Diváky ovládl Duch nad zlato. Ale nejen pohádky jsou Vánoce

Praha - Štědrý večer patřil jako obvykle České televizi. Premiérová pohádka Duch nad zlato, která již svým názvem napovídá, že duchovní bohatství je víc než všechen mamon, televizním obrazovkám přímo kralovala. Pohádku, kde kromě jiných hráli Viktor Preiss a Jiřina Bohdalová, sledovalo přes 2,2 milionu lidí starších 15 let. TV Nova v hlavním vysílacím čase divákům nabídla Tři oříšky pro Popelku, které dalo podle serveru mediaguru.cz přednost 1,6 milionu diváků. Situace se tak rok co rok opakuje: i loni byla nejsledovanějším pořadem Štědrého dne premiérová pohádka České televize Dvanáct měsíčků a o rok dříve stejně bodovala i opět nová pohádka Micimutr s Libuší Šafránkovou.

Přestože české diváky již Tři oříšky pro Popelku netáhnou tolik jako kdysi, Norové tvrdí, že sledováním této pohádkové klasiky na Štědrý den pro ně začínají vánoční svátky – více o úspěchu Popelky v Norsku. 

K Vánocům ale nepatří jen televize, provází je spousta dalších tradic. Některé z nich, jako třeba zpívání koled, vznikly už před stovkami let: Česká mše vánoční od Jana Jakuba Ryby je součástí sváteční atmosféry už víc než 200 let. Premiéra Rybovy mše ale zazněla před nepříliš velkým počtem posluchačů v malém vesnickém kostelíku ve Starém Rožmitále. Jakub Jan Ryba ji složil v roce 1796 – více o historii najdete zde.

Ještě starší je tradice stavění betlémů. Když se řekne betlém, asi se většině lidí vybaví lidové jesličky rozmanitých podob z nejrůznějších materiálů. Původně ale nešlo o hračku, ale o připomínku zásadních okamžiků křesťanství spojených s narozením Ježíše v městě Betlémě v Izraeli. První scénu narození Ježíše Krista připravil roku 1223 sv. František z Assisi. Z Itálie se zvyk ale rychle přenesl do zbytku Evropy a udržel se dodnes. „Betlémy se stavěly původně v kostelích, ale za reformy Josefa II., který spoustu kostelů zrušil a zakázal hrát vánoční hry a stavět betlémy i v kostelech, tak se betlémy přesunuly i do měšťanských domácností,“ doplňuje Danuše Sedláková, kurátorka Národopisného muzeua.

Naopak Perchty, Barborky nebo Lucie už novou dobu nepřečkaly. Místo obcházení domů ve vsi stojí nehybné ve vitríně. Ve skromnější - už jen tříčlenné - sestavě se zachovaly mikulášské průvody – podívejte, jak vypadalo setkání čertů letos na Čertovce.

Nejvíc Vánoce proměnilo ale 20. století. Tradice vánočního stromu do Československa přišla z Německa a je spojená se spisovatelem Rudolfem Těsnohlídkem, který nechal za První republiky v Brně postavit strom a pod ním uspořádal sbírku pro opuštěné děti. Až později si menší stromky začali lidé častěji zdobit i doma. Více o tradici vánočních stromků.

Ani Ježíšek to nemá jednoduché: za minulého režimu musel čelit ideologickým tlakům, nyní zase tlaku komerce - zatím svůj boj ale neprohrál.

Antonín Zápotocký, Vánoční projev 1952: „Ježíšek vyrostl, zestaral, narostly mu vousy a stává se z něho Děda Mráz. Nechodí již nahý a otrhaný, je pěkně oblečený v beranici a v kožichu.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Czech Press Photo vyhrála fotografie horníka z dolu OKD

Nejlepší fotografií 31. ročníku Czech Press Photo byl vyhlášen snímek ze série s názvem „Práce horníků na dole ČSM – Sever (OKD)“ Lukáše Kaboně z Deníku. Uspěl v konkurenci téměř 300 fotografek a fotografů, kteří do soutěže zaslali 5250 fotografií. „Zavírání dolů v České republice představuje uzavření významné etapy průmyslové historie a proměnu vztahu společnosti k životnímu prostředí. Těžba uhlí po desetiletí formovala krajinu i životy lidí, často s negativními dopady přesahujícími hranice Moravskoslezského kraje. Uzavření posledního černouhelného dolu ve Stonavě je symbolickou tečkou za érou hlubinné těžby na Ostravsku. Fotografovi Lukáši Kaboňovi se podařilo tento přelomový okamžik zachytit s věcnou přesností a silnou výpovědní hodnotou,“ uvedla porota. Ceny se letos udělovaly v devíti kategoriích. Oceněné fotografie budou k vidění v Nové budově Národního muzea od 11. května do 30. listopadu 2026.
před 2 hhodinami

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
před 12 hhodinami

Zemřel italský módní návrhář Valentino Garavani, bylo mu 93 let

Italský módní návrhář Valentino Garavani a zakladatel značky Valentino zemřel ve věku 93 let, informovala tisková agentura ANSA. Zesnul v pondělí pokojně ve svém římském sídle obklopen blízkými, oznámila v prohlášení Nadace Valentina Garavaniho a Giancarla Giammettiho, který byl Valentinovým dlouhodobým společníkem a obchodním partnerem.
včeraAktualizovánovčera v 19:37

Sluhu dvou pánů v Ústí hraje žena a komentuje současnost

Činoherní studio v Ústí nad Labem sáhlo po osvědčené komediální klasice. Nastudovalo commedii dell’arte Sluhu dvou pánů. Titulní roli vychytralého sluhy Truffaldina ale hraje netradičně žena – Marie Machová.
včera v 17:23

Jihočeské divadlo je první veřejnou kulturní institucí v Česku

Jihočeské divadlo se jako první scéna v zemi stalo takzvanou veřejnou kulturní institucí. Ta oproti příspěvkové organizaci umožňuje víceleté plánování i financování z více zdrojů. Právě divadla často argumentují tím, že obsluhují diváky celého kraje, proto by se na jejich financování nemělo podílet jen město, v němž sídlí.
včera v 16:46

Nejvíc nominací na Českého lva má Franz, dvojí šanci na cenu mají Trojan i Geislerová

Patnáct nominací na cenu Český lev za rok 2025 získal snímek Franz, který polská režisérka Agnieszka Hollandová natočila v české koprodukci o spisovateli Franzi Kafkovi. S třinácti nominacemi následuje drama Sbormistr, o další dvě méně obdržel snímek Karavan. V hereckých kategoriích mají po dvou nominacích Anna Geislerová, Elizaveta Maximová a Ivan Trojan. Vítězové budou oznámeni 14. března v přímém přenosu České televize.
včeraAktualizovánovčera v 13:28

Evropským filmem roku je Citová hodnota

Cenu Evropské filmové akademie pro nejlepší film získal snímek Citová hodnota dánsko-norského režiséra Joachima Triera. Film vyhrál také ceny za režii a scénář, Stellan Skarsgard a Renate Reinsveová převzali ceny za nejlepší herecké výkony. Výsledky byly oznámeny během slavnostního večera v Berlíně.
17. 1. 2026Aktualizováno17. 1. 2026

Australský festival nechtěl autorku s palestinskými kořeny, desítky dalších také odřekly

V Austrálii museli zrušit literární festival poté, co účast na něm odvolalo více než sto osmdesát hostů včetně bývalé novozélandské premiérky nebo nositele Pulitzerovy ceny. Vyjádřili tak solidaritu s australskou spisovatelkou s palestinskými kořeny Randou Abdel-Fattahovou, které pořadatelé zrušili pozvánku v návaznosti na útok na Bondi Beach. Festival se autorce nakonec omluvil.
16. 1. 2026
Načítání...