Svazy kritizují návrh ministerstva, který ruší osvobození od daně pro kotelny. Podle nich zdraží teplo

Oborové svazy kritizují návrh ministerstva financí (MF), který počítá se zrušením osvobození od daně pro domovní plynové kotelny v bytových domech. Podle Svazu českých a moravských bytových družstev (SČMBD) by si dotčené domácnosti musely připlatit stovky korun ročně. Záměr se nelíbí ani zástupcům plynařů nebo ekologického Hnutí Duha. S návrhem, který je součástí připravované legislativy, naopak souhlasí ministerstvo životního prostředí.

„Novela daňových zákonů skutečně mimo jiné ruší osvobození zemního plynu spotřebovaného takzvanými domovními kotelnami od daně ze zemního plynu a některých dalších plynů – sazba této daně činí 30,60 Kč za megawatthodinu spalného tepla. Osvobození zemního plynu spotřebovaného pro výrobu tepla v domácnostech zůstane zachováno,“ sdělila Anna Fuksová z tiskového oddělení ministerstva financí. 

Podle ní je důvodem částečné narovnání konkurenčního prostředí na trhu s teplem v souvislosti s rostoucí cenou emisní povolenky a skutečností, že domovní kotelny mohou teplem zásobovat i okolní domy. „Tato úprava by ročně měla navýšit příjmy státního rozpočtu o 0,2 miliardy korun,“ dodala mluvčí.

Ondřej Charvát z tiskového oddělení ministerstva životního prostředí upřesnil, že nové zdanění plynu se nebude týkat domácností s vlastním kotlem v bytových domech, ani domácností v rodinných domech – tedy ani programu takzvaných kotlíkových dotací.

Domácnosti by změna přišla až na 800 korun ročně, odhaduje svaz

Martin Hanák z SČMBD upozornil, že případné přijetí návrhu bude mít dopad do hospodaření dotčených domácností v řádu stovek korun ročně. „Při aktuálních cenách plynu předběžně odhadujeme navýšení 400 až 800 korun na domácnost za rok. Se zachováním osvobození u domácností a rodinných domů souhlasíme, současně ale tvrdíme, že bytové družstvo či společenství vlastníků jednotek není nic jiného než souhrn domácností. Tudíž by jim toto osvobození mělo být také zachováno,“ uvedl Hanák.

„Je to facka společenství vlastníků jednotek (SVJ) a bytovým družstvům, jejichž členové v minulosti nahradili starý kotel na tuhá paliva za nový ekologický na zemní plyn. Zpozornět by měly všechny domácnosti, které spoluvlastní domovní kotelnu ve společných částech domu a využívají ji pro svoje vytápění. Právě jim vzroste cena skokově o pět procent,“ řekla výkonná ředitelka Českého plynárenského svazu Lenka Kovačovská.

„Odhadujeme, že v Česku je přibližně pět tisíc domovních kotelen. Hovoříme tedy o desítkách tisíc domácností. SVJ jako správce domovní plynové kotelny nesmí ze zákona podnikat a nemělo by se na něj pohlížet jako na podnikatele,“ dodala.

Podle programového ředitele Hnutí Duha Jiřího Koželouha není návrh ministerstva v souladu se snahou o čistější a bezemisní prostředí v Česku, protože řeší jen zvýšení daňového zatížení plynu a ne uhlí. Hnutí proto navrhuje, aby bylo do novely doplněno ustanovení, které by počítalo s postupným navýšením energetické daně z uhlí z dnešních 8,50 korun na jednotku tepla (gigajoule - GJ) na 60 Kč/GJ.

Ministerstvo financí chce díky daňovým změnám vybrat 10 miliard navíc

Zrušení daňového zvýhodnění domovních plynových kotelen je součástí materiálu ministerstva financí, který mimo jiné počítá také se zvýšením spotřebních daní z cigaret a tabáku, včetně zahřívaného, jež by měly příští rok stoupnout o zhruba deset procent. Rovněž spotřební daň lihu by měla stoupnout, a to zhruba o 13 procent. Zvýšit by se měla také daň z některých hazardních her.

Změny, jejichž cílem je zvýšit příjmy veřejných rozpočtů, by měly platit podle plánů ministerstva od ledna 2020. Veřejné rozpočty by podle propočtů MF měly změnami získat v letech 2020 a 2021 každoročně přes deset miliard korun.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Maďarsko a Slovensko prosí Chorvatsko o ruskou ropu. Pomoc nabízí Česko

Budapešť požádala Chorvatsko, aby umožnilo přepravu ruské ropy přes ropovod Adria do Maďarska a na Slovensko. Klíčová trasa pro dodávky suroviny přes Ukrajinu totiž zůstává zablokovaná. Maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó chorvatské vládě žádost zaslal společně se slovenskou ministryní hospodářství Denisou Sakovou. Chorvatská strana je připravena ve věci vyhovět. Český ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO) nabídl Slovensku možnost dodávek ropy prostřednictvím ropovodu Družba.
14:11Aktualizovánopřed 19 mminutami

Lajkuj v pokoji. Meta si patentovala AI, která na sítích zastoupí zesnulého

Společnost Meta získala patent na jazykový model, jenž by v nepřítomnosti uživatele pokračoval v jeho aktivitě na sociálních sítích, napsal server Business Insider. Nástroj vycvičený na datech konkrétního účtu by vytvořil „digitální klon“, který by dle firmy byl vhodný k zastoupení dotyčného třeba v případě dovolené – nebo smrti. Meta tvrdí, že eticky sporného robota nemá v plánu dál rozvíjet.
před 3 hhodinami

Analýza srovnává hodnotu majetku domácností napříč Evropou. Jak si stojí Česko?

Čistá hodnota majetku mediánové tuzemské domácnosti dosahuje sto tisíc eur (zhruba 2,4 milionu korun) a je tak podobná jako v Nizozemsku nebo v Německu, vyplývá z analýzy majetku domácností, kterou zveřejnil think-tank Institut pro demokracii a ekonomickou analýzu (IDEA) při Ekonomickém ústavu Akademie věd ČR. Studie nicméně upozorňuje, že na rozdíl od západních zemí v Česku tvoří dominantní díl hodnoty majetku nemovitost, v níž domácnost bydlí.
před 11 hhodinami

Přípravy Dukovan pokračují podle plánu, řekl Havlíček. Stavba by měla začít v roce 2029

Přípravy projektu stavby dvou nových jaderných bloků v Dukovanech, které má vybudovat korejská společnost KHNP, pokračují podle časového harmonogramu. V příštím roce by tak projekt měl získat platné stavební povolení, samotná stavba by pak měla začít v roce 2029. Na pondělní tiskové konferenci to řekl ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO). První blok by měl být zprovozněn v roce 2036.
včeraAktualizovánopřed 23 hhodinami

Vláda schválila hospodářskou strategii i zvláštní pobyt pro ukrajinské uprchlíky

Vláda na pondělním zasedání schválila hospodářskou strategii i nařízení umožňující uprchlíkům z Ukrajiny i v letošním roce žádat o udělení zvláštního dlouhodobého pobytu. Premiér Andrej Babiš (ANO) po jednání rovněž oznámil, že novým kandidátem na post ministra životního prostředí je Igor Červený (Motoristé). Kabinet také jmenoval zmocněnce pro transformaci sítě pražských nemocnic a výstavbu nové. Podle resortu zdravotnictví jím bude Pavel Scholz.
včeraAktualizovánovčera v 17:59

Banky poskytly v lednu hypotéky za 35,5 miliardy korun

Banky a stavební spořitelny poskytly v lednu hypoteční úvěry za 35,5 miliardy korun, což je o 4,4 procenta méně než před měsícem, ale o 57 procent více ve srovnání s loňským lednem. Nové úvěry bez refinancování klesly meziměsíčně o pět procent na 27,2 miliardy korun. Úrokové sazby nepatrně klesly na 4,48 procenta z prosincových 4,49 procenta. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace Hypomonitor. Data dodávají všechny banky a stavební spořitelny poskytující hypotéky na trhu.
včera v 06:19

Vliv NERV na vládu je omezený, shodli se hosté Otázek Václava Moravce

Kabinet Andreje Babiše (ANO) v týdnu rozhodl o zrušení Národní ekonomické rady vlády (NERV). Ta přitom může pozitivně ovlivňovat konání vlád, shodli se ekonom Miroslav Singer a sociolog Daniel Prokop, kteří v NERV v minulosti působili. Zejména Singer ale vidí v existenci této rady spíše „marketingové cvičení“ politiků. Oceňuje, že se „jeho“ NERV podařilo zabránit plošnému zavření průmyslu během pandemie. Myslet si ale, že nějaká vláda použije návrhy reforem, je podle Singera naivní. Prokop vidí fungování NERV pozitivněji. Podle něj může doplnit analytický aparát státních úřadů a poskytnout jim nezbytné kalkulace. Poslední NERV zanechal podle Prokopa užitečné návrhy, které by mohla využít i Babišova vláda. Prokop zmínil například reformu zdravotní prevence, rozpočtového určení daní nebo důchodů. I on však vidí roli rady spíš jako „inspiraci“.
15. 2. 2026

Juchelka mluví o „porodních bolestech“ superdávky. Dle Jurečky se vědělo, že to nebude jednoduché

Nová superdávka se má místo od května dostat k příjemcům až v srpnu. S návrhem hned v prvním čtení souhlasila sněmovna, předloha jde do Senátu. Podle exministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečky (KDU-ČSL) všichni věděli, že „najet na superdávku“ nebude jednoduché. Současný šéf resortu Aleš Juchelka (ANO) zmínil, že zatím neví, jak se projeví superdávka na rozpočtu. V debatě v Událostech, komentářích se věnovali také možným změnám v oblasti důchodů. Pořadem provázel Lukáš Dolanský.
14. 2. 2026
Načítání...