Praha - Na přelomu 19. a 20. století zalila Evropu vlna zájmu o Zemi vycházejícího slunce. Exotický svět Japonska ovlivnil umění, módu i životní styl. Kdo z našich slavných umělců lákání Východu podlehl? Odpovídá výstava Japonismus v českém umění, která se koná v Salmovském paláci.
Expozici připravila Národní galerie v Praze. Představuje práce umělců s českými i německými kořeny, kteří působili jak v českých zemích, tak i v zahraničí a japonské umění jim poskytovalo jednu z inspirací. Na výstavě se potkávají Vojtěch Hynais, Alfons Mucha, Vojtěch Preissig, Bohumil Kubišta nebo Otto Gutfreund.
Prvním z umělců, který u nás rozšiřoval povědomí o Japonsku, byl malíř a grafik Emil Orlik. „Měl možnost cestovat, byl v Tokiu nebo v Kjótu a učil se technice japonského dřevořezu,“ vypráví kurátorka Markéta Hánová. „Byl to i možný snový únik od reality, ale hlavně novými výtvarnými prostředky podněcoval novou výtvarnou řeč.“
Japonská móda v měšťanském salonu
Termínem japonismus se označuje vstřebávání vlivů japonské estetiky a umění do evropské kultury od druhé poloviny 19. století. Exotický svět Japonska a představy o něm podněcovaly nejen výtvarnou, ale i společenskou a literární imaginaci, jež se staly ve své době módou i životním stylem, připomíná Markéta Hánová. Japonský vliv se odrážel nejen v obrazech a sochách, ale i v ilustracích a plakátech nebo užitém umění.
„Výstava je otevřena obrazem Hynaisovým, který ukazuje, jakým způsobem fungovala japonská móda v měšťanském salonu devatenáctého století, a končí avantgardou Bohumila Kubišty a Jindřicha Štýrského, u nichž se opět setkáváme s japonskými motivy, ale už v úplně jiném kontextu,“ uvedl pověřený ředitel Národní galerie Vít Vlnas.
Japonsko v polovině 19. století obnovilo obchodní a politické styky se západními zeměmi, což vyvolalo novou vlnu dovozu japonského umění do Evropy. Sběratelská horečka kulminovala na přelomu 19. a 20. století. Japonské umění významně zasáhlo do vývoje výtvarného umění v Evropě, japonismus se šířil po celé Evropě.
Výstava ilustruje japonismy v kontextu českého umění v šesti kapitolách od poloviny osmdesátých let 19. století do počátku třicátých let 20. století. Jednotlivé celky doplňují informace o důležitých výstavách a sběratelích japonského umění, literární japonerie nebo dobové fotografie. Expozici doprovodí různé lektorské programy.
