Řízení o námitkách Kapsche k mýtnému tendru má být zastaveno, rozhodl správní soud

Antimonopolní úřad se patrně nebude muset dál zabývat námitkami firmy Kapsch proti mýtnému tendru. Nejvyšší správní soud (NSS) ve středu vyhověl stížnostem Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) a ministerstva dopravy proti rozhodnutí Krajského soudu v Brně z letošního května.

Rozhodnutí NSS je dostupné na úřední desce, plyne z něj, že řízení o námitkách je třeba zastavit. Tento právní názor kasačního soudu je pro krajský soud závazný, stojí v rozhodnutí. Středeční verdikt se bezprostředně netýká přezkoumávání nové mýtné smlouvy, jde o tendr, který jejímu uzavření předcházel.

Procesní situace v kauze je složitá. Předseda úřadu Petr Rafaj řízení o námitkách Kapsche, tedy současného provozovatele mýtného systému, zastavil poté, co byla podepsána smlouva s vítězem tendru, konsorciem CzechToll/SkyToll. Krajský soud ale v květnu rozhodnutí zrušil, a Rafaj proto v první polovině září uložil svým úředníkům, aby námitky Kapsche vypořádali.

Když rozhodnutí ztrácejí smysl

NSS nyní konstatoval, že po uzavření smlouvy je to již v podstatě bezpředmětné, a navíc mimo zákonné kompetence úřadu. „Uzavření smlouvy je určitým hraničním bodem, po jehož dosažení určitý typ řízení (přezkum postupu zadavatele v zadávacím řízení) a rozhodnutí v něm vydaná (uložená nápravná opatření) ztrácejí právní i praktický smysl,“ stojí v rozhodnutí NSS. Po uzavření smlouvy se lze domáhat zákazu jejího plnění, což také Kapsch učinil.

V mýtném tendru loni zvítězilo konsorcium CzechToll/SkyToll, které uspělo s nabídkou 10,75 miliardy korun za desetiletý provoz systému. Současnou mikrovlnnou technologii má nahradit satelitní technika, která se ze současných 1400 kilometrů dálnic a silnic první třídy rozšíří i na dalších 860 kilometrů silnic první třídy. Nový mýtný systém by měl začít fungovat od prosince letošního roku.

Krajský soud v Brně však v červenci vyhověl další z žalob společnosti Kapsch a nařídil ÚOHS znovu zkoumat mýtnou smlouvu. Kapsch tvrdí, že jejímu uzavření bránilo dřívější předběžné opatření. Úřad původně dospěl k závěru, že není důvod zakázat plnění, soud ale měl k postupu úřadu výhrady. I v tomto řízení podaly ministerstvo dopravy a ÚOHS kasační stížnosti k NSS.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Zemědělský fond nezačal vymáhat po Agrofertu vrácení dotací. Ministerstvu chybí klíčový dokument

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument.
před 37 mminutami

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026

S nástupem ledna služby zdražují, a to víc než jiné sektory

Analytici očekávají, že zdražování služeb bude i v letošním roce vyšší, než bude činit průměrná inflace. Znát už je to v ubytování a stravování, trend ale poznají například i zákazníci, kteří se chystají do kadeřnictví, na manikúru nebo kosmetiku. Někde za zdražením stojí vyšší nájmy provozoven, jinde vyšší povinné odvody na sociálním a zdravotním pojištění. Měsíc leden je pak znám tím, že ke zdražování dochází plošně.
12. 1. 2026
Načítání...