Babiš, Kalousek a jejich biopaliva: Oba mají i nemají pravdu

Daňové zvýhodnění biopaliv nebude ukončeno, rozhodla sněmovna. Za normálních okolností by se tím celá věc uzavřela, ale debata o biopalivech neprobíhá za běžných okolností. Ministr financí Andrej Babiš (ANO) je totiž zároveň majitelem Agrofertu, který produkuje biopaliva. Miroslav Kalousek z opoziční TOP 09 jej viní ze střetu zájmů. Babiš ale tvrdí, že z dotací nemá Agrofert ani korunu. Pravdu mají i nemají oba dva. Příběh má totiž pokračování: když je něco dotované, tudíž levnější, tak to lidé kupují, a když je zajištěný odbyt, je zajištěná i produkce.

Lhář, korupce, střet zájmů, potřeba alkoholtesteru – i taková slova padala kolem debaty o prodloužení, respektive ukončení daňového zvýhodnění biopaliv. Přes média proběhla přestřelka mezi Andrejem Babišem, ministrem financí, šéfem hnutí ANO a majitelem Agrofertu v jedné osobě, a Miroslavem Kalouskem, 1. místopředsedou opoziční TOP 09 a bývalým ministrem financí, který v roce 2009 toto daňové zvýhodnění na biopaliva prosadil.

Kalousek: Koalice se usvědčila ze lži, podvodu a korupce

„Na vlastní oči a uši jste se mohli přesvědčit, jak se koalice, zejména hnutí ANO, sama usvědčila ze lži, podvodu a korupce. Několik týdnů diskutujeme otázku biopaliv, kde hnutí ANO ústy svých nejvyšších představitelů říká, že chce ukončit daňovou podporu čistých biopaliv,“ zareagoval na hlasování ve sněmovně Kalousek. „V okamžiku, kdy má hnutí ANO a jeho koaliční partneři volit mezi slibem, který před veřejností přednesli, a mezi pěti miliardami z veřejných prostředků pro prvního místopředsedu vlády a ministra financí, tak se rozhodli pro těch pět miliard pro prvního místopředsedu vlády a ministra financí,“ dodal.

A jak se Kalousek dopracoval k číslu 5 miliard? Vychází z dat, že daňová podpora biopaliv vyjde za pět let celkově na 9 miliard korun. A vzhledem k tomu, že Agrofert ovládá 60 procent trhu, připadlo by na něj z této částky zhruba oněch 5 miliard.

Babiš: Z dotací na biopaliva má výrobce biopaliv NULU

Babiš ale tvrdí, že jeho podnik nemá z podpory ani korunu. „Výrobce nedostává žádnou dotaci, dostávají to přepravci, dostávají to občané, kteří tankují na čerpacích stanicích. Je to absurdní debata a znovu opakuji, že jako výrobce biopaliv nemám žádnou dotaci – ani korunu. Nula,“ tvrdí Babiš a v tomto má pravdu. Zvýhodnění biopaliv totiž neznamená, že stát pošle dotace výrobci, ale že na vysokoobjemová paliva sníží spotřební daň. Lidé je tak mohou čerpat za výrazně nižší cenu.

Pokračování příběhu: Levnější zboží jde na odbyt, což zajišťuje produkci

To je ale pouze první část celého příběhu o biopalivech. Ministr financí a majitel Agrofertu zapomíná dopovědět i ten zbytek. Když je něco levné (třeba kvůli daňové úlevě), tak to lidé kupují, a když je zajištěný odbyt, je zajištěná i produkce. Takže Babiš má pravdu, že ve finále ušetří ti, kdo biopaliva natankují. Ale firmy, které je vyrábějí, včetně Agrofertu, na tom také vydělají nemalé peníze. Nakupovali by totiž lidé biopaliva, i kdyby na ně byla uvalena plná spotřební daň? „Pokud se toto daňové zvýhodnění zruší, tak bude stejná sazba jako u automobilového benzinu. A pokud bude výchozí surovina, to znamená bioetanol, dražší, ať už z důvodu, že se zastaví podpora, nebo například kvůli neúrodě, tak se může stát, že biopaliva budou méně konkurenceschopná vůči klasickým fosilním palivům,“ uvedl Václav Loula z České asociace petrolejářského průmyslu a obchodu.

Agrofert tedy nedostane fyzicky oněch 5 miliard, jak by se dalo usuzovat z Kalouskových slov. Ale že by na daňovém zvýhodnění biopaliv Babišův podnik neprofitoval, není pravda. Otázkou zůstává, jak moc.

Za biopaliva se platí a platit stále bude nižší spotřební daň

Vše začalo v únoru, kdy vláda odsouhlasila novelu o spotřebních daních, která toto zvýhodnění prodlužuje. Původně se totiž počítalo s ukončením k 30. červnu tohoto roku. Jakmile ale vláda tuto novelu odsouhlasila, přišla opozice s obviněním Andreje Babiše ze střetu zájmů. Problém je totiž v tom, že firma Preol, která je největším producentem biopaliv u nás, spadá pod Agrofert.

Z novely o spotřebních daních vyplývá, že například směs motorové nafty s minimálně 30procentním podílem metylesterů řepkového oleje bude zdaněna spotřební daní 8415 Kč na 1000 litrů. Standardní sazba spotřební daně u motorové nafty činí 10 950 Kč na 1000 litrů. Rostlinné oleje určené k pohonu motorů, které splňují kritéria udržitelnosti biopaliv, budou zdaněny podle návrhu sníženou sazbou 1180 Kč na 1000 litrů.

U etanolového paliva E85 bude možné uplatňovat nárok na vrácení daně 12 600 Kč na 1000 litrů z objemu lihu obsaženého ve směsi. Dosud bylo možné uplatnit nárok 11 310 Kč na 1000 litrů. Bioplyn (v kapalném nebo plynném stavu) určený k pohonu motorů bude i nadále zcela osvobozen od spotřební daně.

„Jediným důsledkem je 5 miliard veřejné podpory z daní nás všech pro Andreje Babiše podle zákona, který si on sám napsal a vláda mu ho bez protestů schválila,“ uvedl tehdy Kalousek. Šéf státní kasy na to začátkem dubna zareagoval tím, že ve sněmovně pro další podporu biopaliv ruku nezvedne. „Samozřejmě že jsem ve střetu zájmů. To všichni věděli. Já jsem ve střetu zájmů, už když ráno otevřu oči… Já budu hlasovat proti tomuto zákonu. Mně je úplně jedno, jestli ho sněmovna přijme, nebo ne,“ řekl.

A na začátku května pak přišla další kapitola příběhu o biopalivech. Vládní ANO prostřednictvím svého poslance Karla Raise samo podalo návrh na ukončení daňové podpory biopaliv. „Souhlasím s ukončením daňové podpory biopaliv, protože už nechci poslouchat Kalouskovy lži a demagogii. Stát nebude dotovat vysokoobjemová biopaliva a ušetří 1,5 miliardy ročně. Zaplatí to občané a přepravní firmy v cenách. Poděkovat můžou Kalouskovi,“ uvedl podle Hospodářských novin ministr financí. Sněmovní rozpočtový výbor ale ukončení biopaliv sněmovně nedoporučil.

ANO: Návrh na ukončení podpory jsme si rozmysleli

Návrh na ukončení podpory biopaliv obsahovaly dva totožné pozměňovací návrhy, které předložil jak Rais z ANO, tak Kalousek. Chtěli tak sladit český zákon s právem EU, protože k letošnímu 30. červnu končí dosavadní program podpory biopaliv, který v minulosti schválila Evropská komise. Kalousek svůj návrh stáhl a 20. května se hlasovalo o Raisově návrhu. Podle logiky věci by se řeklo, že když ANO podá návrh na ukončení podpory, tak pro něj bude také hlasovat. To se ale nestalo a sněmovna návrh odmítla.

Bioetanol E85
Zdroj: Josef Horázný/ČTK

Podle šéfa poslanců ANO Jaroslava Faltýnka se tak stalo na žádost koaličních partnerů. Jeho tvrzení ale popřel ministerský předseda Bohuslav Sobotka (ČSSD) i lidovci, kteří po něm chtěli jmenovitě politiky KDU-ČSL, kteří mu něco takového řekli. Faltýnek proto couvl. „Domluvili jsme se, že komunikace bude ještě hlubší a častější, aby k těmto omylům nedocházelo,“ dodal.

Argumentem, proč ANO nakonec hlasovalo proti svému vlastnímu návrhu, byl ale také závazek Bruselu, že Česko zvýší podíl biopaliv na 10 procent do roku 2020. Podle Kalouska jsou tu ale dva typy podpory – daňová úleva čistých biopaliv a povinné přimíchávání. To druhé po nás EU chce, to první ale ne.

Andrej Babiš tvrdil, že důvodem, proč se zdržel hlasování o ukončení daňového zvýhodnění biopaliv, bylo neutrální stanovisko jeho resortu, tedy ministerstva financí. To ale není pravda. Ministerstvo totiž doporučovalo podporu biopaliv ukončit.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Průmyslová výroba v listopadu meziročně rostla nejrychleji za tři roky, stavebnictví zpomalilo

Průmyslová výroba loni v listopadu meziročně rostla o 5,7 procenta, což byl nejvýraznější nárůst za více než tři roky. K růstu přispěly především automobilový a kovozpracující průmysl. Stavební výroba v listopadu zpomalila meziroční růst na 6,1 procenta z říjnových 7,1 procenta. Vyplývá to z údajů zveřejněných Českým statistickým úřadem (ČSÚ).
11:12Aktualizovánopřed 11 hhodinami

Warner Bros stále odmítá Paramount, upřednostňuje převzetí Netflixem

Správní rada americké mediální skupiny Warner Bros. Discovery (WBD) jednomyslně odmítla upravenou nabídku na převzetí od firmy Paramount Skydance za 108,4 miliardy dolarů (2,25 bilionu korun). Je podle ní horší než dohoda, kterou už má uzavřenou se společností Netflix. Warner Bros zároveň vyzval své akcionáře, aby nenabízeli Paramountu své akcie, uvedla agentura Bloomberg.
včera v 14:29

Hosté Událostí, komentářů řešili schodek státního rozpočtu

Schodek státního rozpočtu činil loni 290,7 miliardy, uvedla v úterý ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Podle bývalého šéfa resortu Zbyňka Stanjury (ODS) je reálný deficit při zohlednění evropských fondů necelých 250 miliard. „Není legitimní začít měnit způsob prezentace a začít zpochybňovat to číslo, že to je ‚číslo paní Schillerové‘ – to je oficiální údaj,“ sdělil v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou místopředseda sněmovny Patrik Nacher (ANO) s tím, že i v minulosti se bilance státního rozpočtu uváděla tak jako nyní. Za hlavní problém rozpočtu považuje špatně naplánované příjmy a výdaje. Podle poslankyně Kovářové je dobrá zpráva, že schodek očištěný od příjmů a výdajů fondů EU by byl o 40 miliard nižší. „Celkově vláda čtyři roky hospodařila tak, že schodky dodržela, tentokrát se to nepodařilo,“ připustila.
včera v 09:09

Nevidím jiné řešení než vydání dluhopisů, uvedla Schillerová k rozpočtu

Loňský deficit státního rozpočtu měl být podle schváleného plánu 241 miliard korun. Stát však loni utratil o 290,7 miliard korun více, než kolik vybral. Podle ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) za to mohou špatně naplánované příjmy a výdaje. Bývalý šéf resortu financí Zbyněk Stanjura (ODS) oponoval, že za to mohou evropské peníze, které dorazí později. Oproti normálu byl schodek vyšší v prosinci, což šéfka resortu financí přisuzuje investicím či výdajům kvůli plnění milníků Národního plánu obnovy. „Musí se schválit takzvaný státní závěrečný účet, než budeme schvalovat rozpočet v Poslanecké sněmovně, tam se musí navrhnout, z čeho se to bude platit, a já nevidím jiné řešení než vydání dluhopisů,“ řekla v Interview ČT24 moderovaném Danielem Takáčem.
včera v 07:00

Rozpočet loni skončil v deficitu 290,7 miliardy korun. Stanjura nesouhlasí

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) v úterý představila výsledky hospodaření státu v loňském roce. Rozpočet podle ní překročil plánovaný deficit ve výši 241 miliard korun a skončil ve schodku 290,7 miliardy. Státní dluh vzrostl ke konci roku 2025 na 3,678 bilionu korun. Bývalý šéf resortu Zbyněk Stanjura (ODS) tvrdí, že reálný deficit je 250 miliard. Dalších čtyřicet miliard jsou podle něj příjmy z EU, které přijdou až letos.
6. 1. 2026Aktualizováno6. 1. 2026

Venezuelská ropa je specifická, USA jsou ale připraveny

Obnova ropného průmyslu „vypleněného“ socialistickým režimem Venezuely by podle expertů trvala roky a vyžádala si náklady v řádu desítek miliard dolarů. Americké rafinerie jsou na zpracování specifické venezuelské suroviny připravené. Venezuela má největší zásoby takzvaného černého zlata na planetě. Analytici ale neočekávají po vojenském zásahu USA výrazné změny na trhu.
5. 1. 2026

Chceme dělat pravdivý rozpočet, řekl Nacher. Skopeček varoval před inflací

Chceme dělat pravdivý rozpočet, prohlásil v Duelu ČT24 místopředseda sněmovny Patrik Nacher (ANO). Zkritizoval bývalého ministra financí Zbyňka Stanjuru (ODS), zmínil například „špatné využití windfall tax“. Místopředseda sněmovny Jan Skopeček (ODS) se obává, že rétorika ANO povede k nárůstu schodku veřejných financí, a varoval před inflací. Ministryně financí Alena Schillerová v neděli prohlásila, že plánovaný schodek loňského rozpočtu se překročí. Tématem diskuse byl také kritizovaný novoroční projev předsedy sněmovny Tomia Okamury (SPD). Moderovala Jana Peroutková.
4. 1. 2026

Pozice USA na trhu s ropou může díky Venezuele posílit, míní experti

Možnost rozhodovat o venezuelské ropě by posílila pozici Spojených států na světovém trhu, míní experti oslovení ČT24. Podle nich byly právě zásoby ropy zřejmě jedním z hlavních důvodů, proč Spojené státy vedly proti Venezuele vojenský zásah. Americký prezident Donald Trump už uvedl, že po zásahu USA ve Venezuele by v této zemi mohly znovu těžit americké společnosti.
4. 1. 2026
Načítání...