Demonstrovali za Opletala, přežili koncentrák a teď vzpomínají…

Sachsenhausen (Německo) - Byl to první masový protest proti nacistické okupaci a jeho účastníci za něj tvrdě zaplatili. Více než 1 200 studentů českých vysokých škol skončilo v listopadu 1939 po demonstraci za Jana Opletala v koncentračním táboře Sachsenhausen. Ti, kteří přežili, se přijeli podívat do bývalé vězeňské prádelny na premiéru nového dokumentu Zvláštní akce Studenti, jehož koproducentem je Česká televize. Bývalí studenti - vězni se snaží do táborů vracet, i když to pro ně není jednoduché: „Aby se nezapomínalo,“ říkají.

Nástupy v dvacetistupňových mrazech a okolo padají mrtví. To v Sachsenhausenu zažil na vlastní kůži i 93letý bývalý student Vojmír Srdečný. Nyní se na toto místo vrací, sice jako čestný host, ale pořád s husí kůží. „Přes šedesát let jsem nebyl schopen psychicky se sem dostat,“ vysvětluje bývalý sachsenhausenský vězeň Vojmír Srdečný.

Svou první cestu do koncentráku v Sachsenhausenu absolvoval spolu s dalšími zatčenými vysokoškoláky v dobytčáku. Tzv. zvláštní operaci Praha spustilo gestapo 17. listopadu 1939, po studentských demonstracích z 28. října a následném pohřbu zabitého Jana Opletala.

Dokumentární film „Zvláštní akce Studenti“ přibližuje okolnosti, které předcházely zavření vysokých škol a které vedly k zatčení a transportu více než tisícovky studentů do koncentračního tábora Sachsenhausen. Zachycuje unikátní autentické vzpomínky několika posledních žijících účastníků těchto událostí, šesti tehdejších vysokoškolských studentů, kteří se v protektorátu zúčastnili veřejných demonstrací proti německé okupaci a nakonec skončili v koncentračním táboře. 

Nebyli to hrdinové, mnohým inkoust na jejich maturitním vysvědčení horko těžko stihl uschnout a na vysoké škole se teprve rozhlíželi. Přesto se ze dne na den stali vězni, jejichž jména se změnila v čísla. Jak se dalo přežít za ostnatým drátem a co vše drželo studenty nad vodou a pomáhalo jim nenechat se psychicky zlomit? Na podobné otázky se protagonisté filmu ve svých vzpomínkách na „studentský pobyt“ v Sachsenhausenu snaží odpovědět, často s humorem a jindy zase s dojetím. 

Tři z těch, kteří přežili Sachsenhausen
Zdroj: ČT24

V koncentračním táboře někteří strávili víc než tři roky, nejméně 35 z nich nepřežilo. Ladislav Bém byl jedním z těch, které dozorce přinutil ležet v mraze pod vrstvou sněhu. „Udělal jsem si místo ve sněhu, abych jako horolezec pod lavinou, mohl dýchat…,“ vzpomíná Bém. 

Vojmír Srdečný, bývalý vězeň č. 4805:

„… Je dobré, že stále … jezdíme do těch táborů… my tomu vždycky říkáme: Aby se nezapomínalo.“

Vyznačené půdorysy - to je jediné, co zbylo z baráků, kterými prošlo na 1 200 českých studentů. Pamětníci odcházejí na dobro. Někteří z těch, kteří v dokumentu vzpomínají, se premiéry nedožili… 

  • Ing. Ladislav Bém (1918-2012) V roce 1939 student ČVUT v Praze, po válce důlní inženýr v Ostravě, ale i v uranových dolech v Jáchymově, posléze i ředitel n.p. Jáchymovské doly Geologický průzkum. 28. října 1939 se zúčastnil demonstrací a protestů, byl na pohřbu svého staršího spolužáka a kamaráda Jana Opletala. Spolu s dalšími jej 18. listopadu odvezli do koncentračního tábora Sachsenhausen, kde zůstal až do prosince 1942. 
  • PhDr. Vojmír Srdečný (1919 -) V roce 1939 student Ústavu pro vzdělávání profesorů tělesné výchovy. Vysokoškolský pedagog a neúnavný propagátor cvičení s tělesně postiženými. Předseda historické skupiny 17. listopad 1939 v Českém svazu bojovníků za svobodu (ČSBS) a člen Mezinárodního výboru Sachsenhausen. V roce 1939 bydlel jako student v Praze na Švehlově koleji, odkud jej Němci deportovali do koncentračního tábora Sachsenhausen. Na Vánoce 1940, po jednom roce, jednom měsíci a jednom dni se z tábora dostal spolu s dalšími dvěma sty studenty. Dva roky poté byl nuceně nasazen ve fabrice Guss und Metalgesellschaft v Holicích. Po válce se zapojil do činnosti historické skupiny 17. listopad, dokončil si vysokou školu a nastoupil do Rehabilitačního ústavu v Kladrubech, kde s desetiletou pauzou vydržel až do penze.

Vít Fojtek, historik a autor námětu

„Tito pánové patří vůbec mezi jedny z posledních dosud žijící pamětníky listopadových událostí z roku 1939.“

Dokument měl premiéru v Památníku a muzeu Sachsenhausen 21. dubna 2013, česká premiéra je plánována na podzim 2013. Dokumentární film „Zvláštní akce Studenti“ současně vychází také na DVD a bude využíván v rámci vzdělávacích aktivit Živé paměti na středních školách. Film vznikl v rámci projektu Živé paměti a produkční společnosti Cinepoint. Později jej podpořili Českoněmecký fond budoucnosti, Nadační fond obětem holocaustu a Česká televize Ostrava, která se stala i jeho hlavním producentem.

3 minuty
Reportáž Martina Jonáše
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

„Vážený soudruhu prezidente.“ Historik zkoumá příběhy skrz normalizační dopisy Hradu

V průběhu normalizace registrovalo oddělení stížností prezidentovy kanceláře stovky tisíc dopisů. Nejvíc jich bylo doručeno prezidentovi Ludvíku Svobodovi v roce 1969. Dopisy odrážejí běžné problémy společnosti, jako jsou bydlení, sociální zabezpečení, cestování do zahraničí a školství. Ve své knize „Vážený soudruhu prezidente“ nabízí historik Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR Tomáš Vilímek desítky příběhů odhalujících jak úsměvné, tak tragické stránky života za normalizace.
před 14 mminutami

Czech Press Photo vyhrála fotografie horníka z dolu OKD

Nejlepší fotografií 31. ročníku Czech Press Photo byl vyhlášen snímek ze série s názvem „Práce horníků na dole ČSM – Sever (OKD)“ Lukáše Kaboně z Deníku. Uspěl v konkurenci téměř 300 fotografek a fotografů, kteří do soutěže zaslali 5250 fotografií. „Zavírání dolů v České republice představuje uzavření významné etapy průmyslové historie a proměnu vztahu společnosti k životnímu prostředí. Těžba uhlí po desetiletí formovala krajinu i životy lidí, často s negativními dopady přesahujícími hranice Moravskoslezského kraje. Uzavření posledního černouhelného dolu ve Stonavě je symbolickou tečkou za érou hlubinné těžby na Ostravsku. Fotografovi Lukáši Kaboňovi se podařilo tento přelomový okamžik zachytit s věcnou přesností a silnou výpovědní hodnotou,“ uvedla porota. Ceny se letos udělovaly v devíti kategoriích. Oceněné fotografie budou k vidění v Nové budově Národního muzea od 11. května do 30. listopadu 2026.
před 10 hhodinami

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
před 20 hhodinami

Zemřel italský módní návrhář Valentino Garavani, bylo mu 93 let

Italský módní návrhář Valentino Garavani a zakladatel značky Valentino zemřel ve věku 93 let, informovala tisková agentura ANSA. Zesnul v pondělí pokojně ve svém římském sídle obklopen blízkými, oznámila v prohlášení Nadace Valentina Garavaniho a Giancarla Giammettiho, který byl Valentinovým dlouhodobým společníkem a obchodním partnerem.
19. 1. 2026Aktualizováno19. 1. 2026

Sluhu dvou pánů v Ústí hraje žena a komentuje současnost

Činoherní studio v Ústí nad Labem sáhlo po osvědčené komediální klasice. Nastudovalo commedii dell’arte Sluhu dvou pánů. Titulní roli vychytralého sluhy Truffaldina ale hraje netradičně žena – Marie Machová.
19. 1. 2026

Jihočeské divadlo je první veřejnou kulturní institucí v Česku

Jihočeské divadlo se jako první scéna v zemi stalo takzvanou veřejnou kulturní institucí. Ta oproti příspěvkové organizaci umožňuje víceleté plánování i financování z více zdrojů. Právě divadla často argumentují tím, že obsluhují diváky celého kraje, proto by se na jejich financování nemělo podílet jen město, v němž sídlí.
19. 1. 2026

Nejvíc nominací na Českého lva má Franz, dvojí šanci na cenu mají Trojan i Geislerová

Patnáct nominací na cenu Český lev za rok 2025 získal snímek Franz, který polská režisérka Agnieszka Hollandová natočila v české koprodukci o spisovateli Franzi Kafkovi. S třinácti nominacemi následuje drama Sbormistr, o další dvě méně obdržel snímek Karavan. V hereckých kategoriích mají po dvou nominacích Anna Geislerová, Elizaveta Maximová a Ivan Trojan. Vítězové budou oznámeni 14. března v přímém přenosu České televize.
19. 1. 2026Aktualizováno19. 1. 2026

Evropským filmem roku je Citová hodnota

Cenu Evropské filmové akademie pro nejlepší film získal snímek Citová hodnota dánsko-norského režiséra Joachima Triera. Film vyhrál také ceny za režii a scénář, Stellan Skarsgard a Renate Reinsveová převzali ceny za nejlepší herecké výkony. Výsledky byly oznámeny během slavnostního večera v Berlíně.
17. 1. 2026Aktualizováno17. 1. 2026
Načítání...