Velká Británie zakáže prodej aut na naftu a benzin už od roku 2035

Velká Británie chce zakázat prodej automobilů s naftovými a benzinovými motory a s hybridním pohonem už od roku 2035, což je o pět let dříve, než původně plánovala. Britský premiér Boris Johnson to má v úterý oznámit v projevu ohledně závazků své země v rámci boje s klimatickým oteplováním. Podle Johnsona se jedině dřívějším zákazem aut na naftu a benzin podaří dosáhnout cíle, aby Británie do roku 2050 snížila své emise skleníkových plynů prakticky na nulu.

Britský premiér má v úterý novinářům představit program další konference OSN o klimatu (COP 26), která se uskuteční letos v listopadu v Glasgowě. Spolu s ním vystoupí i přírodovědec David Attenborough.

„Pořadatelství konference COP 26 je pro Spojené království a země celého světa významnou příležitostí zvýšit úsilí v boji proti klimatickým změnám,“ citovala z Johnsonova připraveného projevu stanice BBC.

Británie už v roce 2017 oznámila, že zakáže prodej nových automobilů s benzinovým a naftovým motorem, tehdy ale stanovila termín do roku 2040.

Podle ekologů ale ani dřívější zákaz motorů spalujících fosilní paliva nemusí stačit. „Nový cíl s rokem 2035 bude stále znamenat, že Británie bude stát v elektromobilové revoluci na vedlejší koleji a bude do té doby vypouštět do atmosféry stále více skleníkových plynů,“ komentoval záměr vlády Mike Childs z ekologické organizace Friends of the Earth.

Johnson nevylučuje, že se kabinet může pokusit o ještě dřívější odstranění benzinových aut z prodeje.

Johnson nyní čelí v souvislosti s chystanou klimatickou konferencí kritice, neboť minulý týden oznámil, že akci nebude předsedat bývalá náměstkyně na ministerstvu energetiky Claire O'Neillová, kterou přitom jmenoval teprve před půl rokem.

O'Neillová v úterý rozhlasové stanici BBC Radio 4 řekla, že vláda podle ní s nynějším nastavením není schopna své cíle ohledně boje s globálním oteplováním splnit. Může za to podle ní naprostý nedostatek odhodlání a řídicích schopností současného kabinetu.

O'Neillová už dříve v dopise na adresu premiéra uvedla, že od něj navzdory slibům nedostala dostatečnou podporu, ideovou, finanční ani personální. „Moje rada pro všechny, kterým Boris (Johnson) něco slibuje – ať už jsou to voliči, světoví lídři, ministři, zaměstnanci nebo i rodinní příslušníci – je následující: nechte si to dát písemně, najděte si právníka, aby se na to podíval, a ujistěte se, že jsou v bance peníze,“ řekla. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Brusel chce kritickou infrastrukturu bez čínské stopy, píše FT

Evropská komise (EK) plánuje postupné vyloučení čínských technologií z kritické infrastruktury v Evropské unii. Dotknout by se to mělo například telekomunikačních sítí, solární energetiky či bezpečnostních skenerů. Informoval o tom deník Financial Times (FT) s odvoláním na zdroje z Komise.
před 4 hhodinami

Soud ve vedlejší kauze kolem ČKD Praha DIZ zprostil obžaloby Speychala

Městský soud v Praze zprostil obžaloby z daňových úniků někdejšího majitele strojírenské firmy ČKD Praha DIZ Petra Speychala. Dalších pět lidí uznal vinnými, kromě trestů vězení jim uložil i peněžité tresty a zákazy činnosti. Obžalovaní vinu před soudem odmítli. Páteční rozsudek není pravomocný, lze proti němu podat odvolání k pražskému vrchnímu soudu. Speychal je obžalovaný i v hlavní kauze kolem ČKD Praha DIZ, v té soud dosud nerozhodl.
před 23 hhodinami

Vláda chce podpořit výrobu léků v Česku. Chybí lidé, varují firmy

Vláda chce podpořit výrobu léků v tuzemsku a zároveň přilákat zahraniční investory. Důvodem jsou hlavně opakované výpadky některých medikamentů. Podle zástupců farmaceutických firem ale v Česku není dostatek kvalifikovaných pracovníků. A za nízké považují také úhrady, které zdravotní pojišťovny za léčiva platí.
včera v 06:30

Banky poskytly loni hypotéky za 406 miliard korun, druhý největší objem za 30 let

Banky a stavební spořitelny poskytly loni hypoteční úvěry za 406 miliard korun, což je meziroční nárůst o 48 procent. Jde o druhý největší objem za 30 let hypotečního trhu v Česku, nejvyšší byl v roce 2021. Nové úvěry bez refinancování stouply loni o 41 procent na 321 miliard korun, což znamenalo také druhý nejsilnější rok. Úrokové sazby v prosinci zůstaly v průměru pod 4,5 procenta. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace Hypomonitor. Data dodávají všechny banky a stavební spořitelny poskytující hypotéky na trhu.
včera v 06:15

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
15. 1. 2026Aktualizováno15. 1. 2026

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
15. 1. 2026Aktualizováno15. 1. 2026

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026
Načítání...