Haag – Bývalí akcionáři zkrachovalé těžařské firmy Jukos uspěli u mezinárodní arbitráže s žádostí o odškodné od Ruska. Stát má skupině akcionářů zaplatit přes 50 miliard dolarů (přes bilion korun), rozhodl soud v Haagu. Akcionáři původně žádali o více než dvojnásobek. Ruské ministerstvo financí oznámilo, že se odvolá. Ruská polostátní společnost Rosněft, která po bankrotu Jukosu získala většinu jeho majetku, ubezpečila, že se jí spor nijak nedotýká.
Rusko má zaplatit bilion kvůli krachu Jukosu, odvolá se
Před třemi lety rozhodl Evropský soud pro lidská práva ve Štrasburku, že Rusko navzdory procesním chybám nezestátnilo majetek Jukosu protizákonně. Rozhodčí soud v Haagu, který se zabýval žádostí pětice někdejších akcionářů těžařské společnosti o odškodnění, však nařídil Rusku zaplatit za postátnění majetku společnosti přes 50 miliard dolarů společnosti GML Group. Jejím prostřednictvím v minulosti kontroloval Jukos podnikatel a politický odpůrce Vladimira Putina Michail Chodorkovskij.
Podle haagského soudu se Rusko a polostátní společnost Rosněft cíleně snažily Jukos hospodářsky položit. „Představitelé Rosněftu, kteří pracovali pro prezidenta Putina, měli cíl zničit Jukos,“ zaznělo u soudu. Stejný cíl sledovaly podle arbitrů i ruské soudy. Tribunál Stálého rozhodčího soudu v Haagu se případem zabýval od roku 2005.
Pokuta ve výši pěti procent rozpočtu Ruska
Pro Rusko by zaplacení 50 miliard dolarů znamenalo velký problém. „Je to pro představu asi pět procent jeho ročního rozpočtu,“ poukázal investiční specialista Brokerjetu ČS Mikuláš Splítek. Podle ekonoma moskevské makléřské společnosti BCS Prime Vladimira Tichomirova by ale Rusko mělo mít dostatečnou finanční rezervu, aby mohlo bilionovou sumu zaplatit.
S rozhodnutím haagské arbitráže se ale stát nesmířil. „Soudní proces není završen, bude možné se odvolat. Ruská strana nepochybně využije všech možností,“ řekl již před vynesením rozsudku ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov. Ruské ministerstvo financí později oficiálně potvrdilo odvolání. Verdikt označilo za „pochybný“ a „jednostranný“. Také poukázalo na „závažné chyby v rozhodnutí arbitrážního soudu“.
Naopak bývalí akcionáři, kteří původně žádali prostřednictvím GML ve třech žalobách celkem o 114 miliard dolarů, jsou spokojeni. Přestože vysoudili sotva polovinu, jde podle nynějšího ředitele GML Tima Osborna o historicky nejvyšší odškodnění a označil ho za „velmi příznivé“. Rozhodnutí uvítal i Chodorkovskij, který však již v GML nefiguruje a sporu se neúčastnil. „Je fantastické, že akcionáři firmy dostali šanci na náhradu škod,“ uvedl Chodorkovskij. Podle Mikuláše Splítka je ale otázka, nakolik bude vysouzená částka vymahatelná, pokud se Rusko rozhodne odškodnění nevyplatit.
Tim Osborne, ředitel společnosti GML
„Hlavním cílem Ruské federace nebyl výběr daní, ale bankrot a vyvlastnění Jukosu ve prospěch státu skrze firmu Rosněft.“
Právníci akcionářů oznámili, že Rusko dostane 180 dnů, aby začalo stanovenou částku splácet. Po tomto termínu začne stanovené odškodné narůstat o úroky. Téměř dekádu dlouhý proces tak zřejmě úplně nekončí. Vladimira Putina ale dost možná ještě víc izoluje od mezinárodního společenství. Přichází totiž v době, kdy Rusko čelí už tak rekordním sankcím.
Drobní akcionáři mají ve čtvrtek šanci ve Štrasburku
Ovšem rozhodnutí arbitrážního soudu se vztahuje pouze na pět bývalých akcionářů, nikoliv na další desítky tisíc bývalých minoritních akcionářů. Může ale posloužit jako precedens pro nové arbitráže vůči Rusku. Minoritní investoři také čekají na čtvrteční zasedání Evropského soudu pro lidská práva ve Štrasburku (ECHR), který by měl rozhodovat o odškodnění pro všechny akcionáře.
„Doufáme, že ECHR věnuje pozornost velikosti této částky při stanovování spravedlivého zadostiučinění pro všech 55 000 a víc akcionářů, obětí této státem sponzorované připravené krádeže,“ prohlásil bývalý finanční ředitel Jukosu Bruce Misamore.
GALERIE
videogallery_460544
- Jukos býval kdysi největší ruskou ropnou firmou a Michail Chodorkovskij byl nejbohatším mužem v Rusku. Po procesech, v nichž byl Chodorkovskij poslán do vězení a Jukosu nařízena pokuta a daňový nedoplatek téměř 30 miliard dolarů (současně však byl jeho majetek zmrazen), vyhlásila firma v srpnu 2006 bankrot. Následoval rozprodej majetku a likvidace Jukosu. Většinu vlastnictví zkrachovalé společnosti získala polostátní společnost Rosněfť, plynárenskou část potom další polostátní společnost Gazprom. Chodorkovskij strávil ve vězení deset let, než mu loni v prosinci Vladimir Putin udělil milost. Dnes žije Chodorkovskij ve Švýcarsku, k žalobě akcionářů se nepřipojil.