Praha - Francouzský velvyslanec Pierre Lévy předal sběratelce umění a mecenášce Medě Mládkové insignie komandéra Řádu za zásluhy. „Vyznamenání je oceněním činnosti paní Medy Mládkové, která se zasadila o šíření současného umění a svobody uměleckého projevu obecně,“ napsalo francouzské velvyslanectví. Předání se uskutečnilo v Buquoyském paláci, sídle velvyslanectví.
Komandér Meda Mládková se zasadila o svobodné umění
"Cením si toho hlavně proto, že Francouzi mě oslavují a Češi mi házejí klacky pod nohy. Toho velkého rozdílu v přístupu k mé osobě si velmi považuji a dojímá mě to,“ řekla po přebrání řádu Meda Mládková.
Náklonnost Medy Mládkové k Francii má osobní i profesní důvody. V roce 1954 se tam usadila, aby mohla studovat na Sorbonně a na Ecole du Louvre. Potkala tam svého pozdějšího manžela Jana Mládka a setkala se tam také s malířem Františkem Kupkou, jehož díla systematicky sbírá. Mládková je frankofil dokonale ovládající francouzský jazyk.
Pierre Lévy, francouzský velvyslanec: "Paní Mládková je výjimečnou osobností. Velmi obdivuji její energii a neústupnost. Myslím si, že je to velmi významný člověk pro francouzsko-české vztahy.“
GALERIE
videogallery_288874
Řád za zásluhy založil v roce 1963 generál Charles de Gaulle. Je oceněním za mimořádné zásluhy, vojenské nebo civilní, prokázané francouzskému národu. Má tři hodnosti: rytíř, důstojník a komandér. Mezi českými osobnostmi, které byly vyznamenány Řádem za zásluhy, jsou například bývalí velvyslanci ve Francii Jaroslav Šedivý, Pavel Fischer a Petr Janyška nebo novinář Petr Uhl, překladatel Karel Kraus a politolog Jacques Rupnik. Zpěvačka Marta Kubišová získala na podzim Řád čestné legie, nejvyšší francouzské státní vyznamenání.
Již na konci října udělil Mládkové resortní vyznamenání ministr obrany Alexandr Vondra. Řád Zlaté Lípy, jehož podoba vychází z původních návrhů Františka Kupky, získali také kajakářka Štěpánka Hilgertová či neurochirurg Vladimír Beneš. Mládková vyznamenání obdržela za výjimečné zásluhy o českou kulturu. „Je to vyznamenání, kterého si vážím. Je od Saši Vondry, kterého znám čtyřicet roků,“ uvedla při té příležitosti.
Meda Mládková a Alexandr Vondra
Časopis Forbes letos Mládkovou označil za šestnáctou nejvlivnější z českých žen. Největší vliv na dění v Česku má podle žebříčku bývalá ministryně zahraničí USA Madeleine Albrightová. Časopis hodnotil objem peněz, které ženy vlastní, řídí či přerozdělují. Zároveň se přihlíželo k mediálnímu, politickému a sociálnímu vlivu.
Meda Mládková se narodila 8. září 1919 v Zákupech v severních Čechách. Koncem 40. let odešla do Švýcarska, kde vystudovala ekonomii, je také absolventkou L'École du Louvre ve Francii. Od šedesátých let žila v USA.
I když Mládková žila dlouhá desetiletí v zahraničí, vždy se cítila být českou vlastenkou. Spolu s manželem Janem Mládkem, ekonomem a dlouholetým pracovníkem Mezinárodního měnového fondu ve Washingtonu, se v průběhu života věnovala shromažďování výtvarných děl českých autorů 20. století. V USA, kde od roku 1960 žila, Mládková také zorganizovala řadu výstav českých a slovenských umělců.
Meda Mládková
Po smrti manžela v roce 1989 se Mládková rozhodla splnit i jeho přání a celou kolekci věnovat Praze. Hned po revoluci pro ni vybrala tehdy zchátralou budovu Sovových mlýnů na pražské Kampě a založila Nadaci Medy a Jana Mládkových. Význam daru ale postupně přehlušil vleklý spor o konečnou podobu budovy, který Mládková s úřady vedla. Muzeum otevřela na podzim 2003. Galerie nyní patří mezi významná kulturní centra Česká republiky.