Schillerová vidí cestu z krize v investicích. Dle Wagenknechta a Zamrazilové se musí lépe navrhovat rozpočet

26 minut
Události, komentáře: Cesta ze zadlužení
Zdroj: ČT24

Spotřebitelské ceny v dubnu meziročně vzrostly nečekaně rychle o 3,1 procenta a ministerstvo průmyslu a obchodu odhaduje, že ceny porostou i dál. Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) věří, že ekonomika se nastartuje díky investování, senátor Lukáš Wagenknecht (Piráti) a předsedkyně Národní rozpočtové rady Eva Zamrazilová (ÚNRR) ale s ministryní nesouhlasí a argumentují, že bude nutné omezit státní výdaje a snížit budoucí rozpočtové schodky. Všichni byli hosty Událostí, komentářů.

„Jsme v krizi srovnatelné s třicátými lety dvacátého století. Proto jsme museli napumpovat stovky miliard do ekonomiky na pomoc postiženým segmentům. Plná většina peněž šla na řešení následků koronavirové krize,“ řekla na začátek ministryně financí Schillerová. Díky některým změnám zavedeným resortem, jako například snížení daně z přijmu, stát podle Schillerové mnoha lidem pomohl. „Pevně věřím v to, že se to ekonomice vrátí,“ dodává. 

Senátor Wagenknecht ale Schillerové oponuje a argumentuje, že velká většina peněz nešla pouze na řešení krize. „Velký výdaj, který s následky koronaviru určitě nesouvisí, je například daňový balíček o snížení daní pro zaměstnance.“ Obavy má i ze spotřeby a nabídky. Jelikož je nedostatek některého zboží, ovlivní to negativně i prodej a ceny. „Ceny rostou, přičemž mi přijde důležité zmínit, že od ledna letošního roku narůstá i cena silové elektřiny o čtyřicet procent. Jde o jeden z jasných ukazatelů toho, že inflace opravdu poroste.“ 

Kromě toho jsou dle Wagenknechta lidé po zkušenosti z minulého restartu ekonomiky opatrnější. „Lidé se bojí, co se bude dít v dalším kvartálu na podzim. Panují obavy, že se znovu všechno zavře. Je důležité stimulovat stabilitu, říkat, že už se to nestane, což ale bohužel nevíme. Myslím si, že lidé budou více opatrní,“ komentuje současné rozvolňování. 

Podle Schillerové se pracuje na konsolidací veřejných financí. Tvrdí, že se bude například spořit v provozních výdajích, které se budou dle ní nadále snižovat. „Objem platů veřejných úředníků by také měl zůstat stejný. Zároveň budeme pokračovat v rušení daňových výjimek,“ nastiňuje ministryně plán do budoucna. 

Změna v rozpočtu

Piráti, kteří májí v koalici s hnutím STAN podle předvolebních průzkumů největší šanci zvítězit v podzimních parlamentních volbách, by resort financí mohli po současné vládě zdědit. Jejich přístup by se podle Wagenknechta lišil. Největší prioritou by byla maximální snaha o nastartování ekonomiky.

„Zcela určitě je potřeba zavést trend snižování schodku státního rozpočtu. Cíl je do čtyř let být na tříprocentovém schodku HDP, abychom dali jasnou informaci trhům, které nám půjčují peníze, že dluhy už nebudou větší,“ říká senátor.  

Současné vládní řešení ekonomického propadu kritizuje i předsedkyně Národní rozpočtové rady Eva Zamrazilová. „Nejde jen o to, co se dělo v roce 2020, ale co se děje v roce 2021. Zásadní bude otázka státního rozpočtu pro rok 2022. Ratingové agentury hovoří o tom, že tento rok bude zlomový,“ tvrdí ekonomka.   

Zamrazilová se velmi ostře vymezuje proti daňovému balíčku, který vláda schválila ke konci minulého roku. Ten snížil daň z příjmu pro několik milionů zaměstnanců a zrušil superhrubou mzdu. „Jde o největší zátěž, kterou si poneseme do dalších let. Ve výhledu veřejných financí chybí slib, že snížené zdanění daně z příjmu bude platit pouze na dva roky. To se nesmí zapomínat, protože je to prakticky nenahraditelný, obrovský výpadek,“ kritizuje balíček Zamrazilová.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

ČNB ponechala základní úrokovou sazbu beze změny

Bankovní rada České národní banky (ČNB) ponechala základní úrokovou sazbu beze změny na 3,5 procentech. Informoval o tom ředitel odboru komunikace ČNB Jakub Holas. Finanční trh stabilitu úrokových sazeb očekával.
15:19Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Europoslanci schválili postupný zákaz dovozu ruského plynu

Evropský parlament (EP) ve středu ve Štrasburku schválil zákaz dovozu ruského plynu do Evropy nejpozději do podzimu roku 2027. Nařízení se týká zkapalněného zemního plynu (LNG), jehož dovoz by měl skončit nejpozději k 1. lednu 2027, i dovozu potrubního plynu, kdy je nejzazší termín za určitých podmínek 1. listopadu téhož roku.
včeraAktualizovánovčera v 15:26

Spotřeba uhlí bude letos rekordní, předpovídá agentura IEA

Spotřeba uhlí bude letos opět rekordní, proti loňsku se zvýší o půl procenta a dosáhne 8,85 miliardy tun. Částečně je to způsobeno politikou vlády amerického prezidenta Donalda Trumpa. Ve svém výhledu o vývoji poptávky po tomto palivu to píše Mezinárodní agentura pro energii (IEA). Spalování uhlí je přitom jedním z největších zdrojů skleníkových plynů, které významně přispívají ke změně klimatu.
včera v 11:53

Přesunutí poplatků za zelené zdroje je dle Davida správné. Na dluh, míní Hladík

„Nepochybuji o tom, že to je krok správným směrem, ale nebude to stačit,“ reagoval europoslanec Ivan David (SPD) na krok vlády, která počítá s tím, že bude ze státního rozpočtu hradit poplatky za obnovitelné zdroje energie. Vyjít by to mělo na sedmnáct miliard korun, což bude každoročně na dluh budoucích generací, varoval exministr životního prostředí a poslanec Petr Hladík (KDU-ČSL). Vyzval k pomoci energeticky náročným odvětvím. Převedení poplatků na stát je podle prezidenta Svazu průmyslu a dopravy Jana Rafaje „extrémně důležitý krok“ pro energeticky náročný průmysl, po němž svaz volal mnoho let. Pozvání do Událostí, komentářů přijala také ředitelka Masarykova ústavu vyšších studií ČVUT Vladimíra Dvořáková. Moderoval Daniel Takáč.
včera v 09:08

EK zmírnila plán na zákaz prodeje automobilů se spalovacími motory

Evropská komise (EK) zmírnila plán na zákaz prodeje automobilů se spalovacími motory v Evropské unii od roku 2035. Nový návrh požaduje, aby se emise oxidu uhličitého (CO2) u nových aut snížily o devadesát procent proti úrovni z roku 2021, tedy nikoli o sto procent, jak bylo původně plánováno.
16. 12. 2025Aktualizováno16. 12. 2025

Cenový tlak na potraviny polevuje, ve stavebnictví však sílí

Čeští spotřebitelé stále čelí rychlému růstu cen hovězího, vajec nebo drůbeže, méně si naopak připlatí za brambory, ovoce a zeleninu. Potraviny obecně nezdražují podle Českého statistického úřadu tak rychle jako dříve. Podle hlavního ekonoma Moneta Money Bank Petra Gapka by tak jejich ceny mohly být stabilnější. Tlak na ceny naopak nepolevuje ve stavebnictví, které se potýká s vysokými náklady na materiál a energie. Sektoru se také nedostává kvalifikované pracovní síly, jako jsou zedníci, tesaři nebo stavbyvedoucí. Rostou i nároky na pracovníky, kteří potřebují znát nové technologie.
16. 12. 2025

Platby za obnovitelné zdroje se zcela přesunou na stát

Stát v příštím roce převezme veškeré financování podporovaných zdrojů energie (POZE). Státní rozpočet to nově zatíží dalšími zhruba sedmnácti miliardami korun, celkově tak stát za poplatky dá více než 41 miliard korun. Schválila to vláda ANO, SPD a Motoristů, která tím chce snížit regulované ceny elektřiny. Domácnostem by toto opatření mělo regulovanou část energií oproti letošku snížit o více než patnáct procent, firmám ještě výrazněji. Dosud bylo financování POZE rozděleno mezi stát a odběratele.
16. 12. 2025Aktualizováno16. 12. 2025

Volkswagen po 24 letech uzavřel svou továrnu v Drážďanech

Továrna německé automobilky Volkswagen v Drážďanech ukončila po 24 letech provoz. Stroje se v takzvané Skleněné manufaktuře zastavily, jakmile vyrobily poslední vůz – červený Volkswagen ID.3. Automobil, na který se podepsali všichni zaměstnanci, se stane muzejním exponátem. Samotná drážďanská továrna se za padesát milionů eur (1,2 miliardy korun) změní v centrum inovací. Německá média upozornila, že to je poprvé v 88leté historii, kdy Volkswagen uzavřel některou ze svých továren v Německu.
16. 12. 2025
Načítání...