Washington - Americká Knihovna Kongresu oficiálně přijala do svých sbírek filmy Heleny Třeštíkové. K dispozici zde bude celkem 11 jejích snímků, na jejichž výrobě se podílela také Česká televize. Třeštíková se stala po Pavlu Štinglovi druhým českým dokumentaristou, který bude mít své dílo v prestižním katalogu.
Cena časosběru: Třeštíkovou přijali do Knihovny Kongresu
Třeštíková v Kongresu (zdroj: ČT24)
„Považuju to za takovou úplně výjimečnou událost ve svém životě. Přemýšlím, že si to budu psát třeba na vizitky,“ raduje se první dáma českého dokumentu: „Najednou jsou ty filmy přístupné daleko většímu publiku, takže doufám, že budou žít dál. To je sen každého režiséra.“
Dokumentaristka a pedagožka Helena Třeštíková (1949) má na svém kontě více než 60 snímků věnovaných především lidským vztahům a sociálním problémům. S oblibou pracuje s takzvanou časosběrnou metodou a patří k prvním na světě, kteří s náročnou metodou začali pracovat.
Nejlepší evropský dokument
Do této kategorie spadá například populární dokumentární cyklus Manželské etudy (1980-1987) a navazující Manželské etudy po 20 letech (2005). Nejdéle natáčela snímek Soukromý vesmír (2011), Dějiny rodiny Kettnerových zaznamenávala celých 37 let.
Zájem veřejnosti i kritiků v Česku i zahraničí vzbudil její celovečerní film Marcela (2006), dokument o recidivistovi Reném pak získal v roce 2008 dokonce prestižní cenu Evropské filmové akademie Prix Arte za nejlepší evropský dokument. Pomyslnou trilogii mapující nevšední osudy lidí na okraji společnosti pak uzavřela snímkem Katka (2010) o mladé ženě závislé na drogách. Třeštíková točila také pro televizní cykly GEN, GENUS a V.I.P.