Vylákal z lidí miliardy. Zemřel strůjce nejvyšší pyramidy Bernie Madoff

V americké věznici zemřel v 82 letech finančník Bernie Madoff, uvedla agentura AP. Za mřížemi si Madoff odpykával trest za největší finanční podvod v historii USA; klienti jeho schématu přišli podle soudu až o 65 miliard dolarů (asi 1,3 bilionu korun).

Madoff býval respektovaným finančníkem, jeho kariéra ale nakonec skončila potupně u soudu. V roce 2008 se totiž ukázalo, že jeho úspěšné investování nebylo nic jiného než pyramidová hra, jen v mnohem větších rozměrech. Soud nakonec jednoho z kdysi nejbohatších mužů na Wall Street poslal na 150 let za mříže.

Desítky let využíval své pověsti a od investorů snadno získával za příslib vysokého zhodnocení velké finanční obnosy. Když sklapla past, ukázalo se, že seznam jeho poškozených klientů je dlouhý a pestrý. Vedle bank a fondů podvedl i charitativní instituce, bohaté i méně majetné jednotlivce či hvězdy Hollywoodu. Těžce zasaženy byly také židovské nadace, které Madoffovi věřily, protože pocházel z prostředí prominentní židovské komunity v USA.

Za největší finanční podvod v dějinách USA byl odsouzen v roce 2009. Vinnými v této kauze soudy uznaly 15 lidí, poslední si verdikt vyslechl v roce 2015. Klienti, kteří z „rozjetého vlaku“ nestačili vystoupit včas, přišli podle soudu až o 65 miliard dolarů (asi 1,3 bilionu korun). Několik jich kvůli Madoffovým podvodům spáchalo sebevraždu. Dobrovolně ze světa odešel i jeden z jeho synů – Mark, který spolu s bratrem Andrewem na otcovy podvodné obchody upozornil.

Nečinnost regulátora

Madoff, který jednu dobu působil i jako předseda správní rady společnosti Nasdaq Stock Market, se neblaze „proslavil“ firmou Bernard L. Madoff Investment Securities (od roku 1960). Ta fungovala na základě takzvaného Ponziho schématu, na stejném principu jsou založeny i pyramidové hry. Investoři v těchto systémech svěřují fondu peníze pod příslibem vysokého zhodnocení prostředků. Provozovatel fondu ale peníze dál neinvestuje a prvním klientům vyplácí výnosy z prostředků těch, kteří do systému vstoupili až později.

Bez pokračujícího přílivu nových vkladatelů nebo pod tlakem hromadných žádostí investorů o vrácení peněz se ale systém zhroutí. V případě Madoffa, který své klienty lákal na výnosy ve výši až 15 procent, se tak stalo v prosinci 2008 poté, co investoři požádali o výběr sedmi miliard dolarů. Svoji roli v kauze sehrála i nečinnost Komise pro cenné papíry a burzy, která přes opakovaná upozornění už od 90. let na Madoffových aktivitách nic podezřelého neshledávala.

Banky možná věděly

Ve vězení Madoff poskytl několik rozhovorů, ve kterých svou rodinu hájil a také tvrdil, že velké instituce o jeho podvodech „musely vědět“. Podezření zesílilo poté, co například banka JPMorgan Chase se v roce 2014 dohodla s americkými úřady, že kvůli své pasivní roli v Madoffových podvodech zaplatí státu přes dvě miliardy dolarů (více než 40 miliard korun), přizná své pochybení v ochraně před praním špinavých peněz a díky tomu se vyhne trestnímu stíhání.

Madoff byl za mřížemi „celebritou“, někteří z vězňů jej údajně požádali o finanční poradenství. V roce 2010 agentura Reuters uvedla, že někdejší finančník se ve vězení spřátelil s Carminem Persicem, členem jedné z původních pěti rodin sicilské mafie Cosa Nostra v New Yorku. Persico si v Butneru odpykává rovněž doživotí, a to za vraždy a další těžké zločiny.

Bernard Lawrence „Bernie“ Madoff se narodil 29. dubna 1938 v New Yorku. V roce 1960 vystudoval politické vědy na Hofstrově univerzitě a poté začal podnikat s kapitálem pouhých pět tisíc dolarů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Ukrajinští uprchlíci Česku platí víc, než dostávají. Prospívají i ekonomice

Podle údajů ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV) příjmy z odvodů a daní ukrajinských uprchlíků převýšily státní výdaje na podporu poprvé ve třetím čtvrtletí roku 2023. Podle hlavního ekonoma investiční skupiny Natland Petra Bartoně se tato bilance bude nadále zvyšovat ve prospěch příjmů státního rozpočtu. Zároveň zdůraznil, že Ukrajinci české ekonomice prospívají ještě více svou spotřebou.
včera v 12:24

„Do it baby, do it now,“ hecuje Nerudová Evropu. David varuje před plýtváním

Evropská unie se potřebuje zapojit do mezinárodní soutěže na poli umělé inteligence (AI), shodli se europoslankyně Danuše Nerudová (STAN) a europoslanec Ivan David (SPD) ve čtvrtečních Událostech, komentářích. Nerudová vyzvala, aby EU budovala konkurenceschopnost a vytvořila vhodné podmínky pro technologické firmy. David varoval, že se nemusí podařit dohnat Čínu a Spojené státy americké, které ve vývoji AI vedou.
včera v 07:43

S rozvojem AI roste poptávka po zdrojích

Umělá inteligence přináší lidstvu největší změnu od průmyslové revoluce, zároveň ale klade enormní nároky na spotřebu elektřiny a vody. Královská technická akademie proto vyzvala britskou vládu, aby od technologických firem povinně vyžadovala údaje o jejich energetické a vodní spotřebě. Jinak podle odborníků hrozí soupeření o tyto zdroje. Dosavadní rychlý rozvoj AI a jeho vysokou energetickou náročnost navíc nebude možné pokrývat výhradně z udržitelných zdrojů. Na tento problém upozornil i summit o AI v Paříži, kde zaznělo varování, že současný vývoj není dlouhodobě udržitelný.
13. 2. 2025

Trump podepsal memorandum k zavedení recipročních cel

Americký prezident Donald Trump ve čtvrtek podepsal memorandum o zavedení recipročních cel. Nová cla však nevstoupí v platnost okamžitě, Trumpova administrativa má nyní za úkol připravit příslušné návrhy pro jednotlivé země.
13. 2. 2025Aktualizováno13. 2. 2025

Válku s USA v celních sazbách nikdo nechce, shodli se Jurečka a Juchelka

Hlavní reakcí Evropské unie po oznámení cel na ocel a hliník ze strany nové americké vlády prezidenta Donalda Trumpa by měla být snaha jednat, shodli se v Událostech, komentářích ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) a místopředseda Poslanecké sněmovny Aleš Juchelka (ANO). Jurečka míní, že by EU mohla snížit některá vlastní cla na zboží z USA, aby protistraně vyšla vstříc. Juchelka má za to, že EU měla jednání s USA o obchodních vztazích zahájit dříve a že je již „malinko pozdě“.
12. 2. 2025

Reakce EU na americká cla by neměla být „přepálená“, míní ekonom Mertlík

„Pokud by 25 procent platilo, tak to pro Evropu není žádná katastrofa. Samozřejmě vývozce hliníku a oceli to omezí. Na druhou stranu obě komodity, zejména hliník, se často do Evropské unie musí dovážet, takže z hlediska celkové obchodní bilance to takový dopad mít nebude,“ řekl v Interview ČT24 bývalý ministr financí a ekonom působící na Unicorn Vysoké škole Pavel Mertlík o clech na ocel a hliník, která ohlásil americký prezident Donald Trump.
11. 2. 2025

Trump zavádí clo na dovoz oceli a hliníku do USA. Unie chystá reakci

Americký prezident Donald Trump oznámil zavedení pětadvacetiprocentního cla na dovoz oceli a hliníku do USA, a to bez výjimek. Později však připustil, že zváží výjimku pro Austrálii. Opatření podle americké administrativy podpoří produkci oceli a hliníku v USA. Pozorovatelé však varují, že se zvyšuje riziko širšího obchodního konfliktu. Šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová uvedla, že Evropská unie neponechá tento americký krok bez odpovědi, mělo by se o ní jednat ve středu.
11. 2. 2025Aktualizováno11. 2. 2025

Nová cla by dle expertů výrobu oceli v Česku ohrozit neměla, ovlivní ale evropský trh

Cla na dovoz hliníku a oceli do Spojených států, jejichž zavedení oznámil americký prezident Donald Trump, mohou ovlivnit i Česko. Jejich přímý dopad by ale podle Svazu průmyslu a dopravy (SP) měl být nižší než v roce 2018, kdy tehdejší Trumpova administrativa uvalila cla na ocel a hliník. Podle ministra průmyslu a obchodu Lukáše Vlčka (STAN) zatím nelze dopady amerických cel na český průmysl přesně vyhodnotit. Podle ekonomů nebudou mít pro Česko zásadní makroekonomické důsledky, varují ale před budoucími dopady.
11. 2. 2025Aktualizováno11. 2. 2025
Načítání...