Praha - Legislativní změny exekučního řádu, které nyní projednává sněmovna, zhorší přístup dlužníků a věřitelů k právu, sníží úspěšnost exekucí a prodlouží je. Upozornila na to prezidentka Exekutorské komory Pavla Fučíková. Kritizované změny se týkají například přesného stanovení pořadí postupu při vykonávání exekuce, jejich natáčení a dražeb nemovitostí. Ministr spravedlnosti Robert Pelikán (ANO) však kritiku odmítá a tvrdí, že norma bude prospěšná.
Podle návrhu budou při exekuci nejprve obstaveny bankovní účty a provedeny srážky ze mzdy. Teprve poté bude možné prodat movité a nemovité věci. „Podobná úprava se na první pohled může jevit smysluplně a v zájmu humanizace exekucí, ale ve skutečnosti výrazně poškodí dlužníky i věřitele. Průběh exekuce prodlouží až na dvojnásobek a dluh naroste o úroky. Opatření nejsilněji zasáhne nízkopříjmovou skupinu obyvatel,“ uvedla Fučíková. Řízení se pak podle ní prodraží jak na straně dlužníka, tak na straně věřitele.
„Zejména pokud se týká přesného pořadí způsbou provádění exekuce, může to vést k obstrukčnímu chování dlužníků, kteří mohou vyžadovat přesný postup způsobu provedení exekuce, a tedy i nutně prodloužení celého exekučního řízení. V konečných důsledcích to pro dlužníky může znamenat to, že celkové pohledávky se ještě zvýší o nabíhající úroky a poplatky z prodlení, a dále i náklady celé exekuce,“ dodal člen prezidia komory Jan Mlynarčík.
Změny v exekucích projednávají nejen poslanci, ale i senátoři. Horní komora posoudí, zda by manžel či manželka zadluženého měli mít větší právní ochranu. Vládní návrh počítá mimo jiné s tím, že by nezadlužený z dvojice mohl svůj majetek ochránit smlouvou nebo že by exekutor musel na jeho účtu ponechat alespoň polovinu z uložené částky. Ani to se Exekutorské komoře nelíbí. „Neinvazivní“ způsoby exekuce (uspokojení pohledávky z účtu dlužníka nebo z účtu manžela/manželky) považuje prezidentka komory Pavla Fučíková za efektivnější: „Taková exekuce může být provedena rychleji, tedy levněji.“
Exekutoři tvrdí, že když místo peněz zabaví věci, bude to nepříjemné pro dlužníka i jeho partnera. Kvůli delšímu řízení navíc dlužník zaplatí vyšší úrok. „Je spousta manželů, respektive manželek, kteří nemají přehled o tom, jak hospodaří jejich drahá polovička. V tomto může být to opatření nápomocné,“ je naopak přesvědčen ředitel Poradny při finanční tísni David Šmejkal.
Nová pravidla stanoví, že exekutor může zabavit movité a nemovité věci až šest měsíců po obstavení bankovních účtů. „Těch šest měsíců však znamená výrazné prodloužení doby exekučního řízení. V současné době je provádění exekuce v souladu se zásadou přiměřenosti dostatečně upraveno v exekučním řádu,“ domnívá se Mlynarčík.
Nedokáže ale odhadnout, o kolik by se celkové řízení prodražilo. Záleží totiž na tom, co konkrétně má sjednáno dlužník v smlouvách o půjčkách a úvěrech. „Zejména u nebankovních půjček hrozí to, že může dojít i ke zdvojnásobení celkové vymáhané částky. Pokud jde o období půl roku a pak následně další způsoby provedení exekuce, pak se můžeme bavit o prodloužení řízení na jeden rok a více. A to zvláště v případech, kdy dlužníci mají více než jednu exekuci,“ zdůrazňuje Mlynarčík. Z registrů vyplývá, že takových lidí velmi přibývá. „Více jak 95 procent dlužníků má více než jednu exekuci,“ dodává Mynarčík.
Ministr spravedlnosti Robert Pelikán (ANO) s výtkami nesouhlasí. „Samozřejmě ten proces se nepatrně komplikuje, ale komplikuje se ve prospěch spravedlivosti,“ prohlásil Pelikán, podle něhož na přípravu komplexní novely není čas. „Jsou to každodenní tragédie. Lépe jít tou cestou dílčích změn, kdy je máme připravené a aspoň něco zlepšit,“ myslí si ministr.
Novela zavádí i povinné plošné pořizování audiovizuálního záznamu při soupisu movitých věcí. To by však podle komory bylo v rozporu se zákonem na ochranu osobních údajů. „Znamenalo by to zásah do práv dlužníků, do jejich soukromí a komfortu, což by mohlo vyvolávat četné kontroverze,“ upozornil viceprezident komory Vladimír Plášil. Podle Pelikána je ale tato oblast ošetřena už v současném znění zákona o ochraně osobních údajů, ke kritice tak není důvod.
Se zpřesněním nezabavitelných věcí komora problém nemá
Sněmovna by v zákoně měla také rozšířit a zpřesnit seznam věcí, které by exekutor nemohl dlužníkovi doma zabavit. Novelu občanského soudního řádu už doporučil schválit ústavně-právní výbor. Sněmovní plénum by mělo o předloze rozhodnout tento týden.
Co by neměl exekutor zabavit
Zatímco nyní exekutoři nesmějí zajistit například běžné oděvní součásti a obvyklé vybavení domácnosti, novela by jasně stanovila, že za vybavení se pokládá postel, stůl, židle, kuchyňská linka, kuchyňské nářadí a nádobí, lednička, sporák, vařič, pračka, vytápěcí těleso, palivo a ložní prádlo, pokud jejich hodnota zjevně nepřesahuje cenu obvyklého vybavení.
Exekutor by rovněž nesměl zabavit studijní a náboženskou literaturu a dětské hračky. Ke snubním prstenům a podobným předmětům by norma přidala písemnosti osobní povahy a obrazové a zvukové záznamy, jež se týkají dlužníka nebo jeho rodiny. S touto konkretizací komora problém nemá.
Také Česká asociace věřitelů se ohrazuje proti některým změnám v exekučním řádu. Kromě stanovení závazného pořadí jednotlivých způsobů výkonu exekuce se konkrétně jedná o nemožnost uspokojit pohledávky do 30 000 korun nuceným prodejem nemovitosti dlužníka v případě, že v ní má hlášený trvalý pobyt.
Záměrem novely je zabránit případům, kdy kvůli relativně nízkému dluhu dochází k dražbě nemovitosti, ve které má dlužník bydliště. „Chceme dosáhnout toho, aby exekutor nejdřív neprodával nemovitost a pak nezjistil, že jsou na účtu dlužníka prostředky,“ vysvětlil předseda ústavně-právního výboru a poslanec ČSSD Jeroným Tejc.
„K těmto prodejům pro bagatelní pohledávky dochází naprosto výjimečně. Protože sám prodej nemovitosti trvá minimálně rok, někdy i déle. Málokterý exekutor, když má jiné možnosti, jak pohledávku uspokojit, by šel do zdlouhavého a náročného procesu prodeje nemovitosti kvůli bagatelní pohledávce,“ namítá člen prezidia Exekutorské komory Petr Polanský.
- Exekucí začalo po poklesu v minulých letech opět přibývat. Poslední meziroční nárůst je 16 procent. Během loňského roku bylo nařízeno skoro 830 tisíc exekucí.
- Dlužníků je ale míň. Na jednoho neplatiče připadají v průměru 3 až 5 řízení. Průměrná vymáhaná částka činí 78 tisíc korun.
„Přistupovat k prodeji nemovitosti pro tzv. drobné pohledávky v situaci, kdy je možné je uspokojit z jiných majetkových hodnot dlužníka, je samozřejmě nepřiměřené a neúčelné. Vyloučit ovšem možnost dražby nemovitosti i pro případ, kdy dlužník skutečně nedisponuje žádným jiným zabavitelným majetkem než výše uvedenou nemovitostí, je vůči věřiteli krajně nespravedlivé,“ konstatoval prezident asociace věřitelů Pavel Staněk.
Opoziční ODS je přesvědčena, že tuzemský právní řád by se bez zmiňovaných úprav obešel. „Já novelu exekučního řádu v této podobě podporovat nebudu, protože ji pokládám v podstatě za úplně zbytečnou,“ říká poslanec Marek Benda. Pokud změny projdou, bude to již 39. novelizace exekučních pravidel za posledních čtrnáct let.
