Bankovní rada České národní banky ponechala úrokové sazby beze změny. Základní úroková sazba, od níž se odvíjí úročení komerčních úvěrů, tak zůstává na dvou procentech. Informovala o tom mluvčí centrální banky Markéta Fišerová. Důvodem nynějšího rozhodnutí je podle ekonomů především nejistý vývoj v zahraničí.
Bankovní rada podržela úrokové sazby na stejné úrovni třetí zasedání v řadě, naposledy se úroky ČNB měnily letos v květnu, kdy je rada zvedla o čtvrt procentního bodu.
Na aktuálním jednání hlasovalo pro ponechání úrokových sazeb beze změny pět členů bankovní rady. Dva členové byli pro zvýšení sazeb o čtvrt procentního bodu. Minule byl postoj jednomyslný.
„Rozhodně to ale nebyla debata o tom, jestli budeme snižovat sazby. Byla o tom, jestli sazby mírně zvýšit, nebo zachovat,“ nastínil guvernér ČNB Jiří Rusnok. Dodal, že s ohledem na současný makroekonomický vývoj nevidí v dohledném horizontu důvod pro snížení úrokových sazeb.
Srpnová prognóza se podle guvernéra převážně naplňuje. „Mírně rychlejší je růst cen a mezd,“ uvedl Rusnok. Dodal, že aktuální makroekonomické předpovědi ČNB odpovídá mírný nárůst domácích tržních úrokových sazeb ve druhé polovině letošního roku následovaný jejich poklesem v příštím roce.
Rizika očekávaného vývoje vyhodnotila rada podle Rusnoka jako poměrně výrazná oběma směry, tedy ve prospěch růstu i poklesu cen. V souhrnu jsou však podle guvernéra lehce proinflační.
- Základní úroková sazba, od níž se odvíjí úročení komerčních úvěrů, činí dvě procenta, diskontní sazba jedno procento a lombardní sazba tři procenta. Lombardní sazba je procentuální sazba, za kterou si obchodní banky mohou půjčit u centrální banky peníze proti zástavě cenných papírů. Na diskontní sazbu jsou například navázána penále za nesplácené úvěry nebo neuhrazené daně.
Centrální banka volí podle ekonoma Komerční banky Michala Brožky stabilitu sazeb v nejisté době. „Nic jiného se nečekalo, a to i z toho důvodu, že ČNB nemá v ruce novou prognózu,“ poznamenal.
„Výroky centrálních bankéřů v minulých týdnech připomněly, že ČNB zatím nevidí prostor pro vážnější diskuse o snižování úrokových sazeb. Inflace je rychlejší, koruna slabší a domácí poptávka silná. Naopak zhoršující se ekonomická situace v zahraničí současně brzdí jakoukoliv ochotu sazby zvýšit,“ dodal Brožka.
Zvyšování sazeb se nečeká ani v blízké budoucnosti
Situaci v zahraničí vidí jako motiv i hlavní ekonom ING Bank Jakub Seidler. „Čistě z pohledu vývoje domácí ekonomiky by bankovní rada mohla úrokové sazby zvýšit, vývoj v zahraničí však v tuto chvíli představuje výrazné riziko, které přesvědčilo radní měnovou politiku raději nezpřísňovat,“ uvedl. Stabilita úrokových sazeb ČNB se podle něj v následujících čtvrtletích jeví jako nejpravděpodobnější varianta.
Změny sazeb ve zbytku roku neočekává ani hlavní ekonom Generali Investments CEE Radomír Jáč. Setrvání u stability úrokových sazeb vnímá jako logickou výslednici protichůdných faktorů, a to „střetu přetrvávajících inflačních tlaků v české ekonomice na straně jedné a slábnoucího hospodářského růstu a nižších inflačních tlaků v zahraničí na straně druhé“.
Analytik Raiffeisenbank Luboš Růžička míní, že současný cyklus zvyšování sazeb, který započal v listopadu 2017, dosáhl vrcholu. „K rovnovážné úrovni sazeb, kterou ČNB odhaduje na úrovni dvou a půl až tří procent, ČNB nestihla vystoupat,“ podotkl.
Růžička je tak přesvědčen, že v příštím roce by postupné zpomalení ekonomiky, pokles inflačních tlaků a zahraniční vývoj měly přimět ČNB postupně přikročit ke snížení úrokových sazeb.
„Nepříznivá ekonomická situace v eurozóně přiměje ECB k dalšímu snížení sazeb, měnovou politiku by měl dále uvolňovat i americký Fed. Slabší kurz koruny bude podle našeho názoru spíše tlumit negativní dopad zpomalující evropské a globální ekonomiky na tu domácí než vytvářet dodatečné inflační tlaky v tuzemské ekonomice,“ doplnil.
Od sazeb centrální banky se odvíjejí úroky bankovních vkladů a úvěrů. Podnikům vyšší úroky přinášejí dražší úvěry na investice a provoz, domácnostem zase dražší půjčky na bydlení.
