Madeta je bez části dodávek mléka z družstva JIH. Do srpna chce výpadek nahradit

Největší česká mlékárna Madeta přišla od pondělí o dodávky 200 tisíc litrů mléka denně z Mlékařského a hospodářského družstva JIH. Družstvo bude víc dodávat do Německa. Madeta si zatím zajistila jinde 75 tisíc litrů mléka denně, od firmy Interlacto a dalších farmářů ze střední a jižní Moravy. Kvůli výpadku tak bude vyrábět méně trvanlivého mléka, ceny ale nezdraží a ani se nebude propouštět. Stoupnou jí náklady na svoz, denně o 50 tisíc korun, měsíčně nově na 1,5 milionu korun. Do srpna chce všechno chybějící mléko zajistit jinde, řekl generální ředitel Madety Milan Teplý.

JIH kontroluje 16 procent českého trhu s mlékem, denně zobchoduje 1,32 milionu litrů. Více teď nově dodává mlékárně Goldsteig v německém Chamu, podle předsedy představenstva JIH Karla Bednáře kvůli vyšší výkupní ceně, podle Teplého proto, že JIH získal akcie německého podniku. Pro Madetu, která denně zpracuje 950 tisíc litrů mléka, to může být roční propad tržeb až miliarda korun. Madeta družstvu JIH nabízela výkupní cenu 8,9 koruny za litr a také akcie, JIH odmítl, uvedl Teplý.

Madeta a JIH nyní jednají o nové smlouvě. Madeta podle Teplého nabídla družstvu výkupní cenu za litr mléka 8,87 koruny. Bednář řekl, že nebude jednání ani nic dalšího komentovat.

Z družstva JIH přestalo Madetě dodávat 37 farmářů. Dosud měla 230 dodavatelů. „Největší pokles, 150 tisíc litrů denně, se týká Jindřichova Hradce, 50 tisíc litrů Plané nad Lužnicí,“ přiblížil Teplý. Madeta si zajistila jinde 75 tisíc litrů mléka denně, 50 tisíc litrů od Interlacto, zbytek od farmářů zejména ze střední a jižní Moravy.

Pro mléko až do Přerova

Nejdál bude muset pro mléko jezdit do Přerova. Jedná i se zemědělci ze středních Čech a s firmou Viamilk. Kromě zasmluvněných náhradních 75 tisíc litrů mléka denně má Madeta dalších 50 tisíc litrů rozjednáno. Situaci pomáhá mlékárně řešit i vedení Agrární komory. 

„Doufám, že někdy od srpna bychom měli to manko nahradit. Po přesunech mléka mezi závody se to nejvíc projeví v Pelhřimově, kde se bude vyrábět méně trvanlivého mléka. Situace je komplikovaná: i vzhledem ke vzdálenostem to pro nás znamená vyšší náklady na svoz, nižší vytíženost svozových aut, ale výroba značkových produktů je zajištěna,“ řekl Teplý. Celkovou výši nákladů na svoz mlékárna neuvedla.

Trvanlivého mléka v litrových krabicích loni Madeta vyrobila 97,5 milionu litrů. Odstavených je několik cisteren včetně řidičů. Krémů lipánek a tvarohů, jejichž prodej roste a kterých teď firma vyrobí 70 až 75 tun týdně, se situace nedotkne.

Prezident Agrární komory ČR Zdeněk Jandejsek řekl, že bude přesvědčovat zástupce okresních a krajských agrárních komor, aby české mléko zůstávalo v Česku. „Potřebujeme, aby se zpracovávalo tam, kde se tvoří přidaná hodnota, u našich zpracovatelů, to je zásadní. Družstvo JIH udělalo kupu práce v době, kdy (výkupní) cena byla (oproti zahraničí) rozdílná, tlačilo české zpracovatele na vyšší cenu, to je jim velice ke cti. Ale mléko by se mělo zpracovávat v místě, kde se pak výrobky z něj konzumují,“ řekl Jandejsek.

JIH do Chamu dodával 450 tisíc litrů mléka denně, ode dneška je to řádově 650 tisíc litrů. Do Madety bude JIH nyní dál dodávat asi 430 tisíc litrů mléka denně.

  • Madeta má čtyři výrobní závody – v Plané nad Lužnicí, Českém Krumlově, Jindřichově Hradci a Pelhřimově. Firma zaměstnává 1500 lidí. V roce 2016 měla Madeta konsolidovaný zisk po zdanění 371,2 milionu korun, konsolidované tržby 5,25 miliardy korun. Výsledky za léta 2017 a 2018 ještě nezveřejnila. Letos nicméně plánovala tržby 5,2 miliardy korun.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Nejen řidiči a kurýři, ale i uklízečky či opraváři. Platformová práce je na vzestupu

Digitálním platformám v Česku každý rok přibývá zákazníků i míst, kde působí. Alespoň jednou měsíčně si takzvanou platformovou prací vydělává zhruba 145 tisíc lidí, vyplývá ze studie Centra ekonomických a tržních analýz (CETA). A nejde už jen o kurýry či řidiče. V nabídce jsou i řemeslnické práce, úklid, opravy či hlídání dětí. Pravidla v EU upravuje směrnice, kterou má Česko převzít do 2. prosince. Resort práce a sociálních věcí už představil návrh příslušného zákona.
před 13 mminutami

Vládní slib o nižší firemní dani možná padne. Schillerová preferuje zrychlení odpisů

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) řekla České televizi, že namísto snížení daně z příjmu firem z 21 na 19 procent se kloní ke zrychlení firemních odpisů. V programovém prohlášení kabinet přitom avizoval obojí, ministryně ale nyní vzkazuje, že to si stát dovolit nemůže.
před 10 hhodinami

VideoHosté Událostí, komentářů z ekonomiky probrali navrhovanou horní hranici pro úroky

Hosté Událostí, komentářů z ekonomiky probrali vládní návrh, podle nějž má při poskytování spotřebitelských úvěrů platit horní hranice pro úroky. Jiný výpočet by platil pro malé půjčky do dvaceti tisíc na dobu do jednoho roku a další pro zbytek úvěrů. Diskuse na toto téma se zúčastnili člen Asociace poskytovatelů nebankovních úvěrů Jakub Hauptmann, právník Konsorcia dluhových poraden Jakub Sosna a hlavní ekonom ČSOB Jan Bureš. Pořad se věnoval také problematice rodinného podnikání, o níž hovořili generální ředitel Newton University Jiří Koleňák a majitel firmy Koupelny Syrový Matouš Syrový. Debata se týkala i rekordní investice do českého start-upu Mews, o níž hovořil partner investiční skupiny DEPO Ventures Petr Šíma. Diskusí provázeli Nina Ortová a Jakub Musil.
před 16 hhodinami

VideoRůst cen pohonných hmot „prosakuje“ i do lesních prací, dřevo může zdražit

Rostoucí ceny pohonných hmot v souvislosti s válkou na Blízkém východě zvyšují náklady i dřevařským firmám a lesním hospodářům. Hodně paliva spotřebují například při těžbě. Zdražuje ale i přeprava dříví. To se časem může promítnout i do cen pro koncové zákazníky. O zdražení své práce hovoří i dřevorubci, někteří prý se stoupajícími cenami bojují dlouhodobě. Růst nákladů pak zasáhne rovněž lesníky. Prodraží se jim například jarní sázení.
před 21 hhodinami

Česko se přidalo k prohlášení ohledně zabezpečení Hormuzského průlivu

Čtrnáct států včetně Česka se v pátek připojilo ke společnému prohlášení, ve kterém evropské a další země vyjadřují ochotu přispět k zajištění bezpečné plavby Hormuzským průlivem. Píše o tom agentura Reuters. Státy v prohlášení také vyzývají k zastavení íránských vzdušných útoků i dalších pokusů tento průliv zablokovat. Italský ministr zahraničí Antonio Tajani zdůraznil, že prohlášení má politický, nikoli vojenský charakter. Mluvčí tuzemského ministerstva zahraničních věcí Adam Čörgő sdělil, že Česko podpisem potvrdilo své pozice a solidaritu se spojenci.
21. 3. 2026Aktualizováno21. 3. 2026

Benzin v Česku je nejdražší za skoro dva roky, nafta od listopadu 2022

Průměrná cena benzinu v tuzemsku vzrostla kvůli bojům na Blízkém východě na 40 korun za litr, což je nejvíce od května 2024. Nafta zdražila na průměrných 44,62 koruny za litr, naposledy byla obdobně drahá v listopadu 2022, plyne z údajů společnosti CCS. Ceny paliv setrvale rostou v reakci na izraelsko-americké údery v Íránu. Průměrná cena naturalu od té doby stoupla o 6,40 koruny a diesel, na jehož ceně se vývoj podepisuje výrazněji, zdražil o 11,50 koruny.
21. 3. 2026Aktualizováno21. 3. 2026

Video„Je realistický,“ hájí rozpočet Nacher. Skopeček tepe deficit i výdaje na obranu

Prezident Petr Pavel v pátek podepsal státní rozpočet na letošní rok se schodkem 310 miliard korun. Ten už vyšel ve Sbírce zákonů, Česko tak přestalo hospodařit v rozpočtovém provizoriu. Hlava státu však vládě vytýká nízké výdaje na obranu. Podle místopředsedy sněmovny Patrika Nachera (ANO) je však v letošním rozpočtu oproti loňskému skutečnému o 24 miliard korun na obranu více. Ze schodku prý radost nemá, ovšem rozpočet označil za „realistický a pravdivý.“ Místopředseda dolní komory Jan Skopeček (ODS) tvrdí, že prezident nemá do rozpočtového procesu zasahovat případným vetem, ale jeho výhrady – včetně vysokého deficitu i výdajů na obranu – ocenil. Rozpočet dle něj není v souladu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
21. 3. 2026

USA dočasně povolily nákup sankcionované íránské ropy již naložené na tankerech

Spojené státy povolily zemím nakupovat po dobu třceti dní sankcionovanou íránskou ropu, která je již naložena na tankerech na moři. Píše o tom agentura AFP. Povolení se týká také naložených ropných produktů. Podle AFP jde o snahu stabilizovat světové trhy s ropou. Americký ministr financí Scott Bessent na síti X uvedl, že tímto rozhodnutím USA rychle uvolní asi 140 milionů barelů íránské ropy.
21. 3. 2026Aktualizováno21. 3. 2026
Načítání...