Úrokové sazby zůstávají stejné, rozhodla ČNB. Ekonomové za tím vidí nejistý vývoj v zahraničí

Bankovní rada České národní banky ponechala úrokové sazby beze změny. Základní úroková sazba, od níž se odvíjí úročení komerčních úvěrů, tak zůstává na dvou procentech. Informovala o tom mluvčí centrální banky Markéta Fišerová. Důvodem nynějšího rozhodnutí je podle ekonomů především nejistý vývoj v zahraničí.

Video Studio ČT24
video

Guvernér ČNB Jiří Rusnok k rozhodnutí centrální banky ohledně sazeb

Bankovní rada podržela úrokové sazby na stejné úrovni třetí zasedání v řadě, naposledy se úroky ČNB měnily letos v květnu, kdy je rada zvedla o čtvrt procentního bodu.

Na aktuálním jednání hlasovalo pro ponechání úrokových sazeb beze změny pět členů bankovní rady. Dva členové byli pro zvýšení sazeb o čtvrt procentního bodu. Minule byl postoj jednomyslný.

„Rozhodně to ale nebyla debata o tom, jestli budeme snižovat sazby. Byla o tom, jestli sazby mírně zvýšit, nebo zachovat,“ nastínil guvernér ČNB Jiří Rusnok. Dodal, že s ohledem na současný makroekonomický vývoj nevidí v dohledném horizontu důvod pro snížení úrokových sazeb.

Srpnová prognóza se podle guvernéra převážně naplňuje. „Mírně rychlejší je růst cen a mezd,“ uvedl Rusnok. Dodal, že aktuální makroekonomické předpovědi ČNB odpovídá mírný nárůst domácích tržních úrokových sazeb ve druhé polovině letošního roku následovaný jejich poklesem v příštím roce.

Rizika očekávaného vývoje vyhodnotila rada podle Rusnoka jako poměrně výrazná oběma směry, tedy ve prospěch růstu i poklesu cen. V souhrnu jsou však podle guvernéra lehce proinflační.

Centrální banka volí podle ekonoma Komerční banky Michala Brožky stabilitu sazeb v nejisté době. „Nic jiného se nečekalo, a to i z toho důvodu, že ČNB nemá v ruce novou prognózu,“ poznamenal. 

„Výroky centrálních bankéřů v minulých týdnech připomněly, že ČNB zatím nevidí prostor pro vážnější diskuse o snižování úrokových sazeb. Inflace je rychlejší, koruna slabší a domácí poptávka silná. Naopak zhoršující se ekonomická situace v zahraničí současně brzdí jakoukoliv ochotu sazby zvýšit,“ dodal Brožka. 

Zvyšování sazeb se nečeká ani v blízké budoucnosti

Situaci v zahraničí vidí jako motiv i hlavní ekonom ING Bank Jakub Seidler. „Čistě z pohledu vývoje domácí ekonomiky by bankovní rada mohla úrokové sazby zvýšit, vývoj v zahraničí však v tuto chvíli představuje výrazné riziko, které přesvědčilo radní měnovou politiku raději nezpřísňovat,“ uvedl. Stabilita úrokových sazeb ČNB se podle něj v následujících čtvrtletích jeví jako nejpravděpodobnější varianta. 

Změny sazeb ve zbytku roku neočekává ani hlavní ekonom Generali Investments CEE Radomír Jáč. Setrvání u stability úrokových sazeb vnímá jako logickou výslednici protichůdných faktorů, a to „střetu přetrvávajících inflačních tlaků v české ekonomice na straně jedné a slábnoucího hospodářského růstu a nižších inflačních tlaků v zahraničí na straně druhé“.

Analytik Raiffeisenbank Luboš Růžička míní, že současný cyklus zvyšování sazeb, který započal v listopadu 2017, dosáhl vrcholu. „K rovnovážné úrovni sazeb, kterou ČNB odhaduje na úrovni dvou a půl až tří procent, ČNB nestihla vystoupat,“ podotkl.

Růžička je tak přesvědčen, že v příštím roce by postupné zpomalení ekonomiky, pokles inflačních tlaků a zahraniční vývoj měly přimět ČNB postupně přikročit ke snížení úrokových sazeb.

„Nepříznivá ekonomická situace v eurozóně přiměje ECB k dalšímu snížení sazeb, měnovou politiku by měl dále uvolňovat i americký Fed. Slabší kurz koruny bude podle našeho názoru spíše tlumit negativní dopad zpomalující evropské a globální ekonomiky na tu domácí než vytvářet dodatečné inflační tlaky v tuzemské ekonomice,“ doplnil. 

Od sazeb centrální banky se odvíjejí úroky bankovních vkladů a úvěrů. Podnikům vyšší úroky přinášejí dražší úvěry na investice a provoz, domácnostem zase dražší půjčky na bydlení.