Padesátiletá pouť za fotografií. V Leice vystavuje Markéta Luskačová

Praha - Výstavu fotografky Markéty Luskačové připravila pražská galerie Leica. Nabízí výběr z děl nafocených mezi lety 1964 až 2014, včetně úplně prvního cyklu Poutníci, jímž se původně socioložka k fotce dostala. Luskačová letos slaví sedmdesátiny.

2 minuty
V Leica Gallery vystavuje Markéta Luskačová
Zdroj: ČT24

Luskačová začala fotografovat v době svých studií na Fakultě sociálních věd a publicistiky Univerzity Karlovy. Tématem její diplomové práce byly náboženské poutě na východním Slovensku a tamní poutníci byli prvními, koho Luskačová na svých snímcích zachytila. Poté vystudovala ještě fotografii na FAMU.

„Na fotoaparát jsem si vydělávala tím, že jsem přenášela balíky na nádražní poště. Byly to noční služby, dvanáctky,“ vzpomíná Luskačová. A přiznává, že v začátcích nebyla příliš technicky zdatná, ale fotit prostě chtěla. „Tím, jak jsem to neuměla, to bylo možná ještě silnější. Také v tom prvním tématu byla úžasná síla.“

Hodně mráčků, málo mráčků

Ve snaze fotografovat jí pomáhali pedagogové na FAMU, když jí leckdy prominuli neznalost techniky, i později slavný fotograf Josef Koudelka. „Naučil mě, kde se to mačká,“ říká Luskačová. Připravil pro ni také malou kartičku, kde jí stručně napsal, jak ve které situaci exponovat. „Stálo tam: 'hodně mráčků, málo mráčků…'. Ptala jsem se: Kde je sluníčko? 'Když je sluníčko, lehni si, užívej si ho a nefoť',“ řekl prý Koudelka.

Markéta Luskačová
Zdroj: Vít Šimánek/ČTK

Luskačová svůj první cyklus Poutníci vytvářela v letech 1964 až 1970. Koncem šedesátých let také fotografovala ve slovenské vesnici Šumiac, také tyto snímky jsou součástí její dnešní retrospektivy. Od 70. let fotografovala v Británii, kde žila, dlouho se věnovala třeba pouličním trhům v Londýně (cyklus Spitalfields). Od roku 1998 vytváří fotografický cyklus z českých masopustů, které fotí především v Roztokách a Úněticích u Prahy.

Scény důvěrně známé

Luskačové se podařilo ztvárnit lidi různých společenských skupin: zachycovala londýnské pouliční muzikanty, fotila vztahy v domě pro týrané ženy, oslovilo ji i cirkusové prostředí, dalším dlouhodobým tématem jsou děti. Její práce jsou zastoupeny ve významných galeriích, včetně Tate, National Portrait Gallery nebo Royal Festival Hall.

"Ten, kdo se s dílem Markéty Luskačové setká, nemusí znát místa a lidi, které svým objektivem zachytila, a přesto mu budou spatřené scény připadat důvěrně známé. Každý, kdo stojí před jejími fotografiemi, se stává, slovy Josepha Conrada, tajným souputníkem, shrnuje kurátorka Irena Žantovská Murray. Stránky galerie najdete zde.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Czech Press Photo vyhrála fotografie horníka z dolu OKD

Nejlepší fotografií 31. ročníku Czech Press Photo byl vyhlášen snímek ze série s názvem „Práce horníků na dole ČSM – Sever (OKD)“ Lukáše Kaboně z Deníku. Uspěl v konkurenci téměř 300 fotografek a fotografů, kteří do soutěže zaslali 5250 fotografií. „Zavírání dolů v České republice představuje uzavření významné etapy průmyslové historie a proměnu vztahu společnosti k životnímu prostředí. Těžba uhlí po desetiletí formovala krajinu i životy lidí, často s negativními dopady přesahujícími hranice Moravskoslezského kraje. Uzavření posledního černouhelného dolu ve Stonavě je symbolickou tečkou za érou hlubinné těžby na Ostravsku. Fotografovi Lukáši Kaboňovi se podařilo tento přelomový okamžik zachytit s věcnou přesností a silnou výpovědní hodnotou,“ uvedla porota. Ceny se letos udělovaly v devíti kategoriích. Oceněné fotografie budou k vidění v Nové budově Národního muzea od 11. května do 30. listopadu 2026.
před 8 hhodinami

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
před 18 hhodinami

Zemřel italský módní návrhář Valentino Garavani, bylo mu 93 let

Italský módní návrhář Valentino Garavani a zakladatel značky Valentino zemřel ve věku 93 let, informovala tisková agentura ANSA. Zesnul v pondělí pokojně ve svém římském sídle obklopen blízkými, oznámila v prohlášení Nadace Valentina Garavaniho a Giancarla Giammettiho, který byl Valentinovým dlouhodobým společníkem a obchodním partnerem.
19. 1. 2026Aktualizováno19. 1. 2026

Sluhu dvou pánů v Ústí hraje žena a komentuje současnost

Činoherní studio v Ústí nad Labem sáhlo po osvědčené komediální klasice. Nastudovalo commedii dell’arte Sluhu dvou pánů. Titulní roli vychytralého sluhy Truffaldina ale hraje netradičně žena – Marie Machová.
19. 1. 2026

Jihočeské divadlo je první veřejnou kulturní institucí v Česku

Jihočeské divadlo se jako první scéna v zemi stalo takzvanou veřejnou kulturní institucí. Ta oproti příspěvkové organizaci umožňuje víceleté plánování i financování z více zdrojů. Právě divadla často argumentují tím, že obsluhují diváky celého kraje, proto by se na jejich financování nemělo podílet jen město, v němž sídlí.
19. 1. 2026

Nejvíc nominací na Českého lva má Franz, dvojí šanci na cenu mají Trojan i Geislerová

Patnáct nominací na cenu Český lev za rok 2025 získal snímek Franz, který polská režisérka Agnieszka Hollandová natočila v české koprodukci o spisovateli Franzi Kafkovi. S třinácti nominacemi následuje drama Sbormistr, o další dvě méně obdržel snímek Karavan. V hereckých kategoriích mají po dvou nominacích Anna Geislerová, Elizaveta Maximová a Ivan Trojan. Vítězové budou oznámeni 14. března v přímém přenosu České televize.
19. 1. 2026Aktualizováno19. 1. 2026

Evropským filmem roku je Citová hodnota

Cenu Evropské filmové akademie pro nejlepší film získal snímek Citová hodnota dánsko-norského režiséra Joachima Triera. Film vyhrál také ceny za režii a scénář, Stellan Skarsgard a Renate Reinsveová převzali ceny za nejlepší herecké výkony. Výsledky byly oznámeny během slavnostního večera v Berlíně.
17. 1. 2026Aktualizováno17. 1. 2026

Australský festival nechtěl autorku s palestinskými kořeny, desítky dalších také odřekly

V Austrálii museli zrušit literární festival poté, co účast na něm odvolalo více než sto osmdesát hostů včetně bývalé novozélandské premiérky nebo nositele Pulitzerovy ceny. Vyjádřili tak solidaritu s australskou spisovatelkou s palestinskými kořeny Randou Abdel-Fattahovou, které pořadatelé zrušili pozvánku v návaznosti na útok na Bondi Beach. Festival se autorce nakonec omluvil.
16. 1. 2026
Načítání...