Před třiceti lety začala kuponová privatizace. Od prvního října 1991 měl každý občan Československa možnost koupit si knížku s investičními body. V dalších letech za ně pak ve dvou vlnách lidé nakupovali akcie podniků v rámci takzvané velké privatizace.
V kuponové privatizaci se prodal majetek za více než 360 miliard korun
Události: 30 let od kuponové privatizace (zdroj: ČT24)
Celkově se v obou vlnách prodal majetek za více než 360 miliard korun. Většina lidí svěřila své kupony investičním fondům. Ne všechny ale podnikaly seriózně. Někdo tak ze své vložené tisícovky měl jen minimální zisk. I když celkový průměrný zisk z jedné kuponové knížky byl třicetinásobný.
Až po vánoční období roku 1991 byla registrační místa poloprázdná. Na přelomu roku však nastala kuponová horečka. Spolu s přibývající reklamou investičních privatizačních fondů stoupal zájem občanů a fronty se den ze dne prodlužovaly.
Možnost investovat do fondů se otevřela jako první v polovině února 1992. Start provázel velký zájem a někde i velký zmatek. Přímý nákup akcií státních podniků pak měl víc než tříměsíční zpoždění.
Nakonec v první vlně použilo své kupony 8,5 milionu lidí. Poslední možnost měli deset dní před rozpadem Československa. Nové knížky nabídla už samostatná Česká republika v říjnu 1993.
Symbolem tunelování se staly Harvardské fondy a jejich „jistota desetinásobku“. Zmizelo z nich 16 miliard korun. Jejich šéf Viktor Kožený byl jako uprchlý odsouzen na 10 let.
- Do fondů putovalo v první vlně přes 71 procent kuponů. Jen necelá třetina lidí si firmy, do kterých bude investovat, vybírala sama.
- Ve druhé vlně po rozdělení státu se poměr těch, kteří svou důvěru svěřili fondům, mírně snížil. Byly jich necelé dvě třetiny.
- Jako privatizační fond začínala i současná největší česká finanční skupina PPF, neboli první privatizační fond. Spoluzakládal ji a později ovládl Petr Kellner, který byl až do své smrti nejbohatším Čechech. Svůj úspěch rozjel v kuponové privatizaci i aktuálně třetí nejbohatší Čech, developer Radovan Vítek. A do první desítky patří i Pavel Tykač. Kvůli údajnému vytunelování CS fondů byl obviněný. Stíhání ale státní zástupce zastavil pro nedostatek důkazů.
- Na každé kuponové knížce byl podpis politického symbolu celé akce, Václava Klause. Ten byl na startu prodeje knížek federálním ministrem financí, během první vlny vyhrál volby v České části federace a stal se premiérem. Ve funkci vystřídal Petra Pitharta, který u vybraných firem místo kuponové privatizace prosazoval přímý prodej strategickým partnerům ze zahraničí.
Co s nezvyzvednutými akciemi
Z kuponové privatizace stále zbývají nevyzvednuté akcie v hodnotě miliard. V depozitáři cenných papírů jsou stovky tisíc takzvaných nezařazených účtů. Pokud se o některé akcie lidé nepřihlásí, propadnou jim. Už na konci záři to byly podíly v Unipetrolu, na začátku listopadu pak skončí lhůta drobným akcionářům České spořitelny.
Firma Daniela Surmaře Zapomenuté miliardy vyhledává akcie z kuponové privatizace zdarma a pak si bere procentuální odměnu z případného nálezu. „Není čas ztrácet čas a opravdu se přihlásit o peníze, na které mají nárok, jinak skončí v zapomnění a už se k nim nedostanou,“ říká Surmař.
Cest se nabízí více
Vyhledání zapomenutých akcií nabízejí i některé banky nebo obchodníci s cennými papíry. Za službu si účtují poplatek v řádu stokorun. Možnost vyhledání z domova pak nabízí Centrální depozitář cenných papírů - za 90 korun.
„Pokud má člověk bankovní identitu, to znamená internetové bankovnictví dneska už čtyř největších bankovních domů v České republice, tak je to velice rychlé a on-line,“ uvedl ředitel depozitáře Ondřej Dusílek.
Po nalezení cenných papírů je pak nutné založit majetkový účet a na něj akcie převést.
„Buď jsou kotované, můžou se tedy prodat na burze. U nekotovaných je trochu složitější zjistit cenu, případně kdo by byl ochotný to koupit, ale i takové společnosti jsou,“ uvádí Dusílek. Pokud mají akcie nízkou hodnotu a jejich majiteli se nevyplatí s nimi zkusit obchodovat, může je také přes centrální depozitář darovat na dobročinné účely.