Stát zřejmě vypíše dva tendry na výběr elektronického mýta na silnicích. První soutěž se bude týkat provozu stávajícího systému poté, co na konci příštího roku vyprší kontrakt s firmou Kapsch. Následně druhá soutěž pak má být na rozšíření zpoplatnění na silnice první třídy, pokud na tom bude politická shoda. Po jednání řídicího výboru k mýtu to řekl ministr dopravy Dan Ťok (za ANO) s tím, že stále jde o pracovní verzi návrhu.
Stát chce tímto krokem zamezit zmařené investici do mikrovlnného systému, která přesahuje sedm miliard korun. Bude se zřejmě také muset řídit dodatkem ke smlouvě s Kapsch. Podle něho má firma ještě vybudovat nové mýtné brány na zhruba 250 kilometrů nových dálnic, které do konce roku 2017 dostanou stavební povolení.
- „Dodatek je bohužel platný, Kapsch má právo stavět mýtné brány na všech nových úsecích, které získají stavební povolení do konce roku 2017, což jinými slovy znamená zřejmě možnost stavět brány až do roku 2022,“ říká ministr dopravy Dan Ťok.
Ministr ještě doplnil, že mýtné zařízení má v současnosti účetní hodnotu ve výši 6,5 miliardy korun. „A my máme dopis od Kapsche, ve kterém říká, že podle duchu smlouvy zařízení modernizoval, takže bude schopné bez větších investic provozu do konce roku 2020,“ doplnil Ťok.
Nový provozovatel by dalších zhruba pět let od vypršení stávající smlouvy s následnou dvouletou opcí provozoval dosavadní systém mikrovlnných mýtných bran. Zvolená doba by přitom měla umožnit hlásit se i jiným uchazečům vedle Kapsche. Během této doby by měl stát převzít centrální systém výběru mýta a případně přichystat další tendr na rozšíření zpoplatnění i na silnice prvních tříd.
Tendr na rozšíření výběru mýtného by měl být technologicky neutrální. Nebude tedy dopředu stanoveno, zda má dodavatel použít satelitní nebo mikrovlnnou technologii. Návrh dalšího postupu včetně základních parametrů zadávací dokumentace tendru má ministr předložit vládě v červenci. Tendr na pokračování mikrovlnného systému má proběhnout do konce příštího roku.
Mýtný systém na zhruba 1300 kilometrech dálnic, rychlostních silnic a části silnic 1. třídy provozuje Kapsch na základě desetiletého kontraktu. Úřad nyní s firmou jedná o součinnosti pro hladký přechod na nového provozovatele, pokud by tato společnost nezvítězila v chystané soutěži. Pro případ, že by současný provozovatel se státem nespolupracoval, počítá ministerstvo s vypsáním soutěže, která by nezohledňovala již vybudovanou infrastrukturu. Tím by ale byla znehodnocena investice, ze které více než šest miliard korun připadá na náklady na vybudování mýtných bran a zbylá miliarda na palubní jednotky.
Jak funguje český mýtný systém
- Mýtné bylo plošně zavedeno v roce 2007 a platí jej všichni řidiči vozidel s hmotností nad 12 tun na určitých úsecích českých dálnic, rychlostních silnic a některých silnic I. třídy.
- Od roku začátku roku 2010 musí platit mýtné také řidiči vozidel těžších než 3,5 tun, přičemž jde o celkovou hmotnost vozidla, nikoliv jízdní soupravy – tedy vozidla například s vlekem.
- Elektronické mýtné je vybíráno 265 mýtnými bránami na více než 1400 kilometrech českých dálnic, rychlostních silnic i silnic I. třídy.
- Systém dodala firma Kapsch, jehož smlouva vyprší na konci příštího roku. Poté zůstává systém majetkem státu. Nyní se připravuje tendr na nového dodavatele.
- V roce 2013 činil hrubý výnos z mýta zhruba 8,5 miliardy korun. V tomtéž roce se nejvíce na mýtných poplatcích vybralo ve Středočeském kraji. Přičemž letos je registrováno více jak tři čtvrtě milionu vozidel.
- Elektronické mýto je založeno na telematickém systému, který čidly umístěnými na tzv. mýtné bráně detekuje průjezd vozidla s palubní jednotkou, která obsahuje údaje o parametrech daného vozidla. Některé mýtné brány jsou pouze kontrolní.
- Hlavním cílem zavedení mýtného systému jsou větší finanční prostředky na údržbu a rozvoj dopravní infrastruktury v ČR. Dalším důvodem je také snížení počtu kamiónů a posílení železniční dopravy.
- Česká republika mýto nezatěžuje daní z přidané hodnoty.
