Hvorostovsky zazpívá v Krumlově pro více i méně náročné uši

Praha - Čtrnáct árií a neapolských písní zazpívá 20. července na úvod Mezinárodního hudebního festivalu v Českém Krumlově ruský barytonista Dmitri Hvorostovsky. Program jeho koncertu je prý postaven tak, aby zaujal milovníky náročných árií i lehčích neapolských písní.

Za doprovodu Symfonického orchestru Českého rozhlasu řízeného americkým dirigentem Constantinem Orbelianem představí Hvorostovsky výběr ze svého operního repertoáru, jako jsou například árie z oper George Bizeta a Petra Iljiče Čajkovského. Chybět nebudou dvě árie z oper Trubadúr a Rigoletto z pera jeho velkého oblíbence Guiseppa Verdiho. „Je to génius ve světě opery, líbil se mi už v mládí. Patří mezi takové mistry, jakými byli Mozart, Wagner nebo Čajkovskij,“ poznamenal Hvorstovsky.

Helena Havlíková, muzikoložka: Na rozdíl od ďábelského Velšana Bryna Terfela nebo mladistvě rošťáckého Poláka Mariusze Kwieciena je Dmitri Hvorostovsky s ruskými kořeny takový elegantní fešák. Má nádherný barevný baryton s dokonalou kantilénou.

Z Verdiho repertoáru v Českém Krumlově Chvorostovskij zazpívá árie Tutto e deserto… Il balen del suo sorriso z opery Trubadúr a Cortigiani vil razza dannata z Rigoletta. „Trvalo patnáct let, než jsem se dostal k roli Rigoletta, ale celou dobu jsme na ni myslel. Pro barytonistu je to jedna z nejnáročnějších rolí,“ připomněl pěvec.

V České republice vystoupí počtvrté. Poprvé zde zazpíval v roce 2000 v tehdejší Státní opeře Praha v roli Evžena Oněgina. Naposledy se tuzemským posluchačům představil před dvěma lety ve vyprodané Dvořákově síni pražského Rudolfina na festivalu Dvořákova Praha, kdy jeho písňový recitál doprovodil mezinárodně uznávaný litevský klavírista Ivari Ilja.

„Dlouhá historie vztahů mezi Rusy a Čechy měla během let výkyvy nahoru a dolů, vztahy v kultuře však vždy byly víceméně dobré,“ domnívá se Hvorostovsky. Prahu označuje za jedno z nejkrásnějších měst na světě. „Zpíval jsem v Praze třikrát, pokaždé v jiném sále, ale vždy byla dobrá akustika a příjemné obecenstvo,“ podotkl. Těší se i na posluchače při své premiéře pod širým nebem v Českém Krumlově. Jediné, čeho se obává, je počasí. „Snad umožní návštěvníkům koncertu počkat až do konce,“ doufá. 

V krumlovské Pivovarské zahradě zazpívá na úvod mezinárodního hudebního festivalu. Jeho 21. ročník končí 18. srpna.

Dmitri Hvorostovsky (*1962) pochází ze sibiřiského Krasnojarsku. Od začátku kariéry je ceněn pro svůj kultivovaný hlas, muzikalitu a přirozené legato. Pravidelně účinkuje ve vyhlášených operních domech a na významných světových festivalech. Rovněž je vyhledávaným recitálovým pěvcem vystupujícím po celém světě. V Moskvě pořádá vlastní cyklus koncertů Chvorostovskij and Friends, kam pozval například Renée Flemingovou. V roce 2005 podnikl na pozvání tehdejšího prezidenta Vladimira Putina historické turné po ruských městech, aby připomněl oběti druhé světové války. Nedávno dokončil nahrávky ruské liturgické a lidové hudby.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Czech Press Photo vyhrála fotografie horníka z dolu OKD

Nejlepší fotografií 31. ročníku Czech Press Photo byl vyhlášen snímek ze série s názvem „Práce horníků na dole ČSM – Sever (OKD)“ Lukáše Kaboně z Deníku. Uspěl v konkurenci téměř 300 fotografek a fotografů, kteří do soutěže zaslali 5250 fotografií. „Zavírání dolů v České republice představuje uzavření významné etapy průmyslové historie a proměnu vztahu společnosti k životnímu prostředí. Těžba uhlí po desetiletí formovala krajinu i životy lidí, často s negativními dopady přesahujícími hranice Moravskoslezského kraje. Uzavření posledního černouhelného dolu ve Stonavě je symbolickou tečkou za érou hlubinné těžby na Ostravsku. Fotografovi Lukáši Kaboňovi se podařilo tento přelomový okamžik zachytit s věcnou přesností a silnou výpovědní hodnotou,“ uvedla porota. Ceny se letos udělovaly v devíti kategoriích. Oceněné fotografie budou k vidění v Nové budově Národního muzea od 11. května do 30. listopadu 2026.
před 2 hhodinami

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
před 13 hhodinami

Zemřel italský módní návrhář Valentino Garavani, bylo mu 93 let

Italský módní návrhář Valentino Garavani a zakladatel značky Valentino zemřel ve věku 93 let, informovala tisková agentura ANSA. Zesnul v pondělí pokojně ve svém římském sídle obklopen blízkými, oznámila v prohlášení Nadace Valentina Garavaniho a Giancarla Giammettiho, který byl Valentinovým dlouhodobým společníkem a obchodním partnerem.
včeraAktualizovánovčera v 19:37

Sluhu dvou pánů v Ústí hraje žena a komentuje současnost

Činoherní studio v Ústí nad Labem sáhlo po osvědčené komediální klasice. Nastudovalo commedii dell’arte Sluhu dvou pánů. Titulní roli vychytralého sluhy Truffaldina ale hraje netradičně žena – Marie Machová.
včera v 17:23

Jihočeské divadlo je první veřejnou kulturní institucí v Česku

Jihočeské divadlo se jako první scéna v zemi stalo takzvanou veřejnou kulturní institucí. Ta oproti příspěvkové organizaci umožňuje víceleté plánování i financování z více zdrojů. Právě divadla často argumentují tím, že obsluhují diváky celého kraje, proto by se na jejich financování nemělo podílet jen město, v němž sídlí.
včera v 16:46

Nejvíc nominací na Českého lva má Franz, dvojí šanci na cenu mají Trojan i Geislerová

Patnáct nominací na cenu Český lev za rok 2025 získal snímek Franz, který polská režisérka Agnieszka Hollandová natočila v české koprodukci o spisovateli Franzi Kafkovi. S třinácti nominacemi následuje drama Sbormistr, o další dvě méně obdržel snímek Karavan. V hereckých kategoriích mají po dvou nominacích Anna Geislerová, Elizaveta Maximová a Ivan Trojan. Vítězové budou oznámeni 14. března v přímém přenosu České televize.
včeraAktualizovánovčera v 13:28

Evropským filmem roku je Citová hodnota

Cenu Evropské filmové akademie pro nejlepší film získal snímek Citová hodnota dánsko-norského režiséra Joachima Triera. Film vyhrál také ceny za režii a scénář, Stellan Skarsgard a Renate Reinsveová převzali ceny za nejlepší herecké výkony. Výsledky byly oznámeny během slavnostního večera v Berlíně.
17. 1. 2026Aktualizováno17. 1. 2026

Australský festival nechtěl autorku s palestinskými kořeny, desítky dalších také odřekly

V Austrálii museli zrušit literární festival poté, co účast na něm odvolalo více než sto osmdesát hostů včetně bývalé novozélandské premiérky nebo nositele Pulitzerovy ceny. Vyjádřili tak solidaritu s australskou spisovatelkou s palestinskými kořeny Randou Abdel-Fattahovou, které pořadatelé zrušili pozvánku v návaznosti na útok na Bondi Beach. Festival se autorce nakonec omluvil.
16. 1. 2026
Načítání...