Letecká záchranná služba by mohla začít fungovat v Karlovarském kraji v příštím roce. Sídlo by měla na karlovarském letišti a provozovat by ji měla zřejmě armáda. Kraj by ji mohl zajistit do půlroku od chvíle, kdy bude znát přesné podmínky, což by mohlo být do dvou týdnů. Na Karlovarsku je i nedostatek dalších zdravotníků, zejména praktických lékařů a pediatrů.
O zřízení služby jednal ve středu s představiteli Karlovarského kraje ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09). „My bychom chtěli společně s krajem, který tu iniciativu zahájil, leteckou záchrannou službu co nejdříve v kraji, nejlépe v Karlových Varech na letišti. Probíhá velmi rychle příprava, kterou organizuje kraj a pan hejtman. Já pevně věřím, že v příštím roce dospějeme k něčemu, co by se mohlo podobat stříhání pásek,“ řekl Válek.
Podle krajského zastupitele Jana Bureše (ODS) by měl kraj dostat souhrn podmínek, které bude třeba splnit pro otevření stanoviště letecké záchranné služby, do dvou týdnů. Další příprava by podle něj mohla trvat asi půl roku. Karlovarská krajská záchranná služba je připravena poskytnout personál. Stanoviště v Karlových Varech by podle Bureše nemělo být dočasné, ale trvalé. Počítá se s ním i pro případy převozů orgánů mezi Českou republikou a sousedním Německem.
Zatím není definitivně potvrzeno, kdo bude záchrannou službu provozovat. Podle jednání by to ale měla být Armáda České republiky. Podle Bureše je to pro kraj výhodnější varianta, než pokud by ji provozoval soukromý letecký dopravce.
Karlovarsko je jedním z krajů, kam vrtulníky záchranářů létají z okolních regionů, konkrétně z Ústeckého a Plzeňského kraje. Hejtman Petr Kulhánek (za STAN) dříve uvedl, že asi ke dvěma třetinám území třistatisícového regionu se letecká záchranná služba nedostane do zákonem stanoveného času dvaceti minut. To je nejvyšší podíl obyvatel bez rychlého dosahu vrtulníkem ze všech krajů. Letecké základny chybí také Zlínskému a Pardubickému kraji.
V Karlovarském kraji též chybí kompletní traumacentrum, popáleninové centrum i kardiovaskulární centrum, které by řešilo akutní případy. Roli hraje i obtížný terén v horské části regionu. V Krušných horách jsou také oblíbená lyžařská střediska, která navštěvují v zimě desetitisíce lidí. Pravděpodobnost dopravních nehod nebo zranění je v této oblasti vysoká.
Podle statistik záchranné služby v loňském roce letěly vrtulníky do Karlovarského kraje pro 271 pacientů. Pokud by ale letecky byli převáženi i jiní pacienti než s úrazem, počet pacientů vhodných pro letecký transport by vzrostl asi na čtyři sta.
Chybí praktici i dětští lékaři
Karlovarsko se však potýká i s chybějícími lékaři v dalších oblastech. Největší nedostatek je praktiků a pediatrů. „Strašlivě bychom potřebovali pediatra. Sháníme ho tři roky a nevidím zatím žádný posun v tom, že by se nám ho podařilo sehnat,“ přiblížil například starosta dvoutisícového Bochova Miroslav Egert (nez.).
Karlovarský kraj situaci řeší například náborovými příspěvky. Od roku 2018 už tak získal víc než sedmdesát lékařů a přes devadesát dalších pracovníků ve zdravotnictví. „To je to maximum, co lze v tuto chvíli udělat. Kraj částečně supluje i úlohu někoho jiného,“ uvedl ředitel Karlovarské krajské nemocnice Josef März.
Ministr Válek uvedl, že usiluje o to, aby se na zajištění zdravotní péče podílely pojišťovny. „Může pomoct pojišťovna, a proto chystáme změnu zákona o zdravotním pojištění. Chtěl bych, aby odpovědnost byla na pojišťovně a stát měl pravomoci vymáhat od pojišťovny zajištění,“ uvedl ministr.
První posun v jednání Válek očekává v řádu několika týdnů. Do budoucna by chtěl s Karlovarským krajem řešit například i vznik onkologického centra.
