Hazard si hledá další „oběti“ a cílí na sociální sítě, varovala před novým fenoménem ministryně Schillerová

Víc než sto tisíc lidí v Česku se podle Národního monitorovacího střediska pro drogy a závislé potýká s patologickou závislostí na hazardních hrách. To je jedno z hlavních témat konference Zaostřeno na on-line, která podle ministryně financí Aleny Schillerové (nestr. za ANO) přispěje k debatě o dalších změnách v regulaci hazardu. V polovině příštího roku by měl být podle ministryně funkční registr vyloučených osob, který bude dotčeným osobám bránit se hazardu účastnit.

„V roce 2016 byl prosazen nový revoluční zákon o hazardu z dílny ministerstva financí včetně zákona o dani z hazardu a troufám si říct a říkám to opakovaně, že jsme díky této regulaci, která před tím neexistovala, přestali být kasinem v srdci Evropy. Stačí si jen porovnat čísla,“ zdůraznila ministryně financí.

Uvedla, že od roku 2012 klesl počet automatů na území Česka ze 74 502 na současných 36 471. Dále z 7542 heren a kasin jich zbývá 1276, tedy jen téměř pětina. „A to díky novým kompetencím celní správy a toho, že velmi účinně potírá oblast nelegálního hazardu. Tedy zavírá herny, které existují bez povolení, sbírá různé automaty po hospodách, například kvízomaty, které fungují bez reálného právního základu,“ vysvětlila Schillerová.

Zmínila také to, že dnes už je řada měst bez hazardních provozoven: „Místo nich jsou tam knihovny, kavárny nebo další prostory, které slouží všem občanům.“

V registru vyloučených budou lidé v exekuci i pobírající dávky v hmotné nouzi

Podle Schillerové se ale posouvá oblast opatření proti hazardu dál, zejména ve zřízení registru vyloučených osob. „Připravili jsme, notifikovali příslušné vyhlášky a na přelomu roku zveřejníme technickou dokumentaci a po Novém roce spustíme testování tak, abychom registr měli funkční v polovině roku 2020,“ řekla ministryně. Nových opatření je v něm hned několik.

„Sám hráč se může označit, že chce být vyloučený. Pokud o to požádá a ve slabé chvilce by to chtěl vzít zpět, bude to moci udělat až za rok. Budou tam také zařazené osoby, které pobírají dávky v hmotné nouzi, osoby v exekuci. To jsou významné kroky, kam jsme se posunuli, aby těmto osobám bylo reálně bráněno stahovat do marasmu závislosti i své rodiny, které se tam pak ocitají nevinně,“ uvedla ministryně.

Podle ředitele odboru regulace hazardu ministerstva financí Martina Šaba by databáze vyloučených hráčů měla být propojená s informačními systémy ostatních úřadů, tedy třeba s insolvenčním rejstříkem či se systémy dávek ministerstva práce. Jakmile přestane platit soudní rozhodnutí, člověk přestane podporu od státu dostávat, nebo své dluhy splatí, z rejstříku se vyškrtne.

Limity při hazardu
Zdroj: ČTK

Schillerová také zdůraznila, že k dnešku ministerstvo financí, které prostředí on-line hazardu hlídá, zablokovalo už 121 webových stránek. Tuto oblast by teď měla převzít celní správa. 

Účastníci konference poukazovali právě na setrvale rostoucí podíl online hazardních her na trhu. Už více než 45 % všech peněz vložených do hazardních her je vloženo v online prostředí. Jen u kurzových sázek na internetu vzrostl objem sázek mezi lety 2017 a 2018 o zhruba pět procentních bodů na 25 procent celého trhu. Podíl částek prohraných v online hazardních hrách pak stoupl o 7 procentních bodů, v roce 2017 připadalo z celkového objemu prohraných částek 22 % na online hazard, zatímco v roce 2018 už to bylo 29 %.

„Aktuálně rostou všechny ukazatele týkající se online hazardního hraní, roste podíl on-line hráčů mezi patologickými hráči, největší problém představují on-line sportovní sázky. Problémovým hraním v on-line prostředí jsou ohroženi především mladí muži,“ uvedla národní koordinátorka pro protidrogovou politiku Jarmila Vedralová.

Podle výroční zprávy o hazardním hraní v ČR může mít podle odborných odhadů v Česku problémy s hraním hazardních her a se závislostí na něm kolem 164 tisíc lidí nad 15 let. Patologických hráčů je pak bezmála 60 tisíc. Sázení a hraní nemá pod kontrolou asi 13 tisíc mladých do 18 let. Češi a Češky loni za hazard utratili 249,5 miliardy korun, prohráli 31,3 miliardy.

Průměrná dlužná čáska hráčů činí 750 tisíc korun

Dluhy má 90 procent patologických hráčů. Podle zjištění dluhových poraden průměrná dlužná částka loni činila 750 tisíc korun. Studie mezi léčenými ukázala, že půjčky tvořily v posledním roce 26 procent jejich příjmů a desetina příjmu pocházela z kriminální činnosti, uvádí výroční zpráva.

Schillerová varovala také před novým fenoménem na sociálních sítích: „Jde o tak zvané dipování. Je to věc, kdy se nabízí na sociálních sítích nějaké zboží nebo služba, třeba svetr nebo dovolená, a místo peněz si kupují lidé losy. A je prováděno slosování, kdy výherce získá službu nebo věc, která je nabízená.“

„Varovala jsem, že to má znaky nedovoleného hazardu, nebo to může naplnit i znaky trestněprávní činnosti, kdy hrozí vysoká sankce. Fyzickým osobám až jeden milion, právnickým až padesát,“ uvedla Schillerová. Zranitelnou skupinu představují podle ní především ženy na mateřské dovolené.

Každé páté dítě ve věku 11 až 19 let denně hraje počítačové hry

Letos v květnu vláda schválila Národní strategii prevence a snižování škod spojených se závislostním chováním 2019–2027. Tato strategie se kromě dosavadních oblastí, jako jsou nelegální drogy, alkohol, tabák nebo hazard, nově věnuje i oblasti nadužívání internetu a nových technologií.

Nadužívání a závislosti na internetu a nových technologiích se v posledním desetiletí vyskytují stále častěji, přičemž za nejvíce ohrožené jsou považovány děti a dospívající.

„Tuto oblast jsme zařadili do sběru dat, abychom si zmonitorovali, co je třeba dělat. A došli jsme k závěru, že čtyři procenta 11letých až 19letých jsou ohrožena vznikem nové závislosti. Jedna třetina ohrožených 11letých až 19letých tráví denně až čtyři hodiny na sociálních sítích a dvacet procent dětí denně hraje počítačové hry,“ konstatuje Vedralová.

Upozorňuje, že v dětských adiktologických ambulancích jsou už i takové případy, kdy děti tráví až osm hodin denně u počítače. „A s  tím pak souvisí i další změny v chování, včetně vzniků depresí či úzkostných stavů,“ dodává Vedralová.

Na internetu přitom mohou dospívající narazit na aktivity s charakteristickými prvky hazardu, které ale hazardní regulaci nepodléhají. Jde například o tak zvané tréninkové hraní hazardních her na internetu, které se vyznačuje sázením, ale bez nutnosti investice reálných peněz.

Rizikové z pohledu rozvoje hraní hazardních her mezi dětmi a dospívajícími jsou také tak zvané loot boxy, které jsou součástí počítačových her a umožňují hráčům za peníze získat hráčskou výhodu. Vzhledem k tomu, že hráč dopředu neví, jaký bonus získá, obsahuje nákup bonusů pro hru vysoký faktor náhody, a tím se velmi podobá hazardu. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Zvýšení některých daní se nevyhneme, řekla Schillerová

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) v Nedělní debatě ČT připustila, že vláda bude muset zvednout daně. Týkat by se to mohlo například daně spotřební nebo rafinérské. Podle bývalého ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) by zvýšení některých daní nepřineslo zásadní úsporu. Schillerová také uvedla, že kabinet zvažuje regulaci cen energií. Debatu moderoval Lukáš Dolanský.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

VideoHosté Událostí, komentářů z ekonomiky probrali možnosti zlepšení stavu veřejných financí

Stát má příští rok hospodařit se schodkem 386 miliard korun. Před vysokými deficity ale varuje Národní rozpočtová rada. Podle ní veřejné finance nejsou udržitelné a Česku hrozí, že už v roce 2034 narazí na dluhovou brzdu. Vládou představený plán na konsolidaci veřejných financí v nadcházejících letech není podle ekonoma z centra veřejných financí Jana Pavla zcela důvěryhodný. Uvedl to v Událostech, komentářích z ekonomiky moderovaných Jakubem Musilem a Hanou Vorlíčkovou. Vedoucí daní a sociální politiky z PAQ Research Petr Vilím míní, že existuje prostor například pro zvýšení daní. „Musíme přistoupit k mixu opatření – jednak pokračovat v investicích do technologického zázemí finanční správy, druhá věc je pokoušet se zavírat mezery v daňových zákonech,“ sdělila generální ředitelka Finanční správy ČR Simona Hornochová.
před 14 hhodinami

VideoDůchodový účet je po letech v plusu

Za prvních osm měsíců letošního roku skončilo hospodaření důchodového systému v přebytku zhruba 900 milionů korun. Příjmy z pojistného tak převýšily celkové výdaje, včetně nákladů na správu. Do kladných čísel se systém dostal poprvé od roku 2019. V následujících letech pak pravidelně vykazoval schodky, často velmi výrazné. Třeba na konci roku 2023 hospodaření skončilo propadem do hlubokého deficitu téměř třiasedmdesáti miliard. Penzisté si však od nového roku polepší v průměru zhruba o tři sta korun. Vláda jim chce vyplatit také jednorázový dvoutisícový příspěvek a připravuje i další úpravy. Opozice má proto obavy, že příznivý vývoj na důchodovém účtu nebude trvat dlouho.
26. 9. 2026‌‌

Česko zaostává za doporučenou rezervou ropy a paliv. V plánu jsou nové nádrže

Stát má nyní zásoby ropy a pohonných hmot na 85 a půl dne, Evropská unie přitom doporučuje rezervu alespoň na 90 dnů. Stát ale nemá k dispozici žádné volné zásobníky na ropu. Plánuje proto výstavbu dalších nádrží, v nichž by se skladovala nafta a benzin.
26. 9. 2026‌‌

Čína a USA se dohodly na snížení cel a dialogu o AI, uvedl Peking

Čína a Spojené státy se dohodly na snížení vzájemných cel v hodnotě 30 miliard dolarů (641,5 miliardy korun) a na zahájení dialogu o umělé inteligenci (AI). Obě opatření jsou součástí osmibodové dohody, kterou obě strany uzavřely při třídenní návštěvě čínského prezidenta Si Ťin-pchinga ve Washingtonu, oznámilo podle agentury Reuters čínské ministerstvo zahraničí.
26. 9. 2026‌‌

Polsko zaznamenává nejrychlejší globální růst počtu superbohatých lidí, ukazuje report

Počet lidí v Polsku, jejichž jmění přesahuje 30 milionů dolarů (zhruba 644 milionů korun), vzrostl v letech 2021 až 2026 přibližně o 109 procent, což představuje nejrychlejší nárůst ze všech zemí, které analyzovala agentura Bloomberg.
25. 9. 2026‌‌

VideoCeny paliv se blíží rekordním hodnotám. Budou zdražovat dál, míní analytici

Ceny pohonných hmot dál rostou. Benzin stojí průměrných 45,91 koruny, nafta zase 49,52 koruny, což je jen pět haléřů pod rekordem z března 2022. Podle analytiků přitom mohou pohonné hmoty v nejbližších dnech dál zdražovat. Za prudkým růstem cen je eskalace blízkovýchodního konfliktu, snížení kapacit rafinerií a nejistota na trzích. Současné vysoké ceny paliv se postupně propisují nejen do rozpočtů firem, ale taky domácností. Vláda tak od října obnoví regulaci jejich cen a sníží spotřební daň z nafty na evropské minimum. Začne taky uplatňovat mimořádnou daň vůči rafineriím. Opatření kvůli drahým palivům chystají i některé okolní státy.
24. 9. 2026‌‌

Náraz na dluhovou brzdu očekává Národní rozpočtová rada už v roce 2034

Kvůli rozvolnění rozpočtové politiky se očekávaný náraz na dluhovou brzdu posunul z roku 2037 na rok 2034, oznámil předseda Národní rozpočtové rady (NRR) Mojmír Hampl při zveřejnění zprávy o plnění pravidel rozpočtové odpovědnosti v roce 2025 a zprávy o dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí. Druhý jmenovaný materiál, publikovaný jednou ročně, hodnotí zdraví veřejných financí. Letos se podle NRR otočil dřívější trend rozpočtové konsolidace. Resort financí se proti vyjádřením NRR ohradil.
24. 9. 2026Aktualizováno24. 9. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.