„Malířskost“ Tomáše Jetely až na kost

Ďábel, Lazebnice, Magická krabička, Malíř, Sebevrah a mnoho dalších obrazů, pak také kosti, lebky, tančící duchové a především modrá, modrá, modrá… To vše je k vidění na velmi „malířské“ výstavě Tomáše Jetely (* 1986), kterou na dobu adventní připravila pražská Galerie Malostranská beseda. Výstava nazvaná HOLKY, KOSTI A MODREJ KLUK je třetí samostatnou výstavou tohoto loňského absolventa AVU.

Základními pilíři, které určují dosavadní tvorbu Tomáše Jetely, jsou jeho cykly obrazů: cyklus Knihovna, (2010, Galerie mladých, Brno, 2011), který odstartoval jeho zájem o výtvarné techniky využívající kombinace materiálů, cyklus Za mnohostěnným zrcadlem (2011-2012, Galerie Laboratorio, Praha, 2012), který prohloubil imaginativní rysy jeho výtvarného uvažování, a zcela klíčové studium mistrovských děl v madridské galerii Prado, které bylo součástí ceny automobilky Seat o nejlepší přelep auta; mladý umělec ho získal ještě jako posluchač AVU. Odměnou mu bylo nejen zapůjčení auta s jeho vlastním návrhem přelepu, ale i zmíněná stáž ve Španělsku. Inspirace obrazy španělských mistrů je patrná i v jeho třetím cyklu HOLKY, KOSTI A MODREJ KLUK. Kolekce 24 obrazů představená v Malostranské besedě spojuje všechny tyto milníky osobitým způsobem.

  • Tomáš Jetela / L.C., 2011-2012 autor: Marie Kohoutová, zdroj: ČT24
  • Tomáš Jetela / Portrét autor: Marie Kohoutová, zdroj: ČT24

Mocné obrazy lidské psyché, které Tomáš Jetela zachycuje, se ke zrakům diváka prodírají vrstvami hlubin a naléhavě nutí autora k vyjádření tajemství zasutých vzpomínek, nikdy nevyslovené touhy, příběhů, které se možná ani nestaly, nebo střípků všedních událostí dne. Adekvátní technikou k jejich vyjádření je technika koláže a vrstvené malby; až reliéfní plasticita materiálů vetknutých do malby je přirozenou součástí výrazu obrazů – stránky a útržky starých novin a časopisů, jejichž zažloutlá patina mluví sama za sebe a stává se příležitostí ke hře s okolními barvami a strukturami. Papír je posléze znovu stržen a samotná malba je následně vedena tak, aby zachovala a výrazově využila vzniklé svislé linie zbytků lepidla. Hladkost plátna se narušuje a malba nabývá na plasticitě, tu podtrhuje tekutost barev, které autor volně nechává stékat, rozpít, rozhodit v kaňkách a cákancích po ploše obrazu nebo litím v tenkých liniích divoce kroužit kolem postav, až vytvářejí dojem tančícího víru.

  • Tomáš Jetela / Kluk s něčím 2, 2012 autor: Marie Kohoutová, zdroj: ČT24
  • Tomáš Jetela / Magická krabička, 2012 autor: Marie Kohoutová, zdroj: ČT24

Stejnou metodu používá i u portrétů, jejichž podobu odpozoroval ze starých fotografií. Výstřižek oka z prastarých novin zasadí do detailu hlavy a oko se náhle dívá s podivnou naléhavostí, plochy po strženém papíru vytvářejí reliéfní obrysy a samy spontánně vykreslí postavu, ke které stačí už jen přimalovat chybějící modrý vějíř a část tváře. Výrazových možností autor využívá i u dalších materiálů, ať je to látka, gumové rukavice, nebo vlasy.

Své postavy autor obléká podle podivné módy, někdy všední a praktické z moderní doby, často ale i do historizujících kostýmů s využitím dobových prvků a stylů, figury procházejí staletími a jejich někdy neostré až rozmazané tváře jsou jako vzpomínka na něco, co už jsme kdysi viděli, ale nemůžeme si vzpomenout, kdy a co to přesně bylo, přesto máme pocit, že je to velmi důležité, a kutáme ve své mysli, abychom se dopátrali podstaty. Podstatu hledá zřejmě i autor, kdy jde doslova "na kost, jak napovídají kostry, kostlivci a kosti zakomponované do obrazů, zbavují postavy všeho zbytečného, až zbude ta nejpevnější složka přetrvávající věky, a tak je s lehkou morbidností zakotvuje v realitě jako nezbytnou součást a skutečnou podstatu neustálé obnovy a možného vzkříšení.

  • Tomáš Jetela / Sebevrah, 2012 autor: Marie Kohoutová, zdroj: ČT24
  • Obraz Tomáše Jetely autor: Marie Kohoutová, zdroj: ČT24

Magičnost zobrazená i pouze naznačená v jednání postav a situací, ve které se nacházejí a svobodně překračují horizonty staletí i hranic světa mrtvých a živých, je silnou zbraní obrazů Tomáše Jetely. Další je jejich výrazná „malířskost“. Často se objevuje téma malířů a malířského vybavení, dokonce i víčka od plechovek, lesklá různými barvami a seřazená do linií a ploch nebo kruhy jejich obtisků jsou důležitými prvky Jetelových obrazů akcentujícími silnou tvůrčí energii v prostředí ateliérů, kde malíři obvykle pracují a které je pro ne-malíře místem s jedinečnou poetikou. S odvahou a malířskou invencí bezezbytku využívá monumentální plochu obrazů, jeho výrazně pojaté postavy v předivu nitek a pramínků litých barev si nárokují většinu prostoru a bezpečně ovládají rytmus těchto odvážných dynamických kompozic.

I pro něj jako pro každého autora je tvorba obtížným procesem plným pochyb. V jednom z publikovaných rozhovorů (rozhovoru Martiny Jarošové pro MuniMedia.cz, 2011) Tomáš Jetela řekl: „Nikdy nevím, kdy je obraz hotový. Potřebuji chvíli na obraze nepracovat, odpoutat se od něj, abych získal potřebný nadhled. Pak si uvědomím, jestli z něj mám stejný dojem, jako když jsem od něj odcházel. Dokončení mnohých obrazů uspíšilo jejich odevzdání škole jako součást zkoušky nebo termín výstavy. Když jsem po dvou letech viděl své školní práce, měl jsem chuť většinu z nich přemalovat. Na vyobrazená témata mám už jiný náhled. Nebo bych měl udělat stejnou věc jako Francis Bacon a všechna raná díla spálit.“

  • Tomáš Jetela / Kostlivec, 2012 autor: Marie Kohoutová, zdroj: ČT24
  • Tomáš Jetela / Tančící duchové, 2011-2012 autor: Marie Kohoutová, zdroj: ČT24

Je dobře, že se tak nestalo, jinak bychom byli ochuzeni o možnost pozorovat umělecký vývoj výrazné osobnosti nastupující generace českých výtvarníků; už teď je zhlédnutí jeho malířských kreací skutečným zážitkem.

TOMÁŠ JETELA / HOLKY, KOSTI A MODREJ KLUK. Kdy a kde: 23. 11. 2012 — 20. 1. 2013; Galerie Malostranská beseda.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Czech Press Photo vyhrála fotografie horníka z dolu OKD

Nejlepší fotografií 31. ročníku Czech Press Photo byl vyhlášen snímek ze série s názvem „Práce horníků na dole ČSM – Sever (OKD)“ Lukáše Kaboně z Deníku. Uspěl v konkurenci téměř 300 fotografek a fotografů, kteří do soutěže zaslali 5250 fotografií. „Zavírání dolů v České republice představuje uzavření významné etapy průmyslové historie a proměnu vztahu společnosti k životnímu prostředí. Těžba uhlí po desetiletí formovala krajinu i životy lidí, často s negativními dopady přesahujícími hranice Moravskoslezského kraje. Uzavření posledního černouhelného dolu ve Stonavě je symbolickou tečkou za érou hlubinné těžby na Ostravsku. Fotografovi Lukáši Kaboňovi se podařilo tento přelomový okamžik zachytit s věcnou přesností a silnou výpovědní hodnotou,“ uvedla porota. Ceny se letos udělovaly v devíti kategoriích. Oceněné fotografie budou k vidění v Nové budově Národního muzea od 11. května do 30. listopadu 2026.
před 8 hhodinami

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
před 18 hhodinami

Zemřel italský módní návrhář Valentino Garavani, bylo mu 93 let

Italský módní návrhář Valentino Garavani a zakladatel značky Valentino zemřel ve věku 93 let, informovala tisková agentura ANSA. Zesnul v pondělí pokojně ve svém římském sídle obklopen blízkými, oznámila v prohlášení Nadace Valentina Garavaniho a Giancarla Giammettiho, který byl Valentinovým dlouhodobým společníkem a obchodním partnerem.
19. 1. 2026Aktualizováno19. 1. 2026

Sluhu dvou pánů v Ústí hraje žena a komentuje současnost

Činoherní studio v Ústí nad Labem sáhlo po osvědčené komediální klasice. Nastudovalo commedii dell’arte Sluhu dvou pánů. Titulní roli vychytralého sluhy Truffaldina ale hraje netradičně žena – Marie Machová.
19. 1. 2026

Jihočeské divadlo je první veřejnou kulturní institucí v Česku

Jihočeské divadlo se jako první scéna v zemi stalo takzvanou veřejnou kulturní institucí. Ta oproti příspěvkové organizaci umožňuje víceleté plánování i financování z více zdrojů. Právě divadla často argumentují tím, že obsluhují diváky celého kraje, proto by se na jejich financování nemělo podílet jen město, v němž sídlí.
19. 1. 2026

Nejvíc nominací na Českého lva má Franz, dvojí šanci na cenu mají Trojan i Geislerová

Patnáct nominací na cenu Český lev za rok 2025 získal snímek Franz, který polská režisérka Agnieszka Hollandová natočila v české koprodukci o spisovateli Franzi Kafkovi. S třinácti nominacemi následuje drama Sbormistr, o další dvě méně obdržel snímek Karavan. V hereckých kategoriích mají po dvou nominacích Anna Geislerová, Elizaveta Maximová a Ivan Trojan. Vítězové budou oznámeni 14. března v přímém přenosu České televize.
19. 1. 2026Aktualizováno19. 1. 2026

Evropským filmem roku je Citová hodnota

Cenu Evropské filmové akademie pro nejlepší film získal snímek Citová hodnota dánsko-norského režiséra Joachima Triera. Film vyhrál také ceny za režii a scénář, Stellan Skarsgard a Renate Reinsveová převzali ceny za nejlepší herecké výkony. Výsledky byly oznámeny během slavnostního večera v Berlíně.
17. 1. 2026Aktualizováno17. 1. 2026

Australský festival nechtěl autorku s palestinskými kořeny, desítky dalších také odřekly

V Austrálii museli zrušit literární festival poté, co účast na něm odvolalo více než sto osmdesát hostů včetně bývalé novozélandské premiérky nebo nositele Pulitzerovy ceny. Vyjádřili tak solidaritu s australskou spisovatelkou s palestinskými kořeny Randou Abdel-Fattahovou, které pořadatelé zrušili pozvánku v návaznosti na útok na Bondi Beach. Festival se autorce nakonec omluvil.
16. 1. 2026
Načítání...