Juncker podává Řecku pomocnou ruku. Merkelová ale o ničem neví

Atény – Řecký premiér Alexis Tsipras zvažuje návrh na řešení řecké dluhové krize, který na poslední chvíli předložil šéf Evropské komise Jean-Claude Juncker, informoval řecký list Kathimerini. Juncker podle informací zdrojů vyžaduje, aby Tsipras zaslal písemný souhlas s podmínkami věřitelů. Pak by se konalo mimořádné zasedání ministrů financí eurozóny, na kterém by se dohodlo uvolnění zbylých peněz ze záchranného programu pro Řecko, které není schopné zaplatit dnešní splátku Mezinárodnímu měnovému fondu. Německá kancléřka Angela Merkelová ale řekla, že o žádné nové Junckerově nabídce nic neví.

Podle agentury DPA se očekává, že k novému návrhu se odpoledne vyjádří mluvčí řecké vlády. Dosavadní informace z médií však signalizují, že se Tsipras k návrhu staví negativně. „V posledních hodinách nastal velký posun směrem k novému návrhu,“ řekl nicméně agentuře Reuters nejmenovaný řecký činitel. 

„Podle určitých indicií z Řecka se zdá, že Tsipras za sebou nemá jednotnou vládu, to znamená, že i ta podpora v jeho prospěch se do jisté míry fragmentuje a možná, že nastává vhodný okamžik pro to, omlouvám se za ten výraz, vrazit klín – využít té situace a přimět řeckou vládu a především premiéra k rozumu,“ uvedl český europoslanec Pavel Telička (nestr. za ANO). 

Merkelová: O novém návrhu nic nevím

Německá kancléřka Merkelová všechny naděje na dohodu na poslední chvíli v podstatě shodila ze stolu, když řekla, že o žádné nové nabídce neví. „Tento večer přesně o půlnoci středoevropského času záchranný program (eurozóny pro Řecko) vyprší. A já si nejsem vědoma žádného reálného náznaku čehokoli jiného,“ uvedla Merkelová na tiskové konferenci při návštěvě kosovského premiéra. „Je ale jasné, že i po půlnoci zůstanou otevřeny komunikační kanály…, takže dveře budou dál otevřené k jednání,“ dodala.

Řecko nemá na splátku MMF peníze

Podle zdroje agentury Reuters přímo z aténské vlády Řecko neuhradí Mezinárodnímu měnovému fondu (MMF) splátku 1,6 miliardy eur (44 miliard korun), která byla splatná právě dnes. Informaci posléze potvrdil i německý ministr financí Wolfgang Schäuble a dnes také samotný řecký ministr financí Janis Varufakis. Šéfka MMF Christine Lagardeová už dříve tento měsíc uvedla, že pokud Řecko peníze nezaplatí, bude to znamenat platební neschopnost země.

  • Pokud Řecko splátku skutečně neuhradí, hodlá podle agentury Reuters šéfka fondu Christine Lagardeová okamžitě po skončení úředních hodin ve Washingtonu informovat Výkonnou radu MMF, že Atény jsou v prodlení s platbou. Řecko by se tak mohlo stát první vyspělou ekonomikou, která včas nesplatí půjčku od MMF. Zařadilo by se tím k zemím, jako je Zimbabwe, Súdán či Kuba.

„Řecko oznámilo, že MMF nezaplatí. Tím odpadají jakékoli budoucí platby prostřednictvím MMF,“ řekl Schäuble v pondělí večer v pořadu německé televize ARD Brennpunkt. Atény již 5. června neuhradily MMF splátku 300 milionů eur. Místo toho se v rámci výjimečně používaného pravidla fondu rozhodly sloučit všechny červnové splátky do jedné a zaplatit až na konci měsíce. 

Francouzský ministr financí Michel Sapin uvedl, že Řecko má i nadále své místo v eurozóně. Případný odchod Řecka z eurozóny by ale podle něj pro zbytek Evropy neznamenal žádné drama.

"Za tu krizi nemůže národ, protože do té krize nás dostali politici. To, co se píše třeba i u vás, není pravdou. To není o tom, že Řekové tančí, zpívají a nepracují. My jsme dokonce podle evropských průzkumů na třetím místě, co se týče pracovitosti," říká režisér Georgis Agatonikiadis s tím, že je potřeba rozlišovat mezi obyčejnými Řeky a politiky a lidmi na ně napojenými.

Banky jsou zavřené, bankomaty ale fungují

Vláda premiéra Alexise Tsiprase v neděli rozhodla, že až do pondělí 6. července zůstanou v celé zemi zavřené všechny banky. Omezené jsou i výběry hotovosti z bankomatů, a to na 60 eur denně. Kvůli penzistům, kteří si nemohou vybrat důchody prostřednictvím karet, se ve středu otevře zhruba tisíc bankovních poboček. Otevření poboček oznámilo přímo řecké ministerstvo financí. Důchodci si tento týden budou moci vybrat maximálně 120 eur (zhruba 3300 korun) na osobu. Pro ostatní účely by měly banky zůstat zavřené minimálně do pondělí, napsala agentura Reuters.

Převody peněz mezi účty řeckých bank by měly fungovat jako obvykle. Je však zakázán přesun peněz mimo Řecko – takové převody musí schválit komise ministerstva financí. Posuzovat je bude jednotlivě, za důležité transakce považuje takové, které jsou „nutné pro ochranu veřejného nebo sociální zájmu“, třeba platby za léky nebo zdravotnický materiál.

Bez omezení by měly fungovat platební karty zahraničních turistů. Nicméně i tak jim cestovní kanceláře doporučují vybrat na dovolenou hotovost už doma, protože některé řecké bankomaty jsou kvůli náporu lidí prázdné.

Řecká dluhová krize
Zdroj: ČT24/Bloombeerg.org / IMF / Seeking Alpha

Vláda přistoupila k uzavření bank poté, co zatím poslední jednání s věřiteli skončilo opět neúspěchem. Strany se nedohodly na podobě reforem, které Evropská komise, Mezinárodní měnový fond a Evropská centrální banka žádaly výměnou za poskytnutí poslední části finanční pomoci ve výši 7,2 miliardy eur.

„Když jsem si podrobně pročítal návrh věřitelů, tak to jsou opravdu standardní podmínky ekonomického programu pro zemi, která má určité problémy. Myslím si, že v drtivé většině, možná až s výjimkou docela velkého nátlaku na rychlé dokončení privatizace, jsou to věci, které jsou naprosto smysluplné,“ dodává český europoslanec Luděk Niedermayer (nestr. za TOP 09).

Premiér Tsipras se o víkendu nečekaně rozhodl uspořádat 5. července referendum, v němž mají občané hlasovat o přijetí návrhů mezinárodních věřitelů. Je však otázkou, o čem budou voliči rozhodovat, když tou dobou už bude záchranný program podle všeho ukončen, protože ten vyprší stejně jako splátka MMF rovněž do konce června, tedy do úterka. „Je víc než zřejmé, že euroskupině jde o vydírání řeckého lidu a obstrukci v hladkém demokratickém procesu referenda,“ prohlásil Tsipras. 

Trh se už zajímá o další splátku

Poté, co se potvrdilo, že Řecko splátku MMF nezaplatí, začala se pozornost trhů obracet k další platbě, která Řecko čeká v červenci. Do 20. července má zadlužená země uhradit 3,49 miliardy eur ve prospěch unijních institucí v čele s Evropskou centrální bankou (ECB). Prodlení v tomto případě by mohlo mít horší důsledky - znamenalo by to totiž zmrazení nouzového financování ELA, na kterém závisejí řecké banky.

Evropské akcie od včerejška klesají právě kvůli obavám ohledně řecké dluhové krize. Panevropský index FTSEurofirst 300 krátce po začátku dnešního obchodování ztrácel asi půl procenta, už v pondělí se přitom propadl téměř o tři procenta. Oslabuje také euro, které nicméně zůstává nad pondělním čtyřtýdenním minimem vůči dolaru. Asijské akciové trhy převážně zpevnily, a smazaly tak část pondělních ztrát způsobených eskalací řecké dluhové krize.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Ceny ropy prudce rostly. Po skončení obchodování ale začaly výrazně klesat

Ceny ropy zahájily nový týden prudkým růstem a dostaly se až na nejvyšší hodnotu od poloviny roku 2022. Posléze část zisků smazaly a vrátily se pod tuto hranici. Po skončení obchodování začala ropa dokonce výrazně oslabovat. Někteří významní producenti omezili dodávky a trh ovládly obavy z dlouhodobého přerušení dodávek kvůli eskalaci války USA a Izraele s Íránem. Energetické trhy jsou obzvláště nervózní, protože krize se odehrává v okolí Hormuzského průlivu, kterým normálně prochází zhruba pětina světových dodávek ropy. Kvůli konfliktu na Blízkém východě prudce roste také cena plynu.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Orbán požádal Komisi o pozastavení sankcí na ruské energie

Maďarský premiér Viktor Orbán požádal předsedkyni Evropské komise Ursulu von der Leyenovou, aby pozastavila všechny sankce týkající se ruských energetických surovin. Je to podle něj nutné pro zastavení zdražování ropy v Maďarsku, napsala agentura Reuters. V dopise předsedovi Evropské rady Antóniu Costovi Orbán hovoří o dočasném pozastavení veškerých sankcí na dovoz ruských energií do EU. Budapešť se v pondělí také rozhodla, že pro maďarská auta u paliv zavede cenové stropy.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Důchodový věk se na 65 letech zastropuje později, řekl Juchelka

Důchodový věk se na 65 letech nezastropuje od příštího roku, ale až v další vlně penzijních změn společně s úpravou důchodů náročných profesí, oznámil ministr práce Aleš Juchelka (ANO). Vláda na pondělním jednání schválila návrh na ukončení penzijního spoření bez sankcí pro důchodce. Odvolala ředitele Digitální informační agentury Petra Kuchaře, kterého nahradí Bohdan Urban. Kabinet také odmítl opoziční návrh zákazu mobilů ve školách.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Nezaměstnanost v únoru mírně vzrostla, přibylo volných míst

Nezaměstnanost v Česku v únoru meziměsíčně vzrostla o desetinu procentního bodu na 5,2 procenta. Za zvýšením byl každoroční sezonní nárůst před příchodem jara, informoval v pondělí Úřad práce. Práci si prostřednictvím pracovních úřadů hledalo 381 705 lidí, asi o 3160 více než v lednu. Volných míst přibylo zhruba o 3270 na 89 705.
včeraAktualizovánopřed 18 hhodinami

Před rokem začala bitcoinová kauza

Uplynul rok od chvíle, kdy ministerstvo spravedlnosti přijalo bitcoiny coby dar od Tomáše Jiřikovského. Ten je teď ve vazbě. Vyšetřování a prověřování kauzy v mnoha větvích pokračuje. Případ dál promlouvá i do tuzemské politiky. Ministerstvo financí dokončuje audit počínání svých předchůdců, resort spravedlnosti chystá vznik nového kontrolního orgánu státních zástupců.
před 22 hhodinami

Vláda plánuje zvyšování důchodů i zastropování důchodového věku

Průměrný důchod by mohl příští rok vzrůst maximálně o 300 korun, jak vyplývá ze současných pravidel zákonné valorizace. České televizi to řekl ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka. Ten chce přitom prosadit zákon, podle kterého by se penze zvyšovaly rychleji než doteď. Místo třetiny růstu reálných mezd by stát do valorizace důchodů počítal jeho polovinu. Jenže v příštím roce se to – i podle Juchelky – ještě nepromítne. Důvodem je hlavně propad reálných mezd v covidových letech 2022 a 2023.
8. 3. 2026

VideoCestovní kanceláře ruší zájezdy na Blízký východ

Na Blízkém východě zůstává pořád několik tisíc Čechů. V systému DROZD je jich teď registrováno 3750. Ne všichni ale mají zájem o repatriaci domů. Větší část klientů cestovních kanceláří se už ovšem vrátila. Nové zájezdy do oblasti jsou většinou na další dva týdny zrušeny. Kompenzace chtějí ale i ti, kteří se z dovolené museli vrátit předčasně. Události posledních dní mají také výrazný dopad na ceny letenek z Blízkého východu a z Asie. Ti, kterým byly zrušeny lety, si tak mohou za cestu výrazně připlatit.
8. 3. 2026

Paliva v Česku dál zdražují, cena nafty stoupla od středy o tři koruny za litr

Konflikt na Blízkém východě dál tlačí nahoru ceny paliv, od středy vystoupaly ceny pohonných hmot v Česku o další koruny. Nafta se v sobotu prodávala za průměrných 38,01 koruny za litr, což je o tři koruny více než ve středu. Cena nejprodávanějšího benzinu Natural 95 se od středy do soboty zvýšila v průměru o 1,24 koruny na 35,92 koruny za litr. Vyplývá to z údajů společnosti CCS, která ceny sleduje.
8. 3. 2026
Načítání...