Zemřel „Psí voják“ Filip Topol

Praha - Několik dní po svých 48. narozeninách zemřel dnes Filip Topol, hudebník, textař a výrazná osobnost undergroundové kapely Psí vojáci i předlistopadové kultury. „Absolutně absurdní surreálný zlý sen,“ hodnotil po letech Filip Topol tehdejší dobu.

„Bylo to po krátké těžké nemoci, jak se tak říká. Nebylo mu dobře už na posledním vystoupení v Praze 11. května,“ uvedl k úmrtí Topolův manažer Romek Hanzlík. S kapelou Psí vojáci, kterou v posledních měsících po pauze obnovil, odehrál Topol koncert ještě 25. května v Amsterodamu. „Pak už jsem všechno rušil,“ dodal Hanzlík.

Filip Topol (* 12. června 1965) pocházel z tvůrčí a literárně založené rodiny. Jeho otcem byl dramatik a chartista Josef Topol, autor her Konec masopustu nebo Kočka na kolejích a zakladatel Divadla za branou; dědečkem spisovatel Karel Schulz, jehož nejznámějším dílem je asi historický román Kámen a bolest.

Literatura přitáhla i Filipova bratra Jáchyma, spisovatele a básníka, sám Filip literární vlohy uplatňoval především jako textař kapely Psí vojáci, kterou založil v roce 1979 se svými spolužáky ze základní školy. Filip byl ústřední postavou tohoto uskupení - nejen textařem, ale také zpěvákem, pianistou a skladatelem, zpočátku textařsky spolupracoval i se svým bratrem Jáchymem. „Všechny naše texty jsou takový zašifrovaný deník. Jsou hodně autobiografické,“ přiznával.

Vůbec poprvé hráli Psí vojáci veřejně v roce 1979 na Pražských jazzových dnech. Většině z nich bylo tehdy třináct let. „Ten koncert byla velká sláva, že budeme jako Rolling Stones, ale měsíc nato jsem šel na výslech StB a šlo to úplně do háje,“ vzpomínal Filip Topol. První veřejné vystoupení absolvoval ale o něco dříve, u tehdejšího disidenta Václava Havla na Hrádečku, kde dělal předzpěváka skupině Plastic People of the Universe. Ještě loni stihli Plastici s Topolem uskutečnit společný projekt na rockových Pašijích. „Vždycky o něm budu mluvit jenom v dobrém, byl to člověk moc nadaný, je ho škoda,“ uvedl k Filipově úmrtí saxofonista Plastiků Vratislav Brabenec.

  • Filip Topol (2009) autor: Kryštof Kříž, zdroj: ČTK
  • Filip Topol (2001) autor: Petra Mášová, zdroj: ČTK

Do roku 1989 působila kapela Psí vojáci napůl v ilegalitě. Hrála na soukromých undergroundových akcích a její domovskou scénou se stal pražský Junior klub Na Chmelnici. Chvíli vystupovala i pod krycím názvem P.V.O. (Psí vojáci osobně). Po revoluci se Psí vojáci objevili kromě klubových koncertů i na různých festivalech, koncertovali v Evropě i v zámoří. Dávno už měli oddané publikum, i díky hitům jako Chce se mi spát, Marilyn Monroe nebo Žiletky, které zazněly ve stejnojmenném filmu Zdeňka Tyce, kde si Filip Topol zahrál hlavní roli. Objevil se i ve zfilmované verzi románu Sestra jeho bratra Jáchyma.

Za víc než třicet let své existence vybalancovali Psí vojáci svůj vlastní rozpad v polovině 90. let, Filipovu nemoc a závislost na alkoholu i koncertování v ilegalitě. „Děsivost nad děsivost. S odstupem let absolutně absurdní surreálný zlý sen. Jenže se to stalo. Možná to byla dobrá škola do života, ale málokomu bych ji doporučoval,“ hodnotil období totality Filip Topol. „Plno lidí mi říkalo, jaké by to bylo, kdybychom žili ve svobodné zemi. Kdybychom tehdy vystartovali a kdyby nás netípli…“

První dlouhohrající album Nalej čistého vína, pokrytče vyšlo Psím vojákům v roce 1991. A poslední, jedenáctou studiovou desku nahrála kapela, jež uměla proniknout hluboko do podvědomí posluchačů, před deseti lety. Topol natočil také dvě sólová alba - Sakramiláčku a Střepy - a jednu desku s Agon Orchestra.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Třeštíková točila třicet let Basikovou. Jsem vyrovnaná se vším, říká zpěvačka

Tuzemská kina začala promítat dokument Bára Basiková. Zpěvačka v něm mluví o svém životě i kariéře. Dokumentaristka Helena Třeštíková se za protagonistkou vracela přes tři dekády, díky archivům ale pokryla i její mládí. „Lidi překvapilo, co všechno mám za sebou a jak jsem se s tím vyrovnala. Je to film hodně pro holky, ženy, protože se v tom poznávají,“ zmiňuje Basiková první divácké ohlasy.
před 6 mminutami

Lewandowska už má Thálii. Další mohou získat Majer, Margita či Beretová

Divadelní ceny Thálie oznámily nominace za rok 2026. Vítězové ocenění za nejlepší jevištní výkony v oboru činohra, balet, opera či loutkové a alternativní divadlo si vítězové převezmou 3. října v Národním divadle. Za celoživotní mistrovství budou oceněni Petr Nárožný či Zdena Herfortová. Thálii pro umělce do 33 let už převzala Simona Lewandovská.
před 16 hhodinami

Sheeran zůstal na turné bez předskokanů. Kvůli politice, kterou řešit nechce

Začalo to vyřazením rappera Macklemorea a následně odešli už sami i další umělci. Britský písničkář Ed Sheeran tak během svého turné Loop přišel o několik kolegů, kteří s ním měli vystupovat. A irská rozhlasová stanice přestala pouštět Sheeranovy skladby. Důvodem jsou rozdílné názory na Macklemoreovy propalestinské komentáře a písničkářův postoj k nim.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami

VideoFilmové premiéry: Historická Rose, dokument o Basikové a animovaný kojot

Steven Soderbergh posílá do kin krimikomedii Christopherové, v níž je už nemalující slavný výtvarník v podání Iana McKellena vystaven nátlaku svých vypočítavých potomků. Rakouské historické drama Rose se odehrává po třicetileté válce a pojednává o ženě, která se vydává za vojáka a nárokuje si opuštěné pozemky. Animovanou rodinnou komedii Kojot vrací úder nechtělo studio Warner Bros. v očekávání propadáku původně vůbec promítat, nakonec se ale do kin dostává. Českou kinematografii zastupuje dokument Bára Basiková, časosběrný snímek o ní točila Helena Třeštíková. A na plátna se ještě vrací Krátký film o lásce Krzysztofa Kieslowského z osmdesátých let.
před 22 hhodinami

Jára Cimrman slaví šedesát let

Uplynulo přesně šedesát let od chvíle, kdy do české společnosti vstoupila asi nejznámější fiktivní postava tuzemských dějin – Jára Cimrman. Jeho jméno poprvé padlo v rozhlasovém pořadu Nealkoholická vinárna u pavouka z úst Zdeňka Svěráka. Tehdy ale Jára Cimrman ještě nebyl univerzální vynálezce, světoběžník ani spisovatel. Fenomén se dále rozvíjel. Tři měsíce poté v rozhlasovém pořadu oznámili tvůrci nález Cimrmanovy pozůstalosti a v nadcházejícím roce pak uvedli první dvě hry. Letos tak Divadlo Járy Cimrmana vstoupilo do šedesáté sezony.
16. 9. 2026Aktualizováno16. 9. 2026

Post Bellum slaví 25 let. Projektu Paměť národa pomáhá nově AI

Před pětadvaceti lety vznikla organizace Post Bellum, která stojí i za projektem Paměť národa. Zachycuje příběhy lidí, kteří byli svědky a aktéry klíčových okamžiků dvacátého století. Její sbírka uchovává více než patnáct tisíc svědectví. Nově část archivu zpřístupňuje také prostřednictvím asistenta využívajícího umělou inteligenci. Organizace se vedle dokumentování vzpomínek pamětníků věnuje také vzdělávání a pomoci seniorům.
16. 9. 2026

Ztracená a objevená socha Sirotci je vystavená v brněnské vile Löw-Beer

Víc než deset let ztracená a nedávno nalezená socha italského autora Antonia Tantardiniho Sirotci je vystavená ve schodišťové hale brněnské vily Löw-Beer. Socha původně stála ve vile Augusta Löw-Beera v ulici Hlinky, kterou město prodalo, a plastika zmizela. Poté, co rodina vypsala odměnu za její nalezení, našla se letos v únoru v depozitáři muzea ve Vyškově.
16. 9. 2026

Kennedyho centrum bude okamžitě uzavřeno, oznámil Trump

Správní rada Kennedyho centra hlasovala pro okamžité uzavření kulturní instituce ve Washingtonu. Oznámil to v úterý americký prezident Donald Trump, který je zároveň předsedou správní rady. Rozhodnutí přišlo v době, kdy se centrum potýká s finančními problémy a se spory o instalaci Trumpova jména na fasádu budovy. Federální soudce v úterý už podruhé znemožnil vedení Kennedyho centra, aby na fasádu instituce vrátilo jméno prezidenta Trumpa.
15. 9. 2026Aktualizováno15. 9. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.