Rodinné firmy jsou základem zdravé ekonomiky. Otevíráme cestu k jejich podpoře, říká Havlíček

Nahrávám video

Vláda schválila definici rodinného podnikání. Vzniká tak možnost případně tyto firmy podporovat, například jednodušším systémem zaměstnávání rodinných příslušníků. Jde ale i o psychologickou podporu rodinných podniků, řekl v Interview ČT24 ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (za ANO). Firmám podle něj často nejde o benefit, ale taky rády slyší, že jsou vnímány společností jako někdo, kdo pomáhá regionu.

„Rodinné firmy jsou základem zdravé ekonomiky. Jsou odolnější, jsou základem infrastruktury regionu, jsou základem zaměstnanosti v regionech, jsou nositeli původních produktů a tradic a obecně platí, že pokud se podaří předávat rodinné firmy na další generace, prospívá to společnosti, je více vybalancována vůči velkým korporátním hráčům,“ nastínil Havlíček.

Vláda nyní schválila definici rodinného podniku, a tak se podle Havlíčka Česká republika zařadila mezi osm zemí EU, které se rozhodly podporovat tento segment i na úrovni legislativního charakteru.

„Vytváří se možnost tuto část trhu intenzivně podporovat, i když to ještě neznamená, že to tak definitivně bude,“ uvedl. Mohl by například vzniknout jednodušší systém zaměstnávání rodinných příslušníků. „U nás je to dost komplikované, zatímco v zemích, kde to funguje, je to běžná a administrativně jednoduchá věc,“ poznamenal ministr.

Nehledat finanční prostředky jenom u bank

Další věcí je motivovat firmy, aby byly schopné investovat také z kapitálu vlastního, nikoli jenom z půjčeného. „Přeloženo do češtiny, pokud mám nějaké rodinné peníze a dám je do firmy, tak bych měl určitou možnost drobného benefitu, odečíst si například úrokovou sazbu, která je v dané době daná například centrální bankou, podobně jako bych dal peníze cizí, které si můžu vynákladovat úrokem,“ přiblížil Havlíček.

Podle něj nejde o nic nového, aktivně tento mechanismus využívají ve Španělsku. „Což je země se špičkovými rodinnými firmami a mají obrovskou tradici. Stejně tak to dělají v Itálii, Francii, dokonce i v Maďarsku, byť ne ve všech segmentech. Třeba rodinné farmy ale mají v Maďarsku skvělé benefity,“ uvedl.

Částečně v nynějším kroku vidí i psychologickou podporu pro tento typ firem. „Kolikrát jim nejde o benefit, o nějakou dotaci, ale taky rády slyší, že jsou vnímány společností jako někdo, kdo není na obtíž, ale kdo pomáhá regionu a je nositelem tradic, a někdo, kdo když už podporu dostane, tak nehrozí, že s ní zmizí do nějakého daňového ráje, ale že bude ve svém regionu rodinnou firmu rozvíjet,“ doplnil.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Politici chtějí zjednodušit pravidla prodeje ve svátky. Na způsobu se ale neshodnou

Ačkoliv byl nedělní den sváteční, velké obchody zůstaly otevřené. Na seznamu dnů se zakázaným prodejem není ani pondělí. Politici teď chtějí pravidla zjednodušit. Lidovci navrhují zavřít obchody o všech svátcích. ODS by zase regulaci naopak úplně zrušila. Podle předsedkyně poslaneckého klubu ANO Taťány Malé je namístě otevřít debatu.
před 9 hhodinami

Minimální mzda by mohla od ledna dle odhadů vzrůst o 2500 korun

Minimální mzda by mohla příští rok podle dosavadních odhadů vzrůst o 2500 korun na 24 900 korun. V roce 2028 by pak mohla činit 26 900 korun. Vyplývá to z podkladů k chystanému vládnímu nařízení s koeficienty pro výpočet nejnižšího výdělku. Ten by podle návrhu měl příští rok odpovídat 44,6 procenta průměrné mzdy, v roce 2028 pak 45,8 procenta. Předpis by měla projednat tripartita. Podle údajů Informačního systému o průměrném výdělku dostávalo minimální mzdu 4,9 procenta zaměstnanců v Česku, tedy asi 181 tisíc.
před 22 hhodinami

Kraje řeší výpadek financí od státu na opravy silnic

Hejtmani vyzývají vládu, aby v rozpočtu na příští rok našla čtyři miliardy korun na opravy a údržbu mostů i silnic druhé a třetí třídy. Letos jim totiž pravidelný příspěvek poprvé neposlala. Jestli stát nakonec peníze nenajde i letos, chtěli vědět do června. Zástupci regionů mluví o zřetelném výpadku příjmů a obávají se výrazného dopadu na kvalitu místních komunikací. Ministerstvo dopravy slibuje o penězích jednat v létě, při přípravě rozpočtu na příští rok. Podle zástupců koalice už ale podpora pokračovat nemá.
4. 7. 2026

Průzkum: Češi se blackoutu neobávají, jejich připravenost se po loňsku nezměnila

Češi se rozsáhlého výpadku elektřiny příliš neobávají, loňský blackout v části republiky jejich připravenost na podobné události nezměnil. Aktivně se o správný postup zajímá zhruba čtyřicet procent obyvatel. Například více než třetina domácností stále nemá zásobu pitné vody ani na 24 hodin. Záložním zdrojem energie pak disponuje zhruba každá osmá domácnost. Vyplývá to z červnového průzkumu agentury Ipsos pro energetickou společnost epet. V posledním roce tuzemské domácnosti zaznamenaly úbytek problémů s výpadky.
4. 7. 2026

Bulharsko nové protiruské sankce EU nepodpoří, prohlásil premiér Radev

Bulharsko nepodpoří nový balíček unijních sankcí proti Rusku. Podle agentury BTA či stanice Radio Bulgaria to v pátek při interpelacích v parlamentu oznámil premiér Rumen Radev. Argumentoval přitom bulharskými národními zájmy v energetice. Vláda v Sofii odmítá, aby na sankčním seznamu byl nově moskevský patriarcha Kirill či vysoký manažer ruského koncernu Lukoil v Bulharsku.
3. 7. 2026

O svátcích 5. a 6. července mohou být obchody otevřené

O nadcházejících svátcích tuto neděli a pondělí budou moci být otevřené i obchody nad dvě stě metrů čtverečních. Zákaz prodeje ve větších provozovnách se na Den slovanských věrozvěstů Cyrila a Metoděje 5. července a Den upálení mistra Jana Husa 6. července nevztahuje.
3. 7. 2026

Alijev tvrdí, že deset států EU již dováží ázerbájdžánský plyn a další mohou následovat

Ázerbájdžán je největším obchodním partnerem Evropské unie na jižním Kavkaze, uvedl prezident země Ilham Alijev během setkání s předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou. Dodal, že Baku usiluje o rozšíření spolupráce s EU v oblasti energetiky, dopravy a obnovitelných zdrojů energie.
2. 7. 2026

Soud EU potvrdil Googlu rekordní pokutu 4,1 miliardy eur

Soudní dvůr EU potvrdil rekordní pokutu 4,125 miliardy eur (zhruba 100 miliard korun) americké technologické firmě Google ze skupiny Alphabet. Pokutu firmě v roce 2018 vyměřila Evropská komise (EK) za to, že Google podle ní zneužívá operačního systému Android k potlačení konkurence na trhu vyhledávacích služeb. Mluvčí Googlu uvedl, že rozsudek podle něj nezohlednil investice, které firma vynaložila na to, aby systém Android zůstal otevřený, kompatibilní s dalšími platformami a bezplatný.
2. 7. 2026Aktualizováno2. 7. 2026

Evropský pohled