Skupa, to je Spejbl a Hurvínek

Praha - Přestože jsou tito dva mudrlanti už „pěkně starým kouskem lipového dřeva“, jejich generační spory a zasvěcené filozofování o životě rozesmívá i dnes, již téměř sto let, děti i dospělé. Jmenují se Spejbl a Hurvínek a jeji „otec“, loutkoherec, scénograf, režisér a autor loutkových her Josef Skupa, se narodil před 120 lety.

„Divadlo ho bavilo už jako malého kluka. Jeho první hra byla Slez z tý hrušky, jak sám někde uváděl, a dostal za ni výprask, protože v ní znectil nějakého měšťana,“ prozradila Helena Štáchová, ředitelka Divadla Spejbla a Hurvínka. To Skupa založil v roce 1930 v Plzni, po válce se pak přestěhovalo do Prahy.

Skupa je spojován s loutkami, původně ale prý chtěl být sochařem. Strakonický rodák vystudoval pražskou Uměleckoprůmyslovou školu, cesta ho poté zavedla k divadlu. Vytvářel výpravy pro plzeňské Městské divadlo, posléze pracoval v Loutkovém divadle feriálních osad, které vedl Karel Novák.

„Skupa jim tehdy řekl, že jim bude malovat kulisy a že pro ně bude pracovat, ale s jednou podmínkou - že si taky zahraje,“ uvedla Štáchová. Nejčastěji vystupoval s loutkou Kašpárka, ale podle Štáchové to trochu „drhlo“, protože Skupův inovativní přístup a chuť „vyřádit se“ nešly moc s tradičním loutkovým divadlem dohromady.

Spejbl „na vyřádění“

V roce 1920 mu řezbářský mistr Karel Nosek podle jeho návrhu vytvořil Spejbla. „Hledalo se, co s ním. Nesměl vystupovat v tradičních hrách, vystupoval tzv. na přidanou, jeho první kousky vůbec nesvědčily o jeho budoucí slávě. Vystupoval třeba jako artista na hrazdě nebo mu namazali papírem od syrečků šosy a pustili na něj psa a děti se mohly radostí uřehtat,“ vypráví o začátku Spejblovy herecké kariéry Štáchová.

Skupa pro Spejbla vytvářel postupně důstojnější role - dialogy s dalšími loutkami, s Kašpárkem nebo se Švejkem. Ale tím pravým se ukázal být až Hurvínek, kterého vyrobil Karel Nosek jako překvapení pro Skupu v roce 1926. „Obecenstvo samo si vynutilo, že by Hurvínek mohl být Spejblův synek,“ tvrdí Štáchová. Na počátku 30. let se Spejblovic rodinka rozrostla o psa Žeryka a Hurvínkovu kamarádku Máničku.

Nahrávám video
Rozhovor s Helenou Štáchovou
Zdroj: ČT24

Spejbl s Hurvínkem měli úspěch u publika, menší už u princiála divadla Karla Nováka. „Spejbla vyloženě nesnášel. Musel viset stranou od ostatních loutek, zapytlíkovaný, aby neurážel jejich pohled,“ popsala Štáchová. I to přivedlo Skupu k tomu, aby opustil divadlo feriálních osad a učitelské povolání (od roku 1919 působil jako profesor matematiky a kreslení, jeho žákem byl mimo jiné Jiří Trnka, který se Skupou také spolupracoval) a v roce 1930 založil vlastní divadlo - první profesionální kamenné loutkové divadlo u nás.

Zatčení Skupy i jeho loutek

Divadlo prožilo několik úspěšných sezon, ale s postupujícím fašismem začínala na hry doléhat cenzura. „Spejbl byl tehdy takový trochu přihlouplý žvatlal. Politickou a filozofickou rovinu v plné šíři přinesl na jeviště až Kirschner (Skupův následovník),“ upozornila Štáchová. Dodala ale: „I když Kolotoč o třech dějstvích, který se hrál v předválečné době, byl vyloženě o zabírání republiky.“

V lednu 1944 byl Skupa zatčen za poslech zahraničního rozhlasu a odsouzen k pěti letům. Po náletu na Drážďany bylo ale vězení poničeno a Skupovi se podařilo uprchnout a vrátit se znovu do Plzně. Po válce se rozhodl divadlo, které bylo uzavřeno krátce po jeho zatčení, obnovit, ale tentokrát v Praze.

Loutky Divadla Spejbla a Hurvínka
Zdroj: ČT24/Divadlo Spejbla a Hurvínka

Některé loutky se povedlo před zavřením divadla zachránit, část jich ale zabavilo gestapo. „Po válce, jak vyhazovali trezory gestapa, tak nějaký chlapeček našel na hromadě všelijakého haraburdí Spejbla a Hurvínka a poničené loutky odnesl Skupovi,“ přidala zajímavost Štáchová.

Na Prahu!

Po válce se jejich novým útočištěm tedy stala Praha, kde funguje Divadlo Spejbla a Hurvínka dodnes. Ve Skupově tradici pokračoval Miloš Kirschner. Do divadla nastoupil na začátku 50. let a po boku „starého“, jak se kolegy nechával Skupa titulovat, alternoval jeho role a postupně přebral celý repertoár. Právě z Kirschnerovy iniciativy byl v roce 1971 u Spejblů posílen „ženský prvek“ o Mániččinu pedantickou bábinku alias paní Kateřinu.

Skupa zemřel 8. ledna 1957, ještě pár dní předtím, na Silvestra 1956, si zahrál v představení Spejbl na Venuši.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Sorrentino má rád momenty zastavení, říká střihač jeho filmů

Festival Dny evropského filmu se letos věnuje tvorbě italského režiséra Paola Sorrentina. Jak se spolupracuje s oscarovým režisérem, popsal České televizi jeho dvorní střihač Cristiano Travaglioli. Mluvil o přístupu Sorrentina k filmu i o natáčení seriálu Mladý papež.
14. 4. 2026Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Historickým městem roku 2025 je Náměšť nad Oslavou na Vysočině

Titul Historické město roku 2025 získala Náměšť nad Oslavou. Cena je odměnou za využití peněz na obnovu památek z programu ministerstva kultury. Ocenění převzal starosta Jan Kotačka (Spolupráce – aktivity).
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Zachytil dobu, kdy v Praze „žil divadelní bůh“. Fotograf Koudelka pokřtil publikaci Divadlo

Nejvíce proslul svými Cikány, Invazí a Exily. Počátky kariéry Josefa Koudelky jsou přitom pevně spjaty s pražskými jevišti. Asi nejslavnější žijící český fotograf a jediný tuzemský člen prestižní agentury Magnum Photos ve svých osmdesáti osmi letech osobně představil soubor snímků z 60. let.
před 15 hhodinami

VideoPřed 70 lety přišel na trh první videorekordér

Před 70 lety se začaly používat k záznamu obrazu dvoupalcové, zhruba pět centimetrů široké magnetické pásky. Na trh tehdy přišel první videorekordér. Vynalezla ho americká firma Ampex. Technologie byla určená hlavně pro televizní stanice, časem se ale dostala i do domácností. Přístroj výrazně zjednodušil záznam televizního vysílání. Do té doby se totiž živě vysílané pořady mohly zachycovat jen ve speciálním zařízení na tradiční filmový pás. V polovině šedesátých let se první studiové videorekordéry dostaly i do Československé televize. O podrobnostech této technologie hovořil v 90' ČT24 dramaturg a scénárista filmu Králové videa Petr „Hrošík“ Svoboda. Pořadem provázeli Mariana Novotná a Daniel Takáč.
před 16 hhodinami

VideoGenerace si někdy přestávají rozumět, říkají k proměnám češtiny jayzykovědci

Odborníci z Ústavu pro jazyk český Akademie věd (ÚJČ) už přes osmdesát let zkoumají vývoj slovní zásoby českého jazyka. Třeba to, jak do češtiny pronikají cizí slova nebo jak mluvu mladých ovlivňuje internet. Vývoj a proměna jazyka je podle nich naprosto přirozená. „V poválečném období měl vliv na češtinu ruský jazyk, v současné době určitě jazykem číslo jedna, který má vliv na češtinu, je angličtina,“ přibližuje Michaela Lišková z oddělení současné lexikologie a lexikografie ÚJČ. Problém je podle jazykovědců v tom, že někdy si generace mezi sebou přestávají rozumět.
před 18 hhodinami

Dominanta nad Plzní má prvního kastelána a novou expozici

Zřícenina hradu Radyně ve Starém Plzenci u Plzně má poprvé v historii svého kastelána. Město získalo pozdně gotický strážní hrad postavený ve 14. století za vlády Karla IV. v roce 1920. Zříceninu, zdaleka viditelnou dominantu okolí, chce město za desítky milionů korun revitalizovat, už zadalo studii úprav. V letošní návštěvnické sezoně nabízí památka novou expozici.
15. 4. 2026

Slovenští herci odříkají spolupráci s veřejnoprávní stanicí. Ta mluví o polarizaci

Ve slovenské kultuře pokračuje napětí. Někteří herci se rozhodli nespolupracovat s tamní veřejnoprávní televizí a rozhlasem, vedení stanice hovoří o zbytečném polarizování společnosti. Přetrvávají také výhrady části umělců vůči ministerstvu kultury v čele s Martinou Šimkovičovou. Kritika se dotýká možné cenzury, změn v podpoře umění i personálních čistek.
15. 4. 2026

Kdo platí, rozkazuje, míní o financování ČT a ČRo Havel. Politizace není cíl, říká Šťastný

Vládní koalice představila návrh, podle kterého financování České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo) přejde na stát. Podle předsedy TOP 09 Matěje Ondřeje Havla je cílem vlády dostat média veřejné služby pod politický vliv. Řekl to v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským. „Naším cílem nikdy nebylo jakýmkoli způsobem politizovat média veřejné služby,“ uvedl naopak ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé). Hosty byli také generální ředitelé ČT Hynek Chudárek a ČRo René Zavoral.
15. 4. 2026
Načítání...