Docela malé divadlo vzniklo pod názvem Divadlo hudby a poezie již roku 1959. Působilo v litvínovské hudební škole v čele s Ladislavem Trčkou. V roce 1962 se uměleckým vedoucím stal Miroslav Kovářík, přičemž soubor změnil název a i repertoár. Během několika let se divadlo stalo pojmem a konkurovalo i pražskému Semaforu.
Hry inscenovaly texty básníků Jiřího Ortena, Jana Zábrany, Jiřího Koláře, Ivana Blatného, Ivana Diviše a Ivana Slavíka. Hostem bývali Jaroslav Hutka, Karel Kryl, který tehdy bydlel v nedalekých Teplicích, i dvojice Vodňanský - Skoumal nebo Hapka - Rada.
Jeden titul po druhém v zakázané zóně
Tehdejšímu režimu ovšem nebyl po chuti výběr jednotlivých her. Po roce 1968 mělo divadlo rostoucí problémy s cenzurou a roku 1970 se rozpadlo. „Byli jsme v podstatě zakázaní, jeden titul po druhém se dostával do zakázané zóny,“ vzpomíná Kovářík.
Po více než čtyřiceti letech se nyní sešli příznivci divadla a několik jeho zakládajících členů. Během vernisáže se hrály i scénky staré padesát let. „Je to takové odlehčení pro mne, pro mou duši i pro moje srdce,“ uvedla zakládající členka Helena Cellerová. Miroslav Kovářík říká: „Nečekal jsem, že se toho dožiju, abych to řekl trochu pateticky, a je mi dobře.“
Nesporný umělecký přínos ocenilo i vedení města, kterému Miroslav Kovářík věnoval veškeré materiály na výstavu. „Čestné občanství získal před osmi lety u příležitosti svých sedmdesátých narozenin,“ připomněl starosta Litvínova Milan Šťovíček.
Výstava o Docela malém divadle potrvá v budově městské knihovny v Litvínově až do třináctého prosince.
