Nezaměstnanost zůstala v listopadu na úrovni 3,5 procenta. Přestože podle analytiků vstupuje domácí ekonomika do recese, podíl nezaměstnaných se nezvyšuje. Místo si prostřednictvím úřadů práce hledalo 257 187 lidí. Stále jich bylo méně než volných míst, těch však ubylo na 292 tisíc, informoval Úřad práce. Ve srovnání s loňským listopadem podíl nezaměstnaných mírně vzrostl, tehdy činila nezaměstnanost v Česku 3,3 procenta.
V dalších měsících se už bude míra nezaměstnanosti pravděpodobně zvedat. Hlavně kvůli tomu, jak budou firmám klesat objemy zakázek a růst náklady na energie. Právě průmyslové podniky už proto začínají být v náborech nových lidí opatrnější.
„Firmy se to snaží řešit tak, aby nemusely propouštět své lidi, které mají vyškolené. Takže například neobsazují pozice, které obsadit chtěly, a čekají, jak se ekonomika bude vyvíjet. Vidíme i kroky, jako je zmrazení náborů, plány obsadit nová místa jsou zmrazené a firmy vyčkávají,“ uvedl člen představenstva Svazu průmyslu a dopravy České republiky Petr Jonák.
Na trhu práce teď vznikají velké rozdíly – právě mezi firmami, které jsou energeticky náročné a musejí šetřit, a těmi, na které současná krize tolik nedopadá, a naopak plánují zaměstnance ve velkém nabírat. I to je ale problém, protože volných míst je stále víc než uchazečů.
„Už nyní jsou vidět velké rozdíly v tom, jak se chovají firmy, které jsou z oborů, které jsou velmi energeticky náročné, sklárny, potravinářství, keramičky, které už často musí přistoupit k drobnému propouštění, anebo naopak pokud to jsou odvětví, na které ceny energií nedopadají tak zásadně,“ doplnil Jonák.
„Nezaměstnanost bude stoupat, protože budou končit sezonní práce. Největší nápor se očekává v průběhu příštího roku, v prvním nebo druhém čtvrtletí,“ poznamenal člen sněmovního výboru pro sociální politiku Aleš Juchelka (ANO). Podle něj většina firem bude s propouštěním vyčkávat na vývoj ekonomické situace.
Nejhorší situace je na severu Čech
Procento lidí, kteří si hledali práci, zůstalo v listopadu totožné s předchozími měsíci, nominálně jich mírně přibylo – na konci listopadu bylo bez práce zhruba o 1400 lidí víc než v říjnu. Z 257 tisíc nezaměstnaných mohlo necelých 233 tisíc okamžitě nastoupit do práce. Počet volných pozic v nabídce úřadů práce meziměsíčně klesl o 5390. Na jedno volné místo připadá v průměru 0,9 uchazeče.
Nejvyšší nezaměstnanost v listopadu zůstala stejně jako v předchozím měsíci v Ústeckém kraji, kde činila 5,3 procenta. V Moravskoslezském kraji bylo bez práce 4,9 procenta lidí. Úřad práce upozornil, že tyto regiony měly nejvyšší podíl nezaměstnaných i loni. Větší podíl nezaměstnaných, než je celorepublikový průměr, měly i Liberecký kraj (3,8 procenta), Jihomoravský kraj (4 procenta) a Karlovarský kraj (4,1 procenta).
Nejnižší nezaměstnanost byla v Pardubickém kraji, a to 2,5 procenta a ve Zlínském a Jihočeském kraji je o desetinu procentního bodu vyšší. Pod tříprocentní hranicí je nezaměstnanost i v Plzeňském kraji (2,7 procenta), Kraji Vysočina (2,7 procenta) a Královéhradeckém kraji (2,9 procenta). Na rovných třech procentech je v Praze.
Pohled na úroveň okresů ukazuje, že se situace v různých částech krajů výrazně liší. V listopadu bylo relativně nejméně nezaměstnaných v Praze-východ – 1,5 procenta – a na Pelhřimovsku a v Praze-západ s mírou nezaměstnanosti 1,7 procenta. Celý Středočeský kraj má ovšem 3,1procentní nezaměstnanost. Je to tím, že na Kladensku a Mělnicku činí podíl lidí hledajících práci 4,5 procenta a těsně nad čtyřmi procenty je i na Kolínsku a Příbramsku.
Nejvyšší podíl nezaměstnaných v republice je na Karvinsku s 8,1 procenta a na Mostecku s 6,6 procenta. V Ústeckém kraji není žádný okres, kde by byla nezaměstnanost pod republikovým průměrem, relativně nejméně nezaměstnaných je na Litoměřicku – 3,5 procenta. V Moravskoslezském kraji jsou na tom lépe než Česko jako celek Novojičínsko, Opavsko (po 2,9 procenta) a Frýdecko-Místecko (3,2 procenta).
„Ze strany zaměstnavatelů přetrvává zájem o zaměstnance, převážně v technických a dělnických profesích. Dlouhodobá poptávka je po kvalifikovaných řemeslnících,“ uvedl generální ředitel Úřadu práce Viktor Najmon. Postupně se také rozjíždí zimní turistická sezona, letos je bez omezení kvůli pandemii. Zaměstnavatelé proto hledají brigádníky na provoz vleků, do pohostinství nebo třeba instruktory lyžování.
Ke konci listopadu pracovalo v Česku 99 644 Ukrajinců s udělenou dočasnou ochranou. Nejčastěji pracují jako montážní dělníci nebo pomocníci ve stavebnictví, výrobě a dopravě. Z celkového počtu uchazečů o zaměstnání registrovaných na úřadech práce bylo Ukrajinců 5,3 procenta.
Nezaměstnanost poroste ke čtyřem procentům, očekávají analytici
V následujících měsících nezaměstnanost podle Úřadu práce pravděpodobně vzroste, podobné je očekávání analytiků. Analytička Komerční banky Jana Steckerová to dává do souvislosti s vývojem ekonomiky. „Česká ekonomika vstupuje do recese. Nezaměstnanost tak bude v závěrečných měsících letošního roku zřejmě mírně stoupat. Nabírání nových zaměstnanců bude brzdit zejména klesající objem zakázek,“ uvedla. V příštím roce očekává zvýšení nezaměstnanosti na 3,9 procenta.
Hlavní ekonom UniCredit Bank Pavel Sobíšek předpokládá, že se zvýší pohyb na pracovním trhu, volných míst bude zároveň dál ubývat. „V první fázi se nejspíš projeví opatrnost podniků při otvírání nových pozic, což bude tlačit nezaměstnanost mírně nahoru,“ míní. V únoru by podle něj mohla nezaměstnanost dosáhnout nejvyšší hodnoty, očekává, že bude mezi 4 a 4,5 procenty.
Podle hlavního ekonoma Banky Creditas Petra Dufka je nynější vývoj problematický vzhledem k tomu, že v listopadu obvykle nastupují sezonní pracovníci. Letos ale nezaměstnanost pouze stagnovala. „Problémem rovněž je, že míra nezaměstnanosti neodráží vývoj v propouštění zahraničních agenturních zaměstnanců, kteří se do statistik českého trhu práce nedostanou. A jsou to právě tito lidé, kteří jsou při propouštění první na řadě,“ upozornil.
Loni v listopadu činila nezaměstnanost v zemi 3,3 procenta. Uchazečů o práci tehdy úřady evidovaly 245 549. Zaměstnavatelé nabízeli 344 840 míst.
