Schillerová vidí cestu z krize v investicích. Dle Wagenknechta a Zamrazilové se musí lépe navrhovat rozpočet

Nahrávám video

Spotřebitelské ceny v dubnu meziročně vzrostly nečekaně rychle o 3,1 procenta a ministerstvo průmyslu a obchodu odhaduje, že ceny porostou i dál. Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) věří, že ekonomika se nastartuje díky investování, senátor Lukáš Wagenknecht (Piráti) a předsedkyně Národní rozpočtové rady Eva Zamrazilová (ÚNRR) ale s ministryní nesouhlasí a argumentují, že bude nutné omezit státní výdaje a snížit budoucí rozpočtové schodky. Všichni byli hosty Událostí, komentářů.

„Jsme v krizi srovnatelné s třicátými lety dvacátého století. Proto jsme museli napumpovat stovky miliard do ekonomiky na pomoc postiženým segmentům. Plná většina peněž šla na řešení následků koronavirové krize,“ řekla na začátek ministryně financí Schillerová. Díky některým změnám zavedeným resortem, jako například snížení daně z přijmu, stát podle Schillerové mnoha lidem pomohl. „Pevně věřím v to, že se to ekonomice vrátí,“ dodává. 

Senátor Wagenknecht ale Schillerové oponuje a argumentuje, že velká většina peněz nešla pouze na řešení krize. „Velký výdaj, který s následky koronaviru určitě nesouvisí, je například daňový balíček o snížení daní pro zaměstnance.“ Obavy má i ze spotřeby a nabídky. Jelikož je nedostatek některého zboží, ovlivní to negativně i prodej a ceny. „Ceny rostou, přičemž mi přijde důležité zmínit, že od ledna letošního roku narůstá i cena silové elektřiny o čtyřicet procent. Jde o jeden z jasných ukazatelů toho, že inflace opravdu poroste.“ 

Kromě toho jsou dle Wagenknechta lidé po zkušenosti z minulého restartu ekonomiky opatrnější. „Lidé se bojí, co se bude dít v dalším kvartálu na podzim. Panují obavy, že se znovu všechno zavře. Je důležité stimulovat stabilitu, říkat, že už se to nestane, což ale bohužel nevíme. Myslím si, že lidé budou více opatrní,“ komentuje současné rozvolňování. 

Podle Schillerové se pracuje na konsolidací veřejných financí. Tvrdí, že se bude například spořit v provozních výdajích, které se budou dle ní nadále snižovat. „Objem platů veřejných úředníků by také měl zůstat stejný. Zároveň budeme pokračovat v rušení daňových výjimek,“ nastiňuje ministryně plán do budoucna. 

Změna v rozpočtu

Piráti, kteří májí v koalici s hnutím STAN podle předvolebních průzkumů největší šanci zvítězit v podzimních parlamentních volbách, by resort financí mohli po současné vládě zdědit. Jejich přístup by se podle Wagenknechta lišil. Největší prioritou by byla maximální snaha o nastartování ekonomiky.

„Zcela určitě je potřeba zavést trend snižování schodku státního rozpočtu. Cíl je do čtyř let být na tříprocentovém schodku HDP, abychom dali jasnou informaci trhům, které nám půjčují peníze, že dluhy už nebudou větší,“ říká senátor.  

Současné vládní řešení ekonomického propadu kritizuje i předsedkyně Národní rozpočtové rady Eva Zamrazilová. „Nejde jen o to, co se dělo v roce 2020, ale co se děje v roce 2021. Zásadní bude otázka státního rozpočtu pro rok 2022. Ratingové agentury hovoří o tom, že tento rok bude zlomový,“ tvrdí ekonomka.   

Zamrazilová se velmi ostře vymezuje proti daňovému balíčku, který vláda schválila ke konci minulého roku. Ten snížil daň z příjmu pro několik milionů zaměstnanců a zrušil superhrubou mzdu. „Jde o největší zátěž, kterou si poneseme do dalších let. Ve výhledu veřejných financí chybí slib, že snížené zdanění daně z příjmu bude platit pouze na dva roky. To se nesmí zapomínat, protože je to prakticky nenahraditelný, obrovský výpadek,“ kritizuje balíček Zamrazilová.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

EU prodloužila sankce proti ruským občanům zatím jen o sedm dní

Členské státy EU se zatím nedohodly na prodloužení sankcí uvalených na ruské a běloruské občany a firmy o dalších šest měsíců. Protože bez dohody by sankce přestaly v úterý platit, shodly se alespoň na prodloužení o sedm dní do 22. září, aby státy získaly více času na další jednání. Informoval o tom mluvčí irského předsednictví.
18:07Aktualizovánopřed 42 mminutami

Útok ochromil saúdskoarabský ropovod na týdny, píše AP

Klíčový saúdskoarabský ropovod Východ-Západ, který byl minulý týden poškozen při dronovém útoku, bude po dobu několika týdnů z větší části mimo provoz. Agentuře AP to sdělili dva činitelé pod podmínkou zachování anonymity. Ceny ropy na začátku týdne rostou po nových útocích hútíů a po íránských útocích na lodě v Perském zálivu. Dál se zvýšily obavy o dodávky. Severomořská ropa Brent je zpět nad 107 dolary za barel. Také cena plynu pro evropský trh reagovala na výpadky dodávek z Blízkého východu a přesáhla hranici 84 eur za megawatthodinu. Byla tak nejvýše od roku 2022.
08:05Aktualizovánopřed 1 hhodinou

VideoČást aerolinek kvůli rostoucím cenám paliv omezí lety

S příchodem zimních měsíců některé aerolinky omezí provoz svých letů. Irská společnost Ryanair už ohlásila, že odbaví o dva miliony cestujících méně než v létě. Důvodem je drahé letecké palivo. Ještě 26. června se litr kerosinu prodával na burze za bezmála sedmnáct korun. V pátek 11. září už to ale bylo okolo 26 korun. Podle ekonomů navíc může být ještě hůř. „Z pohledu dalšího vývoje cen leteckého paliva to nevypadá vůbec dobře. Je to palivo, které je velmi podobné naftě, takže aerolinky trpí podobně jako řidiči, kteří tankují na čerpacích stanicích,“ upozornil hlavní analytik XTB Jiří Tyleček. Ryanair ruší odhadem třináct tisíc letů. A to i přesto, že společnost nakoupila palivo předem za nižší cenu. Některé další aerolinky zatím podobné kroky neplánují. Například Smartwings podle mluvčí rozšiřují síť pravidelných linek a na zimní sezonu firma navyšuje i frekvenci letů do vybraných destinací.
před 12 hhodinami

Tajné ruské „obchvaty“ sankcí. Jedna z tras vede přes ostrovní ráj

Kreml objevil nečekaný další kanál k obcházení sankcí. Tranzitní trasou pro západní zboží za stovky milionů dolarů se stal ostrovní turistický ráj Maledivy, odkud pak mikročipy, optické přístroje či letecké nýty použitelné pro vojenské účely míří přes místní síť pochybných firem do Ruské federace, zjistil list The Wall Street Journal (WSJ). Nejvíc sankcionovaného zboží proudí do Ruské federace přes Čínu či Střední Asii, Moskva ale dříve využívala i Gabon či Singapur – a potenciál vidí v Arktidě.
před 14 hhodinami

VideoVenkovských krámků loni skončilo méně než o rok dřív, pomáhají i pojízdné prodejny

Trend zavírání malých venkovských prodejen v Česku zpomaluje. Loni jich podle Potravinářské komory skončilo 55, o rok dříve zhruba třikrát tolik. Malé obchody ale dál narážejí na nedostatek zákazníků i personálu a jejich absence komplikuje život především starším obyvatelům, kteří nemají auto nebo musí za nákupem dojíždět. V některých obcích proto zásobování zajišťují pojízdné prodejny se základními potravinami.
včera v 20:17

Čeští ovocnáři i zemědělci hlásí obří ztráty, úroda bude nízká

Čeští ovocnáři zaznamenali obrovské ztráty. Komise ministerstva zemědělství vyrazila do tuzemských sadů a vyčíslila je zatím na 1,27 miliardy korun. Část ovocných stromů poškodily už jarní mrazy. V létě pak přišlo intenzivní sucho. Kvůli výkyvům počasí bude letošní úroda oproti té průměrné asi poloviční. Na jihu Čech dokonce jen třetinová. To se projeví i na cenách. Také Agrární komora odhaduje, že výkyvy počasí zemědělce připraví přibližně o patnáct miliard. Menší úrodu měli i drobní farmáři a zahrádkáři.
včera v 20:12

VideoHosté Událostí, komentářů z ekonomiky debatovali o tuzemském průmyslu

Český průmysl nabírá na síle – roste už osmnáctý měsíc v řadě. A to navzdory dlouhodobé ekonomické stagnaci Německa, tuzemského největšího obchodního partnera. Téma v Událostech, komentářích v sobotu rozebrali viceprezident Svazu průmyslu a dopravy ČR Radek Špicar, podnikatel a majitel Wikov Industry Martin Wichterle a generální ředitel Fenix Group Cyril Svozil. Na vyhlídky automobilového průmyslu se posléze zaměřil předseda představenstva společnosti Plastika Michal Nosek a šéfredaktor portálu AutoTablet.cz Vladimír Rybecký. Pořad se věnoval například také financování školství, o kterém hovořil ředitel IDEA CERGE-EI Daniel Münich. V českém školství podle něj finance chybí dlouhodobě. Debatou provázeli Jakub Musil a Tereza Gleichová.
včera v 13:58

Rzeczpospolita: Polsko ruskou válkou na Ukrajině přišlo o téměř půl bilionu zlotých

Polsko přišlo kvůli ruské invazi na Ukrajinu o více než 490 miliard zlotých (2,7 bilionu korun), což odpovídá přibližně 3,5 procentům kumulovaného hrubého domácího produktu (HDP) za roky 2022 až 2025. Odlivem pracovníků výrazně utrpělo tamní stavebnictví, píše s odkazem na data polského statistického úřadu web deníku Rzeczpospolita.
včera v 12:57

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.