„Šejk“ Peterka byl 22 let po smrti uložen na Vyšehradě

Praha – Herec pamětnických filmů Richard Antonín Strejka byl dnes, dvaadvacet let po své smrti, uložen k poslednímu odpočinku na vyšehradském hřbitově. Strejka zemřel v zapomenutí, ve 30. a 40. letech byl ale známý ze studentských komedií, například z role „šejka“ Peterky v Cestě do hlubin študákovy duše.

Strejka, vlastním jménem Strejček, zemřel 2. září 1990 ve věku nedožitých 82 let. Jeho celoživotní partner, televizní architekt Ladislav Branč, několikrát usiloval o to, aby byl uložen ve vyšehradském hrobě, kde jsou pohřbeni umělci, kteří odešli v osamění. „Ale objevil se odkudsi názor, že na to nebyl dostatečně slavný,“ vysvětlil moderátor Aleš Cibulka, který se věnuje životopisům hvězd i hvězdiček pamětnických filmů a který je jedním z iniciátorů pietního aktu.

O tom, že Strejka nemá důstojné místo odpočinku, se dočetl v Pozitivních novinách Ondřeje Suchého. Posléze Cibulku, který v tradičním kalendáři pro filmové pamětníky věnoval jeden týden právě tomuto herci, oslovil prezident Herecké asociace Jiří Hromada. Její prezidium koncem února jednomyslně schválilo návrh, aby urna byla uložena v hrobě na Vyšehradě, který nadace Život umělce zřídila v roce 1999. Pohřbeni jsou zde herečky Vlasta Fabianová a Ljuba Hermanová, kapelník Karel Vlach nebo písničkářka Zuzana Navarová.

6 minut
Rozhovor s Alešem Cibulkou a Ondřejem Suchým
Zdroj: ČT24

R. A. Strejka se od poloviny 30. let do roku 1950 objevil v téměř třech desítkách filmů. „Začínal jako tanečník, ale všimli si ho filmaři. K jeho nejslavnějším patří role ve snímcích Cesta do hlubin študákovy duše, Škola základ života či Příklady táhnou. Mimochodem všechny septimány hrál až po třicítce,“ doplnil Cibulka.

V padesátých letech přestaly nabídky od filmu přicházet, což byl osud i dalších hvězd válečného filmu. „Po válce vystoupil v jediném snímku – dokumentu o Jindřichu Plachtovi. Plachta tvrdil, že má v R. A. Strejkovi svého následovníka,“ přidal zajímavost novinář a spisovatel Ondřej Suchý.

Po válce prošel Strejka Divadlem kolektivní tvorby, Divadlem Státního filmu, vystupoval na zájezdových estrádách a do roku 1957 v pražském baru Alhambra. V 80. letech byl členem pomocného rozhlasového hereckého sboru. Na televizní obrazovce se ale ještě objevil, právě díky Suchému. „V roce 1987 jsem na něj získal telefonní číslo a přesvědčil ho, aby přišel do pořadu Kavárnička dříve narozených. Pan Strejka v něm vzpomínal na svou kariéru a zazpíval i svou slavnou písničku z filmu Příklady táhnou,“ připomněl Suchý. „Poznal jsem ho jako nesmírně jemného, citlivého a milého člověka, a jestliže nám zmizel z očí, tak jedině kvůli tomu, že byl neprůbojný a i na stará kolena plachý.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Torčík přeložil komiks Tady a napsal i vlastní knihu

Česky vyšel grafický román Tady. Průkopnické dílo Richarda McGuirea je oceňováno především pro neotřelou práci s obrazovými panely. Přeložil ho Marek Torčík, držitel Litery za prózu, který nedávno vydal také vlastní nový text.
před 22 hhodinami

Olivy ve skle spojily tři sklářské generace

V Liebiegově paláci v Liberci je k vidění výstava Olivy ve skle, která představuje tři generace významné sklářské rodiny Olivových. Je součástí chystaného čtvrtého ročníku festivalu skla a šperků Crystal Valley Week.
včera v 12:24

Kostel ustupuje těžbě. Švédové stěhují celé město

Ve švédském městě Kiruna začal přesun dřevěného kostela z 19. století, který patří k symbolickým památkám skandinávské země. Stavba vážící šest set tun se přemístí o necelých pět kilometrů, přesun potrvá dva dny. Důvodem je rozšíření těžby v největším podzemním dole na železnou rudu na světě.
včeraAktualizovánovčera v 12:14

Komiksová výstava Lidé ve válce ukazuje překvapivé a neznámé osudy

Komiksová výstava Lidé ve válce v Liberci představuje návštěvníkům často překvapivé a neznámé osudy na velkoformátových kartách dotvořených kresbami výtvarnice Toybox. „Ona dokáže do obrazů dávat neuvěřitelnou emoci. Když ty postavy najednou mají obličej, příběh je reálný, není jenom číslo, ale stane se člověkem,“ popisuje kresby umělkyně scénograf výstavy Ricardo Hoineff. Výstava se mimo jiné soustřeďuje na život poznamenaný druhou světovou válkou. „Liberec byl hlavním městem říšské župy Sudety, takže to bylo centrum nacismu,“ doplňuje expozice výstavy historik a kurátor Ivan Rous.
18. 8. 2025
Načítání...