Schillerová vidí cestu z krize v investicích. Dle Wagenknechta a Zamrazilové se musí lépe navrhovat rozpočet

26 minut
Události, komentáře: Cesta ze zadlužení
Zdroj: ČT24

Spotřebitelské ceny v dubnu meziročně vzrostly nečekaně rychle o 3,1 procenta a ministerstvo průmyslu a obchodu odhaduje, že ceny porostou i dál. Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) věří, že ekonomika se nastartuje díky investování, senátor Lukáš Wagenknecht (Piráti) a předsedkyně Národní rozpočtové rady Eva Zamrazilová (ÚNRR) ale s ministryní nesouhlasí a argumentují, že bude nutné omezit státní výdaje a snížit budoucí rozpočtové schodky. Všichni byli hosty Událostí, komentářů.

„Jsme v krizi srovnatelné s třicátými lety dvacátého století. Proto jsme museli napumpovat stovky miliard do ekonomiky na pomoc postiženým segmentům. Plná většina peněž šla na řešení následků koronavirové krize,“ řekla na začátek ministryně financí Schillerová. Díky některým změnám zavedeným resortem, jako například snížení daně z přijmu, stát podle Schillerové mnoha lidem pomohl. „Pevně věřím v to, že se to ekonomice vrátí,“ dodává. 

Senátor Wagenknecht ale Schillerové oponuje a argumentuje, že velká většina peněz nešla pouze na řešení krize. „Velký výdaj, který s následky koronaviru určitě nesouvisí, je například daňový balíček o snížení daní pro zaměstnance.“ Obavy má i ze spotřeby a nabídky. Jelikož je nedostatek některého zboží, ovlivní to negativně i prodej a ceny. „Ceny rostou, přičemž mi přijde důležité zmínit, že od ledna letošního roku narůstá i cena silové elektřiny o čtyřicet procent. Jde o jeden z jasných ukazatelů toho, že inflace opravdu poroste.“ 

Kromě toho jsou dle Wagenknechta lidé po zkušenosti z minulého restartu ekonomiky opatrnější. „Lidé se bojí, co se bude dít v dalším kvartálu na podzim. Panují obavy, že se znovu všechno zavře. Je důležité stimulovat stabilitu, říkat, že už se to nestane, což ale bohužel nevíme. Myslím si, že lidé budou více opatrní,“ komentuje současné rozvolňování. 

Podle Schillerové se pracuje na konsolidací veřejných financí. Tvrdí, že se bude například spořit v provozních výdajích, které se budou dle ní nadále snižovat. „Objem platů veřejných úředníků by také měl zůstat stejný. Zároveň budeme pokračovat v rušení daňových výjimek,“ nastiňuje ministryně plán do budoucna. 

Změna v rozpočtu

Piráti, kteří májí v koalici s hnutím STAN podle předvolebních průzkumů největší šanci zvítězit v podzimních parlamentních volbách, by resort financí mohli po současné vládě zdědit. Jejich přístup by se podle Wagenknechta lišil. Největší prioritou by byla maximální snaha o nastartování ekonomiky.

„Zcela určitě je potřeba zavést trend snižování schodku státního rozpočtu. Cíl je do čtyř let být na tříprocentovém schodku HDP, abychom dali jasnou informaci trhům, které nám půjčují peníze, že dluhy už nebudou větší,“ říká senátor.  

Současné vládní řešení ekonomického propadu kritizuje i předsedkyně Národní rozpočtové rady Eva Zamrazilová. „Nejde jen o to, co se dělo v roce 2020, ale co se děje v roce 2021. Zásadní bude otázka státního rozpočtu pro rok 2022. Ratingové agentury hovoří o tom, že tento rok bude zlomový,“ tvrdí ekonomka.   

Zamrazilová se velmi ostře vymezuje proti daňovému balíčku, který vláda schválila ke konci minulého roku. Ten snížil daň z příjmu pro několik milionů zaměstnanců a zrušil superhrubou mzdu. „Jde o největší zátěž, kterou si poneseme do dalších let. Ve výhledu veřejných financí chybí slib, že snížené zdanění daně z příjmu bude platit pouze na dva roky. To se nesmí zapomínat, protože je to prakticky nenahraditelný, obrovský výpadek,“ kritizuje balíček Zamrazilová.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
před 5 hhodinami

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
včeraAktualizovánopřed 20 hhodinami

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026

S nástupem ledna služby zdražují, a to víc než jiné sektory

Analytici očekávají, že zdražování služeb bude i v letošním roce vyšší, než bude činit průměrná inflace. Znát už je to v ubytování a stravování, trend ale poznají například i zákazníci, kteří se chystají do kadeřnictví, na manikúru nebo kosmetiku. Někde za zdražením stojí vyšší nájmy provozoven, jinde vyšší povinné odvody na sociálním a zdravotním pojištění. Měsíc leden je pak znám tím, že ke zdražování dochází plošně.
12. 1. 2026

Zákazník chce SUV, regulace jdou proti trendu, zaznělo v Událostech, komentářích z ekonomiky

Trh s novými auty v Česku ožívá. Loni jich zákazníci koupili téměř 249 tisíc, meziročně zhruba o sedm procent víc. Stoupal i podíl vozů s alternativním pohonem, čistě elektrická auta ale představovala stále výraznou menšinu. O aktuálních trendech v automobilovém průmyslu, očekáváních pro rok 2026 i evropských regulacích v Událostech, komentářích z ekonomiky debatovali generální ředitelka AURES Holdings Karolína Topolová, výkonný ředitel sdružení automobilového průmyslu Zdeněk Petzl a generální ředitel zastoupení značek Toyota a Lexus pro ČR Martin Peleška. Debatou provázeli Jakub Musil a Tereza Gleichová.
11. 1. 2026
Načítání...