Musk přišel o prvenství v žebříčku nejbohatších. Poprvé je v čele Evropan

Majitel internetové společnosti Twitter Elon Musk už není nejbohatším člověkem na světě. Z první příčky jej sesadil francouzský podnikatel Bernard Arnault, spoluvlastník módního domu LVMH. Poprvé tak v čele žebříčku nejbohatších lidí stanul Evropan, uvedla agentura Bloomberg.

Arnaultův majetek Bloomberg ve svém žebříčku miliardářů aktuálně odhaduje na 171 miliard dolarů (3,9 bilionu korun), zatímco Muskův majetek má odhadovanou hodnotu 164 miliard dolarů (téměř 3,5 bilionu korun). Bloomberg svůj index miliardářů aktualizuje denně.

Třiasedmdesátiletý Arnault jedenapadesátiletého Muska na pozici nejbohatšího člověka planety v letošním roce už krátce vystřídal, teď je ale rozdíl ve výši jejich majetku výraznější.

Musk ve druhé polovině letošního roku zaznamenal výrazný pád – v minulosti žebříčku nejbohatších lidí s přehledem kraloval a jeho majetek měl v jednu chvíli odhadovanou hodnotu až 340 miliard dolarů (téměř 7,8 bilionu korun). Jen od letošního ledna se ale snížil o více než sto miliard dolarů.

Odchod z první příčky je pro Muska první od loňského září, kdy byl na druhém místě za spoluzakladatelem internetové společnosti Amazon Jeffem Bezosem. Ten je nyní až na čtvrtém místě. K poklesu Muskova majetku přispěl zejména propad ceny akcií automobilky Tesla, kde Musk drží podíl a navázané finanční deriváty, a také jeho rozhodnutí koupit za 44 miliard dolarů Twitter.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Europoslanci schválili postupný zákaz dovozu ruského plynu

Evropský parlament (EP) ve středu ve Štrasburku schválil zákaz dovozu ruského plynu do Evropy nejpozději do podzimu roku 2027. Nařízení se týká zkapalněného zemního plynu (LNG), jehož dovoz by měl skončit nejpozději k 1. lednu 2027, i dovozu potrubního plynu, kdy je nejzazší termín za určitých podmínek 1. listopadu téhož roku.
17. 12. 2025Aktualizováno17. 12. 2025

Spotřeba uhlí bude letos rekordní, předpovídá agentura IEA

Spotřeba uhlí bude letos opět rekordní, proti loňsku se zvýší o půl procenta a dosáhne 8,85 miliardy tun. Částečně je to způsobeno politikou vlády amerického prezidenta Donalda Trumpa. Ve svém výhledu o vývoji poptávky po tomto palivu to píše Mezinárodní agentura pro energii (IEA). Spalování uhlí je přitom jedním z největších zdrojů skleníkových plynů, které významně přispívají ke změně klimatu.
17. 12. 2025

Přesunutí poplatků za zelené zdroje je dle Davida správné. Na dluh, míní Hladík

„Nepochybuji o tom, že to je krok správným směrem, ale nebude to stačit,“ reagoval europoslanec Ivan David (SPD) na krok vlády, která počítá s tím, že bude ze státního rozpočtu hradit poplatky za obnovitelné zdroje energie. Vyjít by to mělo na sedmnáct miliard korun, což bude každoročně na dluh budoucích generací, varoval exministr životního prostředí a poslanec Petr Hladík (KDU-ČSL). Vyzval k pomoci energeticky náročným odvětvím. Převedení poplatků na stát je podle prezidenta Svazu průmyslu a dopravy Jana Rafaje „extrémně důležitý krok“ pro energeticky náročný průmysl, po němž svaz volal mnoho let. Pozvání do Událostí, komentářů přijala také ředitelka Masarykova ústavu vyšších studií ČVUT Vladimíra Dvořáková. Moderoval Daniel Takáč.
17. 12. 2025

EK zmírnila plán na zákaz prodeje automobilů se spalovacími motory

Evropská komise (EK) zmírnila plán na zákaz prodeje automobilů se spalovacími motory v Evropské unii od roku 2035. Nový návrh požaduje, aby se emise oxidu uhličitého (CO2) u nových aut snížily o devadesát procent proti úrovni z roku 2021, tedy nikoli o sto procent, jak bylo původně plánováno.
16. 12. 2025Aktualizováno16. 12. 2025
Načítání...