Kauza Cervanová zpochybňuje systém (česko)slovenské justice

O vraždě studentky prvního ročníku medicíny Ľudmily Cervanové se hovoří již téměř čtyři desítky let. Do českých kin nyní vstoupil svérázný dokumentární snímek Roberta Kirchhoffa, který bolestně poukazuje na skutečnost, že případ zůstává stále otevřený, ačkoliv „viníci“ byli již oficiálně odsouzeni. Dokonce dvakrát. Jeden z nejvýraznějších slovenských dokumentů poslední doby Kauza Cervanová přináší do biografů přehlídka Současný slovenský film. Snímek koprodukovala Česká televize.

Tělo Ľudmily Cervanové bylo nalezeno na břehu řeky roku 1976 a brzy poté byl případ jako nevyjasněný odložen. Po intervenci někdejšího prezidenta Gustáva Husáka byl opět otevřen a roku 1982 odsoudily socialistické soudy skupinu sedmi mladých mužů dohromady na 108 let vězení.

V nejtěžších věznicích Československa si muži odseděli dlouhé roky, dokud sametová revoluce v roce 1989 nepřinesla šanci na nový proces. V roce 2004 byli však obžalovaní, navzdory novým důkazům zpochybňujícím jejich vinu, opět odsouzeni.

Dnes je z nich sedm stárnoucích mužů, kteří tvrdí, že byli zneužiti konspirací komunistického režimu. Aby přesvědčili veřejnost a soudy o své nevině, rozhodli se podstoupit zkoušku na detektoru lži. Ani v jednom případě nebyla prokázána lež.

„Není to detektivní film“

Filmař Robert Kirchhoff se o případ Cervanová začal zajímat v roce 2003, kdy se jím zabýval Krajský soud v Bratislavě. Tehdy se podle svých slov naposledy setkal s vlídnou tváří slovenského soudnictví a mohl u soudu pořizovat záznamy. Když ho však temný příběh uhranul a on začal pátrat po spojitostech kauzy, vstřícnost soudů se obrátila v pravý opak.

Kirchhoff nakonec ohledání kauzy věnoval deset let života. Původně toužil natočit psychodrama nebo se pokusit o rekonstrukci případu. Nakonec vytvořil spíš osobitou reportáž s prvky dramatu. Film je zároveň svým způsobem časosběrným dokumentem, který vznikal šest let v kameře a další dva roky ve střižně.

Pátrání se komplikovalo i nemožností seznámit se s kompletními spisy. Později se dostal k fragmentům utajovaných dokumentů o vyšetřování a ačkoliv byly do jisté míry poničeny, přesto zásadně zpochybňují oficiální a veřejnou verzi případu. „Není to detektivní film a nemá jím být,“ zdůrazňuje Kirchhoff. Smyslem snímku nemá být investigace, nýbrž občanské vyjádření k politickému a justičnímu systému.

Prezident Gašparovič mlčí

Z neprůhledné kauzy Cervanová se stal svého času dokonce vzorový případ prezentovaný jako mistrovský kousek slovenských vyšetřovatelů a soudců. Nynější prezident republiky Ivan Gašparovič ho sám během svého působení na právnické fakultě vykládal studentům. V současnosti se však ke kauze Cervanová odmítá vyjádřit.

Kirchhoffův film především upozorňuje na nedůvěryhodný systém (česko)slovenského soudnictví. Jde o téma, se kterém se Kirchhoff nesetkal poprvé. V roce 2011 produkoval film Zuzany Piussi Nemoc třetí moci, který mapuje zoufalé poměry ve slovenské justici. Kvůli natáčení byla Piussi trestně stíhána, v lednu 2013 však policie stíhání zastavila.

Téma justiční zvůle je zároveň univerzální, neboť otázka nespravedlivě nebo svévolně odsouzených se klade v každé zemi světa. „Kdo poví pravdu, nebude šťastný,“ říká jedna z postav filmu. Zdá se, že právní instituce nemají o pravdu žádný zájem. Film klade obrovské množství otázek, které se týkají konkrétních faktů i obecného tázání po skrytosti pravdy.

Snímek se skládá z dobových dokumentů, rekonstrukcí, rozhovorů, které jsou působivě sestříhány v hutné asociace upomínající na styl Karla Vachka. Sugestivní proud filmu utváří nápaditá kamera Jána Meliše a dramatická hudba Petera Zagara.

Kauza Cervanová zůstává palčivým způsobem neukončená. Odsouzení v současnosti čekají na rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva, který je poslední instancí schopnou rozhodnout, jestli zemřou jako vrahové. Bolestná otevřenost ovšem trápí každého diváka, který by chtěl doufat v existenci právního státu nebo v odpovědnost mocných.

Dokument Kauza Cervanová přichází do českých kin jako součást přehlídky Současný slovenský film. Kolekce pěti nejvýraznějších slovenských filmů loňského roku je složená ze tří celovečerních dokumentů (Krehká identita režisérky Zuzany Piussi, Nový život režiséra Adama Oĺhy a Kauza Cervanová) a dvou celovečerních hraných filmů (Můj pes Killer režisérky Miry Fornayové a Ďakujem, dobre režiséra Mátyáse Priklera). Více o přehlídce hledejte zde. Další informace o filmu Kauza Cervanová zde.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Czech Press Photo vyhrála fotografie horníka z dolu OKD

Nejlepší fotografií 31. ročníku Czech Press Photo byl vyhlášen snímek ze série s názvem „Práce horníků na dole ČSM – Sever (OKD)“ Lukáše Kaboně z Deníku. Uspěl v konkurenci téměř 300 fotografek a fotografů, kteří do soutěže zaslali 5250 fotografií. „Zavírání dolů v České republice představuje uzavření významné etapy průmyslové historie a proměnu vztahu společnosti k životnímu prostředí. Těžba uhlí po desetiletí formovala krajinu i životy lidí, často s negativními dopady přesahujícími hranice Moravskoslezského kraje. Uzavření posledního černouhelného dolu ve Stonavě je symbolickou tečkou za érou hlubinné těžby na Ostravsku. Fotografovi Lukáši Kaboňovi se podařilo tento přelomový okamžik zachytit s věcnou přesností a silnou výpovědní hodnotou,“ uvedla porota. Ceny se letos udělovaly v devíti kategoriích. Oceněné fotografie budou k vidění v Nové budově Národního muzea od 11. května do 30. listopadu 2026.
před 3 hhodinami

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
před 13 hhodinami

Zemřel italský módní návrhář Valentino Garavani, bylo mu 93 let

Italský módní návrhář Valentino Garavani a zakladatel značky Valentino zemřel ve věku 93 let, informovala tisková agentura ANSA. Zesnul v pondělí pokojně ve svém římském sídle obklopen blízkými, oznámila v prohlášení Nadace Valentina Garavaniho a Giancarla Giammettiho, který byl Valentinovým dlouhodobým společníkem a obchodním partnerem.
včeraAktualizovánovčera v 19:37

Sluhu dvou pánů v Ústí hraje žena a komentuje současnost

Činoherní studio v Ústí nad Labem sáhlo po osvědčené komediální klasice. Nastudovalo commedii dell’arte Sluhu dvou pánů. Titulní roli vychytralého sluhy Truffaldina ale hraje netradičně žena – Marie Machová.
včera v 17:23

Jihočeské divadlo je první veřejnou kulturní institucí v Česku

Jihočeské divadlo se jako první scéna v zemi stalo takzvanou veřejnou kulturní institucí. Ta oproti příspěvkové organizaci umožňuje víceleté plánování i financování z více zdrojů. Právě divadla často argumentují tím, že obsluhují diváky celého kraje, proto by se na jejich financování nemělo podílet jen město, v němž sídlí.
včera v 16:46

Nejvíc nominací na Českého lva má Franz, dvojí šanci na cenu mají Trojan i Geislerová

Patnáct nominací na cenu Český lev za rok 2025 získal snímek Franz, který polská režisérka Agnieszka Hollandová natočila v české koprodukci o spisovateli Franzi Kafkovi. S třinácti nominacemi následuje drama Sbormistr, o další dvě méně obdržel snímek Karavan. V hereckých kategoriích mají po dvou nominacích Anna Geislerová, Elizaveta Maximová a Ivan Trojan. Vítězové budou oznámeni 14. března v přímém přenosu České televize.
včeraAktualizovánovčera v 13:28

Evropským filmem roku je Citová hodnota

Cenu Evropské filmové akademie pro nejlepší film získal snímek Citová hodnota dánsko-norského režiséra Joachima Triera. Film vyhrál také ceny za režii a scénář, Stellan Skarsgard a Renate Reinsveová převzali ceny za nejlepší herecké výkony. Výsledky byly oznámeny během slavnostního večera v Berlíně.
17. 1. 2026Aktualizováno17. 1. 2026

Australský festival nechtěl autorku s palestinskými kořeny, desítky dalších také odřekly

V Austrálii museli zrušit literární festival poté, co účast na něm odvolalo více než sto osmdesát hostů včetně bývalé novozélandské premiérky nebo nositele Pulitzerovy ceny. Vyjádřili tak solidaritu s australskou spisovatelkou s palestinskými kořeny Randou Abdel-Fattahovou, které pořadatelé zrušili pozvánku v návaznosti na útok na Bondi Beach. Festival se autorce nakonec omluvil.
16. 1. 2026
Načítání...