Společnost Franze Kafky oceňuje Amose Oze

Praha - Světoznámý izraelský spisovatel Amos Oz ve čtvrtek 24. října v 17 hodin v Brožíkově sále Staroměstské radnice převezme Cenu Franze Kafky, symbolickou bronzovou sošku Franze Kafky od sochaře Jaroslava Róny. V předvečer slavnostního ceremoniálu v sídle Společnosti Franze Kafky Oz na literárním večeru četl úryvky ze vzpomínkové prózy Příběh o lásce a tmě.

Amos Oz se stal, z rozhodnutí mezinárodní odborné poroty, v pořadí třináctým laureátem mezinárodní literární Ceny Franze Kafky, kterou uděluje Společnost Franze Kafky od roku 2001. Jejími dosavadními nositeli jsou Philip Roth, Ivan Klíma, Péter Nádas, Elfriede Jelinek, Harold Pinter, Haruki Murakami, Yves Bonnefoy, Arnošt Lustig, Peter Handke, Václav Havel, John Banville a Daniela Hodrová.

Posláním prestižní ceny je ocenění umělecky výjimečné literární tvorby současného autora, jehož dílo oslovuje čtenáře bez ohledu na jejich původ, národnost a kulturu, tak jako dílo Franze Kafky, jednoho z největších autorů moderní světové literatury. Cena se uděluje za celé dosavadní dílo autora, alespoň dvě jeho knihy musí být přeloženy do českého jazyka.

„Hlavní je to, aby dílo bylo tak kvalitní a hluboké, jako bylo například dílo Franze Kafky, a mělo by se číst i za sto let,“ říká ředitelka Společnosti Franze Kafky Markéta Mališová.

Amos Oz (nar. 1939 v Jeruzalémě) je jedním z nejčtenějších izraelských autorů současnosti, jehož díla se těší značné oblibě také u českých čtenářů. Rozsáhlé beletristické a publicistické dílo Amose Oze je přeloženo do více než čtyřiceti jazyků, sám autor je považován za jednoho z nejpřednějších izraelských spisovatelů a intelektuálů, je profesorem literatury na Ben Gurionově universitě v Beerševě. Po absolvování střední školy až do svých čtyřiceti sedmi let žil v kibucu, kde založil rodinu, v 50. letech sloužil v izraelské armádě, poté studoval filozofii a literaturu na Hebrejské universitě v Jeruzalémě. V roce 1965 mu vyšla první sbírka povídek (Arcot ha-tan, č. Země šakalů) a od té doby publikoval více než dvacet pět knih.

Česky vyšel nejdříve román v dopisech Černá skříňka (1993) a dále výběr z esejů a publicistiky Mír, láska a kompromis (1997), román Fima (1998), příběh pro dospívající čtenáře Panter ve sklepě (1999), dvě novely Až do smrti (2002), román Můj Michael (2005), eseje Jak vyléčit fanatika (2006) a monumentální vzpomínková próza Příběh o lásce a tmě (2009). Nejnovější knihu Amose Oze Scény z venkovského života, znepokojivý portrét izraelské venkovské komunity, v září vydalo nakladatelství Paseka.

Podívejte se na rozhovor s Amosem Ozem a Markétou Mališovou:

6 minut
Rozhovor s Amosem Ozem a Markétou Mališovou
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Czech Press Photo vyhrála fotografie horníka z dolu OKD

Nejlepší fotografií 31. ročníku Czech Press Photo byl vyhlášen snímek ze série s názvem „Práce horníků na dole ČSM – Sever (OKD)“ Lukáše Kaboně z Deníku. Uspěl v konkurenci téměř 300 fotografek a fotografů, kteří do soutěže zaslali 5250 fotografií. „Zavírání dolů v České republice představuje uzavření významné etapy průmyslové historie a proměnu vztahu společnosti k životnímu prostředí. Těžba uhlí po desetiletí formovala krajinu i životy lidí, často s negativními dopady přesahujícími hranice Moravskoslezského kraje. Uzavření posledního černouhelného dolu ve Stonavě je symbolickou tečkou za érou hlubinné těžby na Ostravsku. Fotografovi Lukáši Kaboňovi se podařilo tento přelomový okamžik zachytit s věcnou přesností a silnou výpovědní hodnotou,“ uvedla porota. Ceny se letos udělovaly v devíti kategoriích. Oceněné fotografie budou k vidění v Nové budově Národního muzea od 11. května do 30. listopadu 2026.
před 3 hhodinami

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
před 13 hhodinami

Zemřel italský módní návrhář Valentino Garavani, bylo mu 93 let

Italský módní návrhář Valentino Garavani a zakladatel značky Valentino zemřel ve věku 93 let, informovala tisková agentura ANSA. Zesnul v pondělí pokojně ve svém římském sídle obklopen blízkými, oznámila v prohlášení Nadace Valentina Garavaniho a Giancarla Giammettiho, který byl Valentinovým dlouhodobým společníkem a obchodním partnerem.
včeraAktualizovánovčera v 19:37

Sluhu dvou pánů v Ústí hraje žena a komentuje současnost

Činoherní studio v Ústí nad Labem sáhlo po osvědčené komediální klasice. Nastudovalo commedii dell’arte Sluhu dvou pánů. Titulní roli vychytralého sluhy Truffaldina ale hraje netradičně žena – Marie Machová.
včera v 17:23

Jihočeské divadlo je první veřejnou kulturní institucí v Česku

Jihočeské divadlo se jako první scéna v zemi stalo takzvanou veřejnou kulturní institucí. Ta oproti příspěvkové organizaci umožňuje víceleté plánování i financování z více zdrojů. Právě divadla často argumentují tím, že obsluhují diváky celého kraje, proto by se na jejich financování nemělo podílet jen město, v němž sídlí.
včera v 16:46

Nejvíc nominací na Českého lva má Franz, dvojí šanci na cenu mají Trojan i Geislerová

Patnáct nominací na cenu Český lev za rok 2025 získal snímek Franz, který polská režisérka Agnieszka Hollandová natočila v české koprodukci o spisovateli Franzi Kafkovi. S třinácti nominacemi následuje drama Sbormistr, o další dvě méně obdržel snímek Karavan. V hereckých kategoriích mají po dvou nominacích Anna Geislerová, Elizaveta Maximová a Ivan Trojan. Vítězové budou oznámeni 14. března v přímém přenosu České televize.
včeraAktualizovánovčera v 13:28

Evropským filmem roku je Citová hodnota

Cenu Evropské filmové akademie pro nejlepší film získal snímek Citová hodnota dánsko-norského režiséra Joachima Triera. Film vyhrál také ceny za režii a scénář, Stellan Skarsgard a Renate Reinsveová převzali ceny za nejlepší herecké výkony. Výsledky byly oznámeny během slavnostního večera v Berlíně.
17. 1. 2026Aktualizováno17. 1. 2026

Australský festival nechtěl autorku s palestinskými kořeny, desítky dalších také odřekly

V Austrálii museli zrušit literární festival poté, co účast na něm odvolalo více než sto osmdesát hostů včetně bývalé novozélandské premiérky nebo nositele Pulitzerovy ceny. Vyjádřili tak solidaritu s australskou spisovatelkou s palestinskými kořeny Randou Abdel-Fattahovou, které pořadatelé zrušili pozvánku v návaznosti na útok na Bondi Beach. Festival se autorce nakonec omluvil.
16. 1. 2026
Načítání...