Venezuela má ukryté bitcoiny a neví, co s nimi, píše Bloomberg

Venezuelská centrální banka provádí interní testy, které mají zjistit, zda může držet kryptoměny. Reaguje tak na pokyn od státní společnosti Petróleos de Venezuela (PDVSA), která usiluje o to, aby mohla posílat do centrální banky bitcoiny a ethery a aby pak banka platila dodavatelům této ropné firmy kryptoměnami. Zaměstnanci také studují návrh, aby centrální banka mohla započítat kryptoměny do devizových rezerv, které jsou teď blízko minima za 30 let. S odvoláním na informace čtyř zdrojů to uvedla agentura Bloomberg.

Sankce, které Spojené státy zavedly vůči autoritářskému režimu prezidenta Nicoláse Madura, z velké části odstřihly Venezuelu od globálního finančního systému. To ještě více prohloubilo hospodářskou krizi v zemi.

Současná krize je přitom v celosvětovém srovnání jednou z nejvážnějších, což přinutilo úředníky používat směsici různých způsobů pro pohyb peněz.

Zatímco Madurova snaha spustit jako první na světě státní kryptoměnu „petro“ neuspěla, pokračující snahy o využití digitálních měn ukazují, jak zoufale se vláda snaží najít způsoby, kterými by obešla restrikce. Venezuelská centrální banka ani společnost PDVSA na žádost o komentář neodpověděli.

Není jasné, jak PDVSA přišla k vlastním bitcoinům a etherům, ani jak velkou hodnotu těchto měn vlastní. Podnik má problémy získat platby od zákazníků konvenčními kanály, protože velké banky nejsou ochotny obchodovat se subjekty, které podléhají sankcím. Minulý měsíc obdržela firma většinu z platby 700 milionů dolarů (16,6 miliardy korun) v čínských jüanech, protože se stranám nedařilo najít finanční instituce, které by transakci umožnily.

Nevyzpytatelná virtuální měna

PDVSA možná nemá chuť prodat kryptoměny na otevřeném trhu, protože by to vyžadovalo, aby se zaregistrovala na burze a podrobila se hloubkové kontrole, takzvané due diligence. Místo toho chce, aby kryptoměnu použila centrální banka a zaplatila s ní subjektům, kterým PDVSA dluží. Představitelé ropné firmy se domnívají, že centrální banka je méně vystavena případným překážkám, které by při platbě kryptoměnami mohly vzniknout.

Bitcoiny a ethery používají k ověření a zaznamenání transakcí decentralizovanou internetovou účetní knihu známou jako blockchain. V některých případech jsou umožněny relativně anonymní transfery bez nutnosti prostředníka. Jen málo bank se angažuje v digitálních měnách kvůli problémům s praním špinavých peněz a informacemi o klientovi, které s nimi souvisejí a komplikují dodržování předpisů.

Kryptoměny po debaklu v roce 2018 zažívají letos návrat na výsluní díky očekávání jejich většího přijetí institucemi a plánu společnosti Facebook přijít s vlastní kryptoměnou. I tak zůstávají nestabilní. Bitcoin za poslední čtyři dny klesl téměř o 20 procent, od začátku roku má nicméně zisk asi 130 procent.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Nákup a provoz F-35 projdou koaličním auditem, řekla Schillerová

Smlouvy na nákup a provoz 24 nadzvukových letounů F-35 za zhruba 150 miliard i dosavadní platby projdou koaličním auditem. ČT to sdělila vicepremiérka a ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Reagovala tím i na ministra obrany a jeho slova ze sociálních sítí SPD. Jaromír Zůna řekl, že jeho resort udělá analýzu i s možností výpovědi smlouvy. S tou ale hnutí ANO nesouhlasí. Další z vicepremiérů Karel Havlíček (ANO) už dřív řekl, že nákup F-35 je rozhodnutou věcí.
před 4 hhodinami

Ekonomika si podle expertů příští rok udrží růst, inflace mírně zvolní

Česká ekonomika si v příštím roce udrží rychlý růst, když se hrubý domácí produkt (HDP) zvýší o dvě až 2,5 procenta. Inflace se dál přiblíží k dvouprocentnímu cíli České národní banky (ČNB). Růst nominálních mezd překoná tempo růstu spotřebitelských cen, zvýší se tedy i reálné příjmy domácností. Nezaměstnanost mírně vzroste, přesto bude nadále patřit mezi nejnižší v Evropské unii. Vyplývá to z výsledků pravidelného průzkumu ministerstva financí na základě prognóz patnácti tuzemských odborných institucí a odhadů analytiků.
před 16 hhodinami

Letošní rozpočet směřuje k překročení naplánovaného schodku

Stát letos velmi pravděpodobně nedodrží schodek rozpočtu, který předchozí vláda naplánovala na 241 miliard korun. Deficit byl totiž už před vánočními svátky téměř 275 miliard. Z nejnovějších dat ministerstva financí to zjistila ČT. S dodržením plánovaného schodku už nepočítá ani nová ministryně financí Alena Schillerová (ANO) ani nejsilnější opoziční strana ODS, ze které je předchozí šéf resortu.
25. 12. 2025

Benzin je nejlevnější za více než čtyři roky

Benzin v Česku je nyní nejlevnější za více než čtyři roky. Od minulého týdne cena Naturalu 95 klesla o 41 haléřů na průměrných 33,35 koruny za litr. Nižší byla naposledy v červenci 2021. O více než čtyřicet haléřů zlevnila za týden také nafta, prodává se v průměru za 32,62 koruny za litr. Vyplývá to z údajů společnosti CCS, která ceny sleduje.
25. 12. 2025

Cena zlata znovu pokořila rekord

Cena zlata ve středu poprvé překročila 4500 dolarů (92 600 korun) za troyskou unci (31,1 gramu), na rekordu je i cena stříbra a platiny. Poptávku po drahých kovech zvyšuje podle analytiků zejména očekávané další snižování základních úrokových sazeb ve Spojených státech.
24. 12. 2025

Zájem o revizi letadel v tuzemsku roste, aerolinky přicházejí z celého světa

Zájem o revizi letadel v tuzemsku roste. V hangárech na pražské Ruzyni servisuje své stroje víc než desítka aerolinek z celého světa. Během dekády se jejich počet zdvojnásobil. I proto tam hledají nové zaměstnance. Lidí ve specializovaných profesích je ale málo.
24. 12. 2025

Svěřenský fond RSVP Trust, kam Babiš vloží Agrofert, je ve sbírce listin

Svěřenský fond RSVP Trust, do kterého premiér Andrej Babiš (ANO) nevratně vloží holding Agrofert, byl zveřejněn ve sbírce listin Evidence svěřenských fondů. Založila ho poradenská společnost Roklen s podporou právní kanceláře DBK, sdělila firma v pondělí. Babiš poté uvedl, že tak učiní do termínu, jak mu stanovuje zákon, tedy do třiceti dnů od svého jmenování premiérem.
23. 12. 2025Aktualizováno23. 12. 2025

Tatra dodá na Slovensko vojenské vozy za až 25 miliard

Společnost Tatra Defence Systems ze skupiny Czechoslovak Group (CSG) českého podnikatele Michala Strnada uzavřela se slovenským ministerstvem obrany samostatnou rámcovou smlouvu na dodávku až 1289 vojenských vozidel řady Tatra Force. Finanční rámec smlouvy pro potřeby ministerstva činí až 1,032 miliardy eur (přes 25 miliard korun).
23. 12. 2025
Načítání...