Trable kontejnerové dopravy mohou ovlivnit zásobování i na Vánoce. Po Suezu má problémy čínský terminál

Problémy v globální kontejnerové dopravě zřejmě jen tak nezmizí, naopak je pravděpodobné, že se udrží minimálně do konce roku. To znamená, že v rušné předvánoční sezoně se mohou objevovat i prodlevy v zásobování. Tvrdí to experti z odvětví, na které se odvolává BBC. Po Suezu jsou nyní problémy v Číně.

Výskyt nákazy novým koronavirem v jihočínské provincii Kuang-tung, která je klíčová pro mezinárodní obchod, způsobil akutní problémy v místních přístavech. Nakládka i vykládka zboží se tak zpožďuje.

Znamená to, že potíže v globálních dodavatelských řetězcích, které začaly být citelnější loni po vypuknutí pandemie, se ještě zhoršily. A než se následný dominový efekt vyřeší, potrvá to zřejmě měsíce.

Potíže v Kuang-tungu jsou nejnovější překážkou, kterým toto odvětví čelí. Přepravní firmy už se musely vyrovnat s dramatickým kolísáním poptávky v důsledku pandemie a také s dopady blokády v Suezském průplavu, který na jaře zablokovala velká kontejnerová loď. Globální povaha tohoto podnikání a nedostatek volných kapacit znamená, že problémy v jednom regionu mohou mít zásadní dopady po celém světě, a to i po dobu několika měsíců.

Mezinárodní kontejnerový terminál Jen-tchien je jedním z mnoha přístavů v oblasti Šen-čenu, které dohromady tvoří klíčovou vstupní bránu pro export z delty Perlové řeky. Tato oblast je v Číně zároveň významným centrem průmyslu a technologií. Od konce května ale terminál kvůli výskytu koronaviru funguje na zlomek své běžné kapacity. Výsledkem jsou prostoje a zácpy, desítky lodí čekají před přístavem, až budou moci zakotvit na místě určeném pro nakládku.

„Jeden z největších přístavů v Číně je už skoro tři týdny v podstatě zavřený. Některá kotviště sice fungují, to ale zdaleka nestačí,“ upozornil mluvčí německé přepravní společnosti Hapag-Lloyd Nils Haupt.

V posledních dnech přepravní firmy odklánějí lodě od terminálu Jen-tchien k jiným terminálům v okolí delty Perlové řeky. To ale podle Haupta způsobuje další problémy. „Můžete využít přístavy Še-kchou, Nan-ša nebo Hongkong. My ale teď vidíme, že i tam se ty prodlevy zhoršují,“ řekl.

Přístavy se začaly ucpávat

Narůstající krize na jihu Číny je zatím poslední ranou, která námořní kontejnerovou dopravu zasáhla. S akutním narušením činnosti už se toto odvětví potýká více než rok. Prudké zpomalení v první fázi pandemie vystřídala horečná aktivita, protože zákazníci, kteří se kvůli omezení pohybu nemohli stýkat ani cestovat jako dřív, začali objednávat více spotřebního zboží. Tak náhlý posun v poptávce proto citelně zasáhl jemně vybalancované dodavatelské řetězce.

Přístavy v Evropě a v Severní Americe se začaly ucpávat, neboť ve stejnou dobu připlouvalo až příliš mnoho obchodních lodí. Přísun prázdných kontejnerů objednaných pro nové zboží naproti tomu vyschnul, protože mnoho jich zůstávalo v přístavech po celém světě.

Pak přišla v březnu blokáda Suezského průplavu, jedné z nejrušnějších tras pro obchodní lodě. Stovky plavidel se pak několik dnů nemohly hnout, každý den prodlevy znamenal ve světovém obchodě ztrátu přes devět miliard dolarů (skoro 200 miliard korun). Až se tuto vodní cestu podařilo uvolnit, náhlý přísun zpožděných lodí způsobil nové zácpy v hlavních evropských přístavech, jako jsou Antverpy a Rotterdam.

Odvětví je odolné, ale…

„Už jsme viděli světlo na konci tunelu,“ řekl Haupt ze společnosti Hapag-Lloyd. „Ale pak se bohužel objevila ta situace v Jen-tchienu,“ dodal.

Hlavní analytik odvětvové organizace Bimco Peter Sands nicméně říká, že toto odvětví je na krizové situace zvyklé. „V celosvětovém měřítku jsou tyto mimořádné stavy teď permanentní situací,“ říká.

„U toho Jen-tchienu jde ale o to, že od místních úřadů potřebujeme větší transparentnost a otevřenost. Což nedostáváme, a to znamená, že u plánování nepředvídatelných situací narážíme na velkou nejistotu,“ dodává Sands.

Jak dlouho bude trvat náprava situace?

Lidé v odvětví námořní dopravy teď doufají, že situace kolem terminálu Jen-tchien se vyřeší co nejdříve. Experti ale podle BBC varují, že až se to stane, výrazně se zvýší objem přepravy z tohoto regionu, což by mohlo způsobit, že se ucpou další slabá místa podél dodavatelského řetězce.

„Celý ten systém už je tak přetížený, že pokaždé, když se něco takového stane, ocitne se v kritickém bodě. Takže všechno ostatní už je pak jenom voda na mlýn,“ poznamenal editor odvětvové publikace Lloyd's List James Baker. Z toho důvodu očekává, že potíže přetrvají nejméně dalších 12 měsíců a že hlavně zákazníci z Evropy a Severní Ameriky budou muset na objednané zboží čekat mnohem déle, než jsou zvyklí za normálních okolností.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Minutu po minutěSchillerová hájila návrh rozpočtu. Nemáte právo kritizovat, vzkázala opozici

Poslanecká sněmovna ve středu začala v úvodním kole projednávat návrh státního rozpočtu na letošní rok se schodkem 310 miliard korun. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) na úvod svého vystoupení ve sněmovně zdůraznila, že předložený návrh je „úplný, reálný a pravdivý". Opozice podle ní nemá právo rozpočet kritizovat. Odmítla i výrok Národní rozpočtové rady (NRR), podle níž je rozpočet v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti. Opozice ve sněmovně návrh rozpočtu kritizuje.
06:00Aktualizovánopřed 12 mminutami

Hosté Událostí, komentářů debatovali o státním rozpočtu

Rozpočtový výbor v úterý doporučil schválit rozpočet na příští rok, který vláda Andreje Babiše (ANO) předložila se schodkem 310 miliard korun. Podle ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) je rozpočet realistický, pravdivý, a schodek je maximum možného. Opozice ho naopak tvrdě kritizuje. „Tenhle státní rozpočet jde úplně proti budoucím generacím, proti našim dětem, ti to všichni zaplatí na vyšší obsluze státního dluhu,“ sdělil v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským místopředseda výboru Benjamin Činčila (KDU-ČSL). „Rozpočtovou odpovědnost ukážeme v dalších letech. Je potřeba připomenout, že jsme ten rozpočet zdědili, že tam byl rozpočet, ve kterém chyběly miliardy ve výdajích, (...) naopak tam byly zvýšené příjmy,“ podotkl místopředseda výboru Patrik Pařil (ANO).
před 5 hhodinami

Europarlament schválil odklad ETS 2 na rok 2028

Europoslanci v úterý schválili klimatický cíl snížit do roku 2040 emise o devadesát procent oproti roku 1990. Až pět procentních bodů čistých emisí může pocházet z vysoce kvalitních mezinárodních uhlíkových kreditů od partnerských zemí. Součástí dohody je i odložení zavedení emisních povolenek ETS 2 o jeden rok, tedy na rok 2028.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

Novou zelenou úsporám čekají změny. Z dotací mohou být úvěry

Do dotačního programu Nová zelená úsporám, který přispívá třeba k zateplování domů nebo instalacím solárních panelů, má jít méně peněz. Změní se i forma podpory – podle ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka (ANO) je nutné přejít od přímých dotací k nepřímé pomoci. Domácnosti by tak mohly čerpat třeba zvýhodněné úvěry. Opozice změny kritizuje.
před 17 hhodinami

Část „dárků“ voličům bude velmi drahá, komentuje Horská návrh rozpočtu

Návrh státního rozpočtu na letošní rok je z hlediska vlády maximum chtěného, uvedla v Interview ČT24 ekonomka Helena Horská. Některé „dárky,“ které tak podle ní koalice dává svým voličům, ale budou velmi drahé, upozornila. Disciplína při sestavování rozpočtu se sice zhoršuje už roky, teď se to však děje ve velkém, dodala Horská v rozhovoru, který moderovala Barbora Kroužková.
před 18 hhodinami

Rozpočtový výbor doporučil schválit rozpočet se schodkem 310 miliard korun

Sněmovní rozpočtový výbor doporučil v úterý hlasy koaliční většiny Poslanecké sněmovně schválit základní parametry státního rozpočtu na letošní rok. Jedná se o příjmy, výdaje, schodek a způsob jeho vypořádání. Navržený schodek se má meziročně zvýšit na 310 miliard korun. Národní rozpočtová rada (NRR) vydala prohlášení, že závazný limit deficitu je 246 miliard, návrh ho tedy překračuje o 64 miliard korun.
včeraAktualizovánopřed 21 hhodinami

Reportéři ČT zmapovali šedou zónu byznysu okolo pracovních agentur

Reportéři ČT pátrali v šedém byznysu pracovních agentur. Ti, kdo v této šedé zóně podnikají, se často pohybují na hraně zákona, nebo dokonce za ní. Lidé pracují v hrozných podmínkách, někdy i zcela na černo bez pracovní smlouvy. Stát přitom přichází ročně kvůli nezaplaceným daním a odvodům o desítky miliard korun. Existují tací, kteří na celém systému velice dobře vydělávají, a dokonce tvrdí, že mají kontakty na některá ministerstva, kde se řeší právě tento byznys. Na to, kdo jsou tito lidé a v čem selhává stát, se zaměřilo nové vydání pořadu Reportéři +.
včera v 10:14

Města přicházejí kvůli nezaplaceným pokutám o desítky milionů

Města a obce odepisují ročně desítky milionů korun na nezaplacených pokutách za porušování veřejného pořádku. Problém jim pomáhá řešit celní správa, která pro radnice dluhy také vymáhá. I ona ale dostane z dlužníků jen třetinu peněz, které mají zaplatit. Podle varování centrálního registru dlužníků by letos počet insolvencí mohl narůst až o padesát procent. A s tím i objem pokut, které zůstanou nezaplacené.
9. 2. 2026
Načítání...