Praha - Několik dní po svých 48. narozeninách zemřel dnes Filip Topol, hudebník, textař a výrazná osobnost undergroundové kapely Psí vojáci i předlistopadové kultury. „Absolutně absurdní surreálný zlý sen,“ hodnotil po letech Filip Topol tehdejší dobu.
Zemřel „Psí voják“ Filip Topol
„Bylo to po krátké těžké nemoci, jak se tak říká. Nebylo mu dobře už na posledním vystoupení v Praze 11. května,“ uvedl k úmrtí Topolův manažer Romek Hanzlík. S kapelou Psí vojáci, kterou v posledních měsících po pauze obnovil, odehrál Topol koncert ještě 25. května v Amsterodamu. „Pak už jsem všechno rušil,“ dodal Hanzlík.
Filip Topol (* 12. června 1965) pocházel z tvůrčí a literárně založené rodiny. Jeho otcem byl dramatik a chartista Josef Topol, autor her Konec masopustu nebo Kočka na kolejích a zakladatel Divadla za branou; dědečkem spisovatel Karel Schulz, jehož nejznámějším dílem je asi historický román Kámen a bolest.
Literatura přitáhla i Filipova bratra Jáchyma, spisovatele a básníka, sám Filip literární vlohy uplatňoval především jako textař kapely Psí vojáci, kterou založil v roce 1979 se svými spolužáky ze základní školy. Filip byl ústřední postavou tohoto uskupení - nejen textařem, ale také zpěvákem, pianistou a skladatelem, zpočátku textařsky spolupracoval i se svým bratrem Jáchymem. „Všechny naše texty jsou takový zašifrovaný deník. Jsou hodně autobiografické,“ přiznával.
Vůbec poprvé hráli Psí vojáci veřejně v roce 1979 na Pražských jazzových dnech. Většině z nich bylo tehdy třináct let. „Ten koncert byla velká sláva, že budeme jako Rolling Stones, ale měsíc nato jsem šel na výslech StB a šlo to úplně do háje,“ vzpomínal Filip Topol. První veřejné vystoupení absolvoval ale o něco dříve, u tehdejšího disidenta Václava Havla na Hrádečku, kde dělal předzpěváka skupině Plastic People of the Universe. Ještě loni stihli Plastici s Topolem uskutečnit společný projekt na rockových Pašijích. „Vždycky o něm budu mluvit jenom v dobrém, byl to člověk moc nadaný, je ho škoda,“ uvedl k Filipově úmrtí saxofonista Plastiků Vratislav Brabenec.
- Filip Topol (2009) autor: Kryštof Kříž, zdroj: ČTK
- Filip Topol (2001) autor: Petra Mášová, zdroj: ČTK
Do roku 1989 působila kapela Psí vojáci napůl v ilegalitě. Hrála na soukromých undergroundových akcích a její domovskou scénou se stal pražský Junior klub Na Chmelnici. Chvíli vystupovala i pod krycím názvem P.V.O. (Psí vojáci osobně). Po revoluci se Psí vojáci objevili kromě klubových koncertů i na různých festivalech, koncertovali v Evropě i v zámoří. Dávno už měli oddané publikum, i díky hitům jako Chce se mi spát, Marilyn Monroe nebo Žiletky, které zazněly ve stejnojmenném filmu Zdeňka Tyce, kde si Filip Topol zahrál hlavní roli. Objevil se i ve zfilmované verzi románu Sestra jeho bratra Jáchyma.
Za víc než třicet let své existence vybalancovali Psí vojáci svůj vlastní rozpad v polovině 90. let, Filipovu nemoc a závislost na alkoholu i koncertování v ilegalitě. „Děsivost nad děsivost. S odstupem let absolutně absurdní surreálný zlý sen. Jenže se to stalo. Možná to byla dobrá škola do života, ale málokomu bych ji doporučoval,“ hodnotil období totality Filip Topol. „Plno lidí mi říkalo, jaké by to bylo, kdybychom žili ve svobodné zemi. Kdybychom tehdy vystartovali a kdyby nás netípli…“
První dlouhohrající album Nalej čistého vína, pokrytče vyšlo Psím vojákům v roce 1991. A poslední, jedenáctou studiovou desku nahrála kapela, jež uměla proniknout hluboko do podvědomí posluchačů, před deseti lety. Topol natočil také dvě sólová alba - Sakramiláčku a Střepy - a jednu desku s Agon Orchestra.
