Velká Británie zakáže prodej aut na naftu a benzin už od roku 2035

Velká Británie chce zakázat prodej automobilů s naftovými a benzinovými motory a s hybridním pohonem už od roku 2035, což je o pět let dříve, než původně plánovala. Britský premiér Boris Johnson to má v úterý oznámit v projevu ohledně závazků své země v rámci boje s klimatickým oteplováním. Podle Johnsona se jedině dřívějším zákazem aut na naftu a benzin podaří dosáhnout cíle, aby Británie do roku 2050 snížila své emise skleníkových plynů prakticky na nulu.

Britský premiér má v úterý novinářům představit program další konference OSN o klimatu (COP 26), která se uskuteční letos v listopadu v Glasgowě. Spolu s ním vystoupí i přírodovědec David Attenborough.

„Pořadatelství konference COP 26 je pro Spojené království a země celého světa významnou příležitostí zvýšit úsilí v boji proti klimatickým změnám,“ citovala z Johnsonova připraveného projevu stanice BBC.

Británie už v roce 2017 oznámila, že zakáže prodej nových automobilů s benzinovým a naftovým motorem, tehdy ale stanovila termín do roku 2040.

Podle ekologů ale ani dřívější zákaz motorů spalujících fosilní paliva nemusí stačit. „Nový cíl s rokem 2035 bude stále znamenat, že Británie bude stát v elektromobilové revoluci na vedlejší koleji a bude do té doby vypouštět do atmosféry stále více skleníkových plynů,“ komentoval záměr vlády Mike Childs z ekologické organizace Friends of the Earth.

Johnson nevylučuje, že se kabinet může pokusit o ještě dřívější odstranění benzinových aut z prodeje.

Johnson nyní čelí v souvislosti s chystanou klimatickou konferencí kritice, neboť minulý týden oznámil, že akci nebude předsedat bývalá náměstkyně na ministerstvu energetiky Claire O'Neillová, kterou přitom jmenoval teprve před půl rokem.

O'Neillová v úterý rozhlasové stanici BBC Radio 4 řekla, že vláda podle ní s nynějším nastavením není schopna své cíle ohledně boje s globálním oteplováním splnit. Může za to podle ní naprostý nedostatek odhodlání a řídicích schopností současného kabinetu.

O'Neillová už dříve v dopise na adresu premiéra uvedla, že od něj navzdory slibům nedostala dostatečnou podporu, ideovou, finanční ani personální. „Moje rada pro všechny, kterým Boris (Johnson) něco slibuje – ať už jsou to voliči, světoví lídři, ministři, zaměstnanci nebo i rodinní příslušníci – je následující: nechte si to dát písemně, najděte si právníka, aby se na to podíval, a ujistěte se, že jsou v bance peníze,“ řekla. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Pavel podepsal flexinovelu zákoníku práce i mediální novelu

Prezident Petr Pavel podepsal šest nových zákonů, mezi nimi i takzvanou flexinovelu zákoníku práce a mediální novelu, která upravuje výši televizních a rozhlasových poplatků, ty se zvýší v květnu. Flexinovela zákoníku práce mění například zkušební dobu pro zaměstnance nebo povinnosti zaměstnavatelů v případě odchodu zaměstnance na rodičovskou dovolenou. Změny přinese patrně od června.
25. 4. 2025

Trump podepsal exekutivní výnos zaměřený na podporu hlubokomořské těžby

Šéf Bílého domu Donald Trump ve čtvrtek večer podepsal exekutivní výnos zaměřený na podporu hlubinné těžby na mořském dně. Informovala o tom agentura Reuters, podle níž je tento krok součástí Trumpovy snahy zlepšit přístup Spojených států k niklu, mědi a dalším kritickým nerostům, které se hojně využívají v celé ekonomice.
25. 4. 2025

Trump naznačil zmírnění přístupu ke clům na čínské zboží

Prezident USA Donald Trump nasadil tento týden smířlivější tón u amerických cel na dovoz z Číny a naznačil, že by mohla značně klesnout. Před časem byla zvednuta až do výše 145 procent, na což pak Peking odpověděl odvetným tarifem ve výši 125 procent. Na náznak případné změny amerického postoje reaguje Čína zatím odtažitě a za řešení považuje úplně zrušit všechna jednostranná celní opatření na ni uvalená. Zároveň přitvrzuje například vůči výrobci letadel Boeingu. Čínské sociální sítě pak výsměšně komentují chystaný Trumpův krok, který považují za slabost.
24. 4. 2025

Rozumím důvodům, proč Trump činí dané kroky, ale ne způsobu, říká Dlouhý

Nevytýkejme Donaldu Trumpovi, že on svoji představu projektuje do obchodní politiky. To my jsme v uplynulých letech dělali také. To, že to podle mého osobního názoru dělá špatně, je věc druhá, uvedl v Interview ČT24 s moderátorkou Terezou Řezníčkovou prezident Asociace evropských obchodních a průmyslových komor Vladimír Dlouhý. Dodal, že Evropa si za poslední roky také projektovala své představy například o tom, jak musí obchod respektovat lidská práva či klima. Podotkl, že má určité pochopení a rozumí důvodům, proč Trump činí dané kroky týkající se například cel a vzájemného obchodu, ale nerozumí způsobu. „Nástroje, které používá, jsou špatné pro nás, ale obávám se, že dlouhodobě a střednědobě nebudou dobré ani pro Spojené státy,“ dodal.
24. 4. 2025Aktualizováno24. 4. 2025

Antimonopolní úřad definitivně zamítl rozklad EDF proti tendru na Dukovany

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) definitivně zamítl rozklad francouzské společnosti EDF proti průběhu tendru na výstavbu jaderných bloků v Dukovanech. Průběh soutěže a výběr korejské firmy KHNP byly podle úřadu v pořádku. Řízení o tendru tím končí. ČEZ tak už může s Korejci uzavřít finální smlouvy o výstavbě, podpis se očekává v příštích týdnech, informoval předseda ÚOHS Petr Mlsna. KHNP i ČEZ rozhodnutí uvítaly. EDF nechtěla rozhodnutí komentovat.
24. 4. 2025Aktualizováno24. 4. 2025

Německá vláda snížila odhad letošního růstu hospodářství, počítá se stagnací

Německá vláda znovu snížila odhad letošního růstu německého hospodářství. Nyní počítá s nulovým růstem, tedy se stagnací, oznámil dosluhující ministr hospodářství Robert Habeck. Hlavním důvodem je podle něj obchodní politika amerického prezidenta Donalda Trumpa. Na konci ledna německá vláda odhadovala letošní růst na 0,3 procenta, loni v říjnu ještě na 1,1 procenta. Pokud se výhled potvrdí, nezaznamenalo by Německo hospodářský růst tři roky po sobě.
24. 4. 2025Aktualizováno24. 4. 2025

Minimální mzda by mohla vzrůst o osmnáct set korun

Minimální mzda by mohla příští rok vzrůst o 1800 korun měsíčně na 22 600 hrubého. Podle nové prognózy ministerstva financí to spočítala ČT. Vláda loni schválila zákon, podle něhož má nejnižší možný výdělek do roku 2029 postupně vzrůst na 47 procent toho průměrného. ODS a TOP 09 to vnímají jako jeden z největších koaličních kompromisů, který musely udělat.
23. 4. 2025

Třinecké železárny posouvají plán na dekarbonizaci

Hutní podnik Třinecké železárny dokončí stavbu elektrické obloukové pece, která je klíčovým prvkem pro změnu v technologii výroby oceli, nejdříve v roce 2030 místo plánovaného roku 2028. Firma na její výstavbu nemá peníze a dotace, které by získala, nestačí. Jednat chce proto s českou vládou a s Evropskou unií o zajištění podpory. Třinecké železárny jsou posledním výrobcem oceli v tuzemsku.
23. 4. 2025Aktualizováno23. 4. 2025
Načítání...