelné množství svitků. Právě díky němu je tak NFA dnes považován z hlediska světového za jeden z nejlépe vybavených.

Šedesát představitelů z oblasti filmu, vědy a umění Opělovo odvolání nepřijalo a podepsalo na jeho podporu otevřený dopis. Jsou přesvědčeni, že důvody pro jeho odstranění byly jiné, než uvedlo ministerstvo. Odvoláním Opěly získalo Besserovo ministerstvo přímou kontrolu nad výběrem firmy na stavební práce za 170 milionů.

Ministr Jiří Besser „přežil“ ve funkci Vladimíra Opělu jen o měsíc. Byl donucen rezignovat minulý týden kvůli tomu, že opakovaně nepřiznal podíl na zakoupeném bytu na Floridě a že tento byt pořídil spolu s dvakrát odsouzeným korupčníkem Pavlem Hráchem.