Finanční úřady vybraly od ledna do konce září na dani z přidané hodnoty 307,1 miliardy korun a na dani z příjmu právnických osob 145,2 miliardy korun. Na spotřebních daních potom lidé zaplatili 121 miliard korun. Zatímco u DPH a daně z příjmu právnických osob jde o růst o pět až deset procent, výběr spotřebních daní a také daní z technických her je podobný jako loni.
Celkové příjmy státu z daní bez pojistného na sociální zabezpečení za tři čtvrtletí stouply meziročně o 6,5 procenta, tedy o 47,8 miliardy, na 786,9 miliardy korun.
DPH, daň z příjmu právnických osob i daň z příjmu fyzických osob patří mezi takzvané sdílené daně, jejichž výnosy putují do státního rozpočtu i do pokladen měst a krajů. Na kraje připadá 8,92 procenta a na obce 23,58 procenta z celostátního hrubého výnosu daně z příjmů právnických osob a daně z příjmu fyzických osob.
Samotný státní rozpočet za tři čtvrtletí z DPH získal 207,7 miliardy korun, meziročně o 9,3 miliardy korun více. Na firemních daních do státní pokladny putovalo 98,2 miliardy korun, meziročně o devět procent více. Ze zprávy o plnění státního rozpočtu ke konci září vyplývá, že celostátní výběr spotřebních daní meziročně stagnoval na zhruba 121 miliard korun.
