Velká Británie zakáže prodej aut na naftu a benzin už od roku 2035

Velká Británie chce zakázat prodej automobilů s naftovými a benzinovými motory a s hybridním pohonem už od roku 2035, což je o pět let dříve, než původně plánovala. Britský premiér Boris Johnson to má v úterý oznámit v projevu ohledně závazků své země v rámci boje s klimatickým oteplováním. Podle Johnsona se jedině dřívějším zákazem aut na naftu a benzin podaří dosáhnout cíle, aby Británie do roku 2050 snížila své emise skleníkových plynů prakticky na nulu.

Britský premiér má v úterý novinářům představit program další konference OSN o klimatu (COP 26), která se uskuteční letos v listopadu v Glasgowě. Spolu s ním vystoupí i přírodovědec David Attenborough.

„Pořadatelství konference COP 26 je pro Spojené království a země celého světa významnou příležitostí zvýšit úsilí v boji proti klimatickým změnám,“ citovala z Johnsonova připraveného projevu stanice BBC.

Británie už v roce 2017 oznámila, že zakáže prodej nových automobilů s benzinovým a naftovým motorem, tehdy ale stanovila termín do roku 2040.

Podle ekologů ale ani dřívější zákaz motorů spalujících fosilní paliva nemusí stačit. „Nový cíl s rokem 2035 bude stále znamenat, že Británie bude stát v elektromobilové revoluci na vedlejší koleji a bude do té doby vypouštět do atmosféry stále více skleníkových plynů,“ komentoval záměr vlády Mike Childs z ekologické organizace Friends of the Earth.

Johnson nevylučuje, že se kabinet může pokusit o ještě dřívější odstranění benzinových aut z prodeje.

Johnson nyní čelí v souvislosti s chystanou klimatickou konferencí kritice, neboť minulý týden oznámil, že akci nebude předsedat bývalá náměstkyně na ministerstvu energetiky Claire O'Neillová, kterou přitom jmenoval teprve před půl rokem.

O'Neillová v úterý rozhlasové stanici BBC Radio 4 řekla, že vláda podle ní s nynějším nastavením není schopna své cíle ohledně boje s globálním oteplováním splnit. Může za to podle ní naprostý nedostatek odhodlání a řídicích schopností současného kabinetu.

O'Neillová už dříve v dopise na adresu premiéra uvedla, že od něj navzdory slibům nedostala dostatečnou podporu, ideovou, finanční ani personální. „Moje rada pro všechny, kterým Boris (Johnson) něco slibuje – ať už jsou to voliči, světoví lídři, ministři, zaměstnanci nebo i rodinní příslušníci – je následující: nechte si to dát písemně, najděte si právníka, aby se na to podíval, a ujistěte se, že jsou v bance peníze,“ řekla. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
před 1 hhodinou

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument.
před 2 hhodinami

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026
Načítání...