István Szabó: Jsme od sebe vzdáleni světelné roky

Uherské Hradiště - „Takovéto snímky vznikají pořád. Není ale na škodu, když se společnost dívá dopředu,“ poznamenal maďarský režisér István Szabó k filmům o vyrovnávání se s minulostí, které je v Maďarsku, podobně jako v Česku, stále tématem. Koneckonců do dějin se vrací i jeho poslední drama Za zavřenými dveřmi. Promítat se bude na 38. Letní filmové škole v Uherském Hradišti, jejímž je Szabó právě hostem.

Szabó je režisérem, scenáristou i příležitostným hercem. Držitel Oscara za snímek Mefisto (1981) o herci zmanipulovaném nacistickou mocí je umělecky činný už šesté desetiletí. V 60. letech minulého století pomáhal definovat nový maďarský film, ovlivněný západoevropskými vzory. Na přelomu století oslňoval světové publikum velkými koprodukcemi se skvělým hereckým obsazením (Ralph Fiennes, Annette Beningová, Harvey Keitel, Jeremy Irons). Řadu z nich v Uherském Hradišti připomíná jeho retrospektiva.

Čtyřiasedmdesátiletý tvůrce při sobotním slavnostním zakončení festivalu převezme výroční cenu Asociace českých filmových klubů. Po ceremoniálu uvede svůj poslední film, letošní novinku Za zavřenými dveřmi, který osobně představil také na nedávno skončeném festivalu v Karlových Varech.

Szabó není jediným maďarským tvůrcem, který osobně přijel na LFŠ. Svou tvorbu zde představil už i jeho mladší kolega Benedek Fliegauf. Festival totiž letos podrobněji představuje právě maďarskou kinematografii.

Szabó je znám svým vřelým vztahem k českému filmu, pojí jej například přátelství s režisérem Jiřím Menzelem, s nímž si vzájemně i hráli ve filmech. „Nejnovější české filmy ale neznám, v našich kinech se stejně jako polské, srbské, ruské či německé filmy nehrají. Jsme od sebe najednou vzdáleni světelné roky,“ povzdechl si režisér. Upozornil ale na blízkost Česka a Maďarska, a to nejen v kultuře. „Evropská unie vznikla tady u nás, akorát se tomu tehdy říkalo Rakousko-Uhersko,“ poznamenal s úsměvem.

István Szabó: „Lidské příběhy dřív vyprávěné 90 minut současný internetový divák zvládne pozorně sledovat 10 minut. Touží hlavně po rychlosti a totéž očekává od filmu v kině.“

Okomentoval i aktuální tragédii, kdy při promítání nového filmu o Batmanovi v USA postřílel útočník 12 lidí. Podle režiséra existuje v minulosti řada negativních příkladů, kdy lidé šli za hrdiny filmů. Připomněl třeba to, že vlivem filmu vstoupilo do německé armády během půl roku 600 tisíc mladých lidí. „A když v televizi běží film, kde mučí malé děti, na druhý den si to spousta dětí na těch slabších ve škole zkusí. Mládež ráda kopíruje filmové hrdiny. Navíc většina lidí si myslí, že to, co bylo natočeno, se skutečně stalo,“ domnívá se Szabó.

Reportáž J. Kvasničky o Istvánovi Szabóovi (zdroj: ČT24)

Kromě projekcí Szabóových filmů mohou zájemci na LFŠ zajít také 27. července na lekci filmu, kterou režisér osobně povede.