Juncker podává Řecku pomocnou ruku. Merkelová ale o ničem neví

Atény – Řecký premiér Alexis Tsipras zvažuje návrh na řešení řecké dluhové krize, který na poslední chvíli předložil šéf Evropské komise Jean-Claude Juncker, informoval řecký list Kathimerini. Juncker podle informací zdrojů vyžaduje, aby Tsipras zaslal písemný souhlas s podmínkami věřitelů. Pak by se konalo mimořádné zasedání ministrů financí eurozóny, na kterém by se dohodlo uvolnění zbylých peněz ze záchranného programu pro Řecko, které není schopné zaplatit dnešní splátku Mezinárodnímu měnovému fondu. Německá kancléřka Angela Merkelová ale řekla, že o žádné nové Junckerově nabídce nic neví.

Podle agentury DPA se očekává, že k novému návrhu se odpoledne vyjádří mluvčí řecké vlády. Dosavadní informace z médií však signalizují, že se Tsipras k návrhu staví negativně. „V posledních hodinách nastal velký posun směrem k novému návrhu,“ řekl nicméně agentuře Reuters nejmenovaný řecký činitel. 

„Podle určitých indicií z Řecka se zdá, že Tsipras za sebou nemá jednotnou vládu, to znamená, že i ta podpora v jeho prospěch se do jisté míry fragmentuje a možná, že nastává vhodný okamžik pro to, omlouvám se za ten výraz, vrazit klín – využít té situace a přimět řeckou vládu a především premiéra k rozumu,“ uvedl český europoslanec Pavel Telička (nestr. za ANO). 

Merkelová: O novém návrhu nic nevím

Německá kancléřka Merkelová všechny naděje na dohodu na poslední chvíli v podstatě shodila ze stolu, když řekla, že o žádné nové nabídce neví. „Tento večer přesně o půlnoci středoevropského času záchranný program (eurozóny pro Řecko) vyprší. A já si nejsem vědoma žádného reálného náznaku čehokoli jiného,“ uvedla Merkelová na tiskové konferenci při návštěvě kosovského premiéra. „Je ale jasné, že i po půlnoci zůstanou otevřeny komunikační kanály…, takže dveře budou dál otevřené k jednání,“ dodala.

Řecko nemá na splátku MMF peníze

Podle zdroje agentury Reuters přímo z aténské vlády Řecko neuhradí Mezinárodnímu měnovému fondu (MMF) splátku 1,6 miliardy eur (44 miliard korun), která byla splatná právě dnes. Informaci posléze potvrdil i německý ministr financí Wolfgang Schäuble a dnes také samotný řecký ministr financí Janis Varufakis. Šéfka MMF Christine Lagardeová už dříve tento měsíc uvedla, že pokud Řecko peníze nezaplatí, bude to znamenat platební neschopnost země.

  • Pokud Řecko splátku skutečně neuhradí, hodlá podle agentury Reuters šéfka fondu Christine Lagardeová okamžitě po skončení úředních hodin ve Washingtonu informovat Výkonnou radu MMF, že Atény jsou v prodlení s platbou. Řecko by se tak mohlo stát první vyspělou ekonomikou, která včas nesplatí půjčku od MMF. Zařadilo by se tím k zemím, jako je Zimbabwe, Súdán či Kuba.

„Řecko oznámilo, že MMF nezaplatí. Tím odpadají jakékoli budoucí platby prostřednictvím MMF,“ řekl Schäuble v pondělí večer v pořadu německé televize ARD Brennpunkt. Atény již 5. června neuhradily MMF splátku 300 milionů eur. Místo toho se v rámci výjimečně používaného pravidla fondu rozhodly sloučit všechny červnové splátky do jedné a zaplatit až na konci měsíce. 

Francouzský ministr financí Michel Sapin uvedl, že Řecko má i nadále své místo v eurozóně. Případný odchod Řecka z eurozóny by ale podle něj pro zbytek Evropy neznamenal žádné drama.

"Za tu krizi nemůže národ, protože do té krize nás dostali politici. To, co se píše třeba i u vás, není pravdou. To není o tom, že Řekové tančí, zpívají a nepracují. My jsme dokonce podle evropských průzkumů na třetím místě, co se týče pracovitosti," říká režisér Georgis Agatonikiadis s tím, že je potřeba rozlišovat mezi obyčejnými Řeky a politiky a lidmi na ně napojenými.

Banky jsou zavřené, bankomaty ale fungují

Vláda premiéra Alexise Tsiprase v neděli rozhodla, že až do pondělí 6. července zůstanou v celé zemi zavřené všechny banky. Omezené jsou i výběry hotovosti z bankomatů, a to na 60 eur denně. Kvůli penzistům, kteří si nemohou vybrat důchody prostřednictvím karet, se ve středu otevře zhruba tisíc bankovních poboček. Otevření poboček oznámilo přímo řecké ministerstvo financí. Důchodci si tento týden budou moci vybrat maximálně 120 eur (zhruba 3300 korun) na osobu. Pro ostatní účely by měly banky zůstat zavřené minimálně do pondělí, napsala agentura Reuters.

Převody peněz mezi účty řeckých bank by měly fungovat jako obvykle. Je však zakázán přesun peněz mimo Řecko – takové převody musí schválit komise ministerstva financí. Posuzovat je bude jednotlivě, za důležité transakce považuje takové, které jsou „nutné pro ochranu veřejného nebo sociální zájmu“, třeba platby za léky nebo zdravotnický materiál.

Bez omezení by měly fungovat platební karty zahraničních turistů. Nicméně i tak jim cestovní kanceláře doporučují vybrat na dovolenou hotovost už doma, protože některé řecké bankomaty jsou kvůli náporu lidí prázdné.

Řecká dluhová krize
Zdroj: ČT24/Bloombeerg.org / IMF / Seeking Alpha

Vláda přistoupila k uzavření bank poté, co zatím poslední jednání s věřiteli skončilo opět neúspěchem. Strany se nedohodly na podobě reforem, které Evropská komise, Mezinárodní měnový fond a Evropská centrální banka žádaly výměnou za poskytnutí poslední části finanční pomoci ve výši 7,2 miliardy eur.

„Když jsem si podrobně pročítal návrh věřitelů, tak to jsou opravdu standardní podmínky ekonomického programu pro zemi, která má určité problémy. Myslím si, že v drtivé většině, možná až s výjimkou docela velkého nátlaku na rychlé dokončení privatizace, jsou to věci, které jsou naprosto smysluplné,“ dodává český europoslanec Luděk Niedermayer (nestr. za TOP 09).

Premiér Tsipras se o víkendu nečekaně rozhodl uspořádat 5. července referendum, v němž mají občané hlasovat o přijetí návrhů mezinárodních věřitelů. Je však otázkou, o čem budou voliči rozhodovat, když tou dobou už bude záchranný program podle všeho ukončen, protože ten vyprší stejně jako splátka MMF rovněž do konce června, tedy do úterka. „Je víc než zřejmé, že euroskupině jde o vydírání řeckého lidu a obstrukci v hladkém demokratickém procesu referenda,“ prohlásil Tsipras. 

Trh se už zajímá o další splátku

Poté, co se potvrdilo, že Řecko splátku MMF nezaplatí, začala se pozornost trhů obracet k další platbě, která Řecko čeká v červenci. Do 20. července má zadlužená země uhradit 3,49 miliardy eur ve prospěch unijních institucí v čele s Evropskou centrální bankou (ECB). Prodlení v tomto případě by mohlo mít horší důsledky - znamenalo by to totiž zmrazení nouzového financování ELA, na kterém závisejí řecké banky.

Evropské akcie od včerejška klesají právě kvůli obavám ohledně řecké dluhové krize. Panevropský index FTSEurofirst 300 krátce po začátku dnešního obchodování ztrácel asi půl procenta, už v pondělí se přitom propadl téměř o tři procenta. Oslabuje také euro, které nicméně zůstává nad pondělním čtyřtýdenním minimem vůči dolaru. Asijské akciové trhy převážně zpevnily, a smazaly tak část pondělních ztrát způsobených eskalací řecké dluhové krize.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Analytici se ohlížejí za rokem Trumpa v úřadu

Americký prezident Donald Trump se přesně před rokem vrátil do Bílého domu. Sliboval ekonomický růst, tvrdou protiimigrační politiku, cla, zeštíhlení federální vlády nebo rychlý konec ruské invaze na Ukrajinu. Za prvním rokem druhého Trumpova mandátu se postupně ohlížejí analytici a redaktoři ČT.
13:28Aktualizovánopřed 20 mminutami

Ministerstvo financí zlepšilo letošní výhled ekonomiky

Ministerstvo financí zlepšilo letošní výhled české ekonomiky. Hrubý domácí produkt (HDP) podle zveřejněné predikce vzroste o 2,4 procenta, v listopadu ministerstvo čekalo růst 2,2 procenta. Průměrná inflace za letošní rok by měla dosáhnout 2,1 procenta, proti předchozí predikci je odhad nižší o 0,2 procentního bodu.
včeraAktualizovánovčera v 13:06

Služby trápí nedostatek pracovníků, shodli se hosté Událostí, komentářů z ekonomiky

Zdražování služeb v Česku zůstává nad průměrem celkové inflace a podobný vývoj experti očekávají i v letošním roce. O inflaci ve službách, jejím dopadu na podnikání a budoucím vývoji v Událostech, komentářích z ekonomiky debatovali hlavní ekonom České bankovní asociace Jaromír Šindel, viceprezident Svazu prodejců a opravářů motorových vozů Jiří Tůma a majitel kadeřnictví a člen Asociace kosmetických a kadeřnických oborů Tomáš Arsov. Debatou provázela Vanda Kofroňová.
včera v 06:29

Čína hlásí růst ekonomiky o pět procent

Čínská ekonomika v loňském roce vzrostla o pět procent, oznámil podle zpravodajských agentur čínský statistický úřad. Údaj je tak podle agentury Reuters v souladu s vládním cílem. V posledním čtvrtletí loňského roku čínské hospodářství vykázalo meziroční růst o 4,5 procent. Údaje jsou mírně nad očekávání analytiků.
včeraAktualizovánovčera v 03:24

Evropská unie podle FT zvažuje cla za 93 miliard eur v odvetě za Trumpovy hrozby

Evropská unie zvažuje, že zavede na zboží ze Spojených států dovozní cla v hodnotě 93 miliard eur (2,3 bilionu korun). Mohla by také omezit přístup amerických společností na unijní trh. Uvádějí to zdroje britského deníku Financial Times (FT). Tímto plánem by Unie mohla reagovat na tarify, kterými hrozí americký prezident Donald Trump těm ze spojenců v NATO, kteří se staví proti jeho kampani za získání Grónska.
18. 1. 2026Aktualizováno18. 1. 2026

Kvůli silným mrazům byla na začátku týdne rekordní spotřeba elektřiny

Domácnosti i firmy mají na svědomí vysokou spotřebu elektřiny a plynu. V mrazivých dnech se totiž výrazně zvyšuje energetická náročnost vytápění budov. Na začátku týdne padl dokonce rekord zatížení české elektrizační soustavy. Většinu spotřeby v dané chvíli pokrývaly tepelné, jaderné a plynové elektrárny.
18. 1. 2026

Vláda zahájí přípravné kroky k zestátnění ČEZu, řekl Havlíček

Vláda dál počítá s výkupem akcií ČEZu, proces bude trvat rok a půl až dva. V rozhovoru pro Týden v politice to uvedl první vicepremiér Karel Havlíček (ANO). Přesný postup ministr průmyslu a obchodu nekomentoval – s ohledem na to, že jde o cenotvorné informace. Přípravné kroky by ale podle něj mohly začít v následujících měsících.
18. 1. 2026

Brusel chce kritickou infrastrukturu bez čínské stopy, píše FT

Evropská komise (EK) plánuje postupné vyloučení čínských technologií z kritické infrastruktury v Evropské unii. Dotknout by se to mělo například telekomunikačních sítí, solární energetiky či bezpečnostních skenerů. Informoval o tom deník Financial Times (FT) s odvoláním na zdroje z Komise.
17. 1. 2026
Načítání...